Tarantule

Všetko, čo vzniklo po Them! (1954) už neoplýva dákou extra originalitou. Triky, práca s kamerou a dejová priamočiarosť - solídne, horšie je to s nevýraznými hercami a priemerným scenárom. A ani režijne sa nikam neposunieme. Ide vlastne o klasické 50-desiatkové hororové sci-fíčko, ktoré nadväzuje na 30. roky, akurát že miesto ikonických monštier tu máme obrí hmyz - konkrétne ten najodpornejší t.j. tarantula. Na jedno použite bohate postačí. (28.05.2014)

Na rok vzniku jde opravdu o téměř dokonalé dílo. Pavoučí filmy moc rád nemám, ale tento patří k jejich klenotům. I přes několik výkyvů v ději, kdy atmosféra lehce ztrácela šmrnc zdlouhavými pasážemi, všechno vynahradili solidní herecké výkony a především hodně dobré triky. Atmosféra v určitých momentech dokáže zvednout adrenalin, podobně jako propracované masky „zdegenerovaných“ lidí. Clinta Eastwooda jsem si ve filmu opravdu nevšiml. (10.08.2011)

Jack Arnold umí. Jeho filmy (např. NETVOR Z ČERNÉ LAGUNY, REVENGE OF THE CREATURE , INCREDIBLE SHRINKING MAN) jsou poctivá filmařina se zdařilou trikovou stránkou. To platí i v případě Tarantuly. Herecké výkony jsou solidní, žádný přehrávání, napětí tu funguje a arachnobik, jako jsem já, některé scény přejde pouze s mrazením v zádech. Výsledný dojem z filmu totiž umocňuje fakt, že přerostlou, několik desítek metrů velikou tarantuli tu nepředstavuje nějaký animatrický model (díkybohu), ale Arnold sází na záběry skutečného pavouka, pohybujícího se buď na věrohodném modelu arizonské krajiny, nebo (a to mnohem častěji), využívá jednoduchého a velmi účinného prolínání záběrů. Pouze v momentech, kdy se tarantule sklání ke své obětí, používá modelu při detailních záběrech na pavoukovi oči a chelicery. Navíc, jak už to Arnold dokázal v několika svých filmech, umí pracovat s napětím, scéna kdy mladá vědkyně se ukládá spát a do okna jí nahlíží veliké tarantulí oči, se prostě musí prožít :o) Dějově jak jinak prostinké (eh, dá se v žánru monster-movies čekat něco jiného? :o). , ale když pominu malé nelogičnosti, jako třeba fakt, že za několik dní si monstrum veliké několik desítek metrů nikdo nevšimne, i když se během dne vesele prohání po arizonských pláních, nemám větších výhrad a v rámci žánru monster-movies jde o nadprůměr. Jo a plakát, na kterém je zobrazena Tarantule držící v chelicerách sličnou děvu, lže :o) Nic tak pro tenhle žánr typického, jako unášení hlavních ženských postav a jejich následné zachraňování, se tu bohužel nekoná. Škoda, já se tak těšil :o)) (06.10.2004)

Po letech zhlédnutá Tarantula... Kdysi jsem to sledoval jako prcek na rakouské ORF1, aniž bych rozuměl jedinému slovu, dnes zjišťuju, že to bylo jedno. :) Dějově víceméně prostý snímek, který musíte sledovat se slušnou dávkou logické a faktické tolerance:) Obří tarantule, která při požírání oběti vydává zvuk podobný slonímu troubení:))) Ovšem, a to je nutno pochválit, na slušné úrovni je triková stránka a nakonec, i přes jednoduchý děj, to celé prostě drží pohromadě. Docela bych ocenil remake. (01.11.2011)

Další vynikající monster horor Jacka Arnolda. Sice se v první tři čtvrtě hodině jenom vyšetřuje, ale odsýpá to a nestíhá nudit, i když se tarantule občas jen tak objeví na obzoru. Pak to ale děj vezme ze svahu šusem, nezničitelnej obří pavouk, kterýho nezastaví ani nálože dynamitu, pochoduje krajinou a likviduje každého, kdo se mu postaví do cesty (škoda jen, že jich je tak málo). Všechny postavy jsou jen tak načrtnuty, ale nechybí ze stálého ansámblu monster movies nikdo a všichni jsou docela sympatičtí. A do toho nádherná pouštní krajina. Sakriš, až se jednou dostanu do Ameriky, možná udělám výjimku a kromě velkých měst na východním pobřeží se podívám i do arizonské a novomexické pouště. Obří pavouk se v ní nádherně vyjímá, i když jeho výška záběr od záběru kolísá (jednou je tak velkej, že jedním článkem nohy strhá telefonní sloupy, vzápětí jenom dvakrát vyšší než člověk). Takže i navzdory tomu, že děj je lehce plošší a závěr to vezme zkratkou, jde o výbornou podívanou. (25.03.2014)