Šéfové na zabití 2

Název tentokrát naprosto dostál obsahu, protože tihle Šéfové jsou opravdu příšerní! Zatímco jednička měla alespoň nepatrně zábavnou, ucelenou a vcelku originální kostru a pár neotřelých nápadů a vtipů, dvojka útočí jen snůškou trapných, narychlo slepených a z prvního dílu vesměs recyklovaných mazlavých hoven, tak typických pro dnešní holyúdský bliják s přídomkem kokotmédie. A tak se dva trestuhodně nevyužití sympatičtí herci s nesporným komediálním talentem a jeden opravdu iritující, debilní zakrslý vřeštivý pičus, za kterého se stydím ještě teď, ponižují (tedy kromě toho pičuse, ten je ponižující už svou existencí) v ultimativně dementní hovadině, u níž mi za celých sto minut cukalo v mimických svalech výhradně jen tehdy, když jsem z pocitu trapnosti krčil obličej odporem. Myslím, že pan Válec, jakož i božský pan Omámený tohle rozhodně nemají zapotřebí. Sice to spolu se sympaticky hrajícím Kryštofem Borovicí zastavili asi tak na tři cenťáky řídkých sraček od naprostého dna žumpy, ale když vidím, jak to tu ta kohorta retardovaných smíšků zase dostala do červených čísel, nevěřícně kroutím hlavou s biblickou otázkou „Quo vadis, sysle pro tumor?“ na rtech. Alespoň se už ale vůbec nedivím, proč tu třeba takový odpudivý zhnisaný strup jako Birdman atakuje nejvyšší pozice. Nacházím se holt ve vybrané společnosti bezprecedentně vkusných a neoddiskutovatelně moudrých filmových kritiků. (08.02.2015)

E-e, moje břišní svalstvo tohle dalo s prstem v nose. Máte to jako v životě - dvojky můžou být čupr a někomu vážně sluší, ale většinou se jen zmateně rozhlížíte po něčem jiném. Akorát s tím rozdílem, že to něco jiného by mělo mít číslo 3, zatímco u Šéfů na zabití se s láskou ohlížím k jedničce. Aneb nebuď napoprvé dokonalý, když chceš oslnit i podruhé. (04.12.2014)

A to se zdálo, že tenhle typ dvojek (všeho víc v absurdnější zápletce) už vymizel. Zábava s Jennifer tentokrát unavuje, překvapí nevyužitý Waltz a hlavně ústřední trojice najednou nefunguje jako parta zlomených loserů, kterým chci fandit, ale jako párek neschopných pakoňů, které občas přibrzdí umírněný Bateman. Čím jasnější je kamarádská pohoda před kamerou, tím útrpnější je výsledek. (26.11.2014)

// Skvělé, mnohem lepší než minule. Protože narozdíl od jedničky, ze které si pamatuju jenom úchylnou Jennifer Anniston a že v tom hrálo hodně zvučných jmen, se dvojkou budu bavit ještě pár dní. 22 Jump Street to sice nepřekoná letos, ale takhle na závěr roku to je více než slušná komedie, zlá, vtipná, úderná, blbá (v roztomilém slova smyslu) a opět dobře obsazená (tentokrát už svoje role zvládalo i hlavní trio a bylo to znát) takže spokojenost, pochvala a snad to do třetice dopadne ještě o fous lépe. 4* (15.12.2014)

V čem mě zklamala jednička, to zdárně napravila dvojka. Ta je hnedka svěžejší, místy příjemně sebeironická, obsahuje honičku s velkym H a hlavně nabízí záporáka, co předčí snad všechny ty badass postavičky z blockbusterů. A pak samozřejmě... thaaaat's your credit picture right there! *sinister giggle* (12.12.2014)