Oltre il guado

Hodně jsem přemýšlela, zda 3* nebo 4*, ale bohužel jsem se nakonec přiklonila k nižšímu hodnocení. Jak už bylo řečeno, příběh plyne poměrně pomalu, to ale rozhodně nebylo na škodu, atmosféra filmu super, ale jen do doby, než hlavní postava zůstane "uvězněná" v městečku a s vydatným lijákem přichází i uvolnění atmosféry. Jak se tam začaly objevovat levitující židle, bylo to v kelu. Přitom sakra ten film byl tak blízko - noční les, opuštěná horská vesnice, nikde nikdo, jen zima, déšť a dvě blonďaté sviňuchy. Navíc hlubší příběh dvou sester by opravdu neuškodil. Minimalistický nedobroušený diamant. (19.11.2015)

Italská hororová tvorba patří vůbec k nejslabším na této planetě a obecně považuju vyznavače jejich hororů za choromyslnou bandu úchyláků. Ovšem tohle je stará dobrá duchařina se skvělou atmosférou. Chvílemi jsem měl podobné pocity jako kdysi u Blair Witch. Další důkaz, že násilné a krvelačné horory jsou jen trapným přežitkem sedmdesátých a osmdesátých let a tento film by mohl nastolit novou a lepší éru italského hororu. Pro vyznavače ubližování a krve doporučuju se na toto nedívat a jít tiše masturbovat na jatka. (17.11.2014)

Sympatický mysteriózní příběh, který se v horor promění až v samotném závěru. Je to klasické vyprávění kombinované s footage, a i když (krom těch nahrávek) nakonec využívá v dnešní době oblíbených a příliš často používaných hororových prvků, není to žádná křeč. Pokud nepřistoupíte na pomalé tempo vyprávění, těžko si film užijete, já se naladit dokázal, snad tomu nakonec přispělo i deštivé a mlhavé podzimní počasí za oknem, které bylo dost podobné tomu ve filmu... Je vidět, že Lorenzo Bianchini se filmovou tvorbou prostě baví a ta baví i mne. (07.12.2013)

8 let jsem film odkládal, ale nakonec filmu šanci dal a dopadlo to přesně tak, jak jsem doufal. Tohle bohužel nedokážu ocenit. Across the River je extrémně pomalý, levný, nezajímavý horor, kde se jednak nemluví a už vůbec nic neděje. Moc nevidím důvod, proč bych měl sledovat chlapa kouřit, pít, sedět, spát a ohřívat si ruky u kamen, tohle by neprošlo ani jako Drama natož horor. Příjde mi, že pro některé lidi je slovo atmosférický synonynem pro nudný a nezáživný. Kdyby se zde aspoň strašilo, ale není to napínavé, zábavné, ničím zajímavé. Gore nula, jump scary nula, zjevení nula. Scénař chybí, vizuál otřesný, herecký výkon o ničem a ani to prostředí mi nepřišlo moc nepříjemné. Snažím se najít něco na filmu pozitivního, ale ač hledám, nemohu najít nic. Artovka pro okrajové publikum. Příběh**, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost**, Hudba***, Vizuál**, Atmosféra***, Napětí*. 3/10. (26.01.2021)

V zásade stále platí to, čo som napísal k filmu Antikrist: "Kto sa bojí, nech do lesa nechodí." Mladý spočítavač zveri sa nebojí, pretože hory pozná, rovnako tak ich prírodných obyvateľov. A tak sa nezľakne nejakých akože bubáckych znamení. Pretože všetko je vysvetliteľné. Veď ide len o zvláštne spracované zvieracie mŕtvoly a kosti. A sú aj šelmy, čo to takto robia. Alebo nie? Je toto tá chvíľa? Chvíľa, kedy racionálne zmýšľanie nahlodajú podivuhodné úkazy? Opustená horská dedina a zvláštne zvuky. Prepadnutie do iného sveta hrozí však až vtedy, kedy myseľ muža opantá iracionalita. Potom sa rúca všetko. On aj jeho záchrancovia. Pretože nezvláda komunikáciu s niečím čo tu je a pokúša sa. O niečo. Zaprášené artefakty, stopy dávnych nešťastí i zlyhaní, staré kamerové záznamy aj tie nové digitálne, zachytené lesnými fotopascami, redukovaná farebnosť, dievčenské akoby gregoriánske chorály. Všetky tieto ingrediencie sprostredkúvajú veľmi dobre ponurú atmosféru uprostred hlbokých lesov taliansko-slovinského pohraničia. Vydarená hororová jazda, ktorú ocení každý, kto sa rád túla lesmi a prespáva v opustených domoch. Jemná výhrada sa týka príliš useknutého konca, nuž ale kto chce dokonalosť, nech si radšej pustí nejaký iný súčasný, ale zato dokonale gradujúci a zvyčajne myšlienkovo aj atmosférou dokonale sterilný horor. (21.10.2014)