Fantastická zvířata a kde je najít

Opravdu slabé efekty. Redmayne všude hraje úplně stejně a už to není zajímavé. Začátek je ještě slibný, ale pak už je to jen maglajz. Příběhově naprosto o ničem. Hudba má hodně příležitostí vyniknout a dokonale je nevyužívá. Jediná dobrá věc je postava Colina Farrella a fakt, že se nejedná o film podle knihy, ale o film, který je o fiktivní postavě, která napsala fiktivní knihu, jež se dostala i do reálného světa. Tahle premisa je tím nejlepším nápadem, který tento snímek nabízí. Nic víc tam však není. (22.02.2017)

Pokud jdete do kina na něco, co Vám rozšiřuje universum, se kterým jste se v dětství ztotožnili, a do dnes na něj nedáte dopustit, tak i na koberec v kině našlapujete opatrně a nevíte, jak rozčarováni budete v nadcházejících minutách. Nedutáte a tušíte, že vše dopadne dobře. Jenže tušení není výhra. Občas i to se nevydaří a pak je průser na světě. Ne ale v případě Mloka Scamandera, který se mi původně bez emocí představil s knížečkou, kterou jsem tenkrát dostal k Vánocům a od té doby jsem na ní nešáhnul a někde na ní leží prach. Jenže filmová studia jsou holt velmoc a peníze je stále třeba někde tisknout. No a když se jedna značka vydolovala, je na čase, aby přišla zase nějaká jiná a tak přišel na scénu Mlok, který začíná prvním filmem a skončí bůhví kolikátým. Samozřejmě dle výdělků a tvůrčích možností. Osobně ale musím říct, že jak Mlok, tak i ostatní postavy na mě víceméně zafungovali. Během filmu jsem si uvědomil, že jsem opět ve světě čar a kouzel, akorát o pár desítek let dříve, což není vůbec na škodu. Také mi udělali radost Katherine Waterston a Alison Sudol, o kterých jsem předtím vůbec nevěděl. Mudla Dan Fogler také nezklamal a Johnny Depp na konci filmu už vůbec ne. Je mi tak nějak jasné, jakým směrem to bude směřovat a upřímně jsem rád, že právě Depp toho bude součástí. Skoro, jako kdyby se mi vracelo dětství…a myslím si, že u filmů takový pocit není nikdy na škodu. (28.11.2016)

Tenhle snímek pro mě dokonale splňuje pojem „producentský film“. Řemeslná jistota, ale vnitřní nihilum. Logické nonsensy (proč Scamander nepoužije při lovu hůlku hned a nechává vše zajít do krajnosti?) schované pod Yatesovou sebejistou režií vás ukolébají s pocitem, že je vše v pořádku. Když chcete po skončení sami zrekapitulovat děj, nejde se čeho chytit. (21.11.2016)

Kdo by si byl pomyslel, že jednoho dne vznikne blockbuster, jehož hlavní hrdina je dojemně nesobecký - byť v kontaktu s lidmi trochu neobratný - kouzelnický přírodovědec, který zasvětil svůj život poznávání a ochraně mimolidských živých tvorů. Jen houšť podobně dobrotivých a soucitných postav, jen houšť podobně velkodušných (velko)filmů! (24.11.2018)

Dvouhodinový chrchel bez jakéhokoli tvaru, který někdo vyplivl a nechal ležet na zemi jen proto, že to napsala Rowlingová a fanouškům se přece cokoli ze světa Pottera musí zákonitě líbit. Jednat se o méně kultovní značku nebo nedejbože zcela nezávislé dílo, stal by se z něj zajisté podobný otloukánek jako z The Last Airbender; leč Potter je symbolem celé generace, a tak si můžeme dovolit hrát na nostalgii a bez uzardění opíjet diváka kýčem, neboť ten nám leckteré nedostatky jistě promine. A že toho není málo: zcela zabité tempo a atmosféra, nevýrazné postavy, bezobsažné scény vložené za účelem vizuálních hrátek a rozplizlé akční scény, které navenek působí opulentně, ale vnitřně postrádají nápad. Ponejvíce však film trpí příběhovou impotencí – první hodinu a půl se neděje v podstatě naprosto nic (!) a až v poslední půlhodině se od předlouhé expozice někam posuneme. Rowlingová by se měla zkrátka držet knih a nepsat filmové scénáře, protože evidentně vůbec nemá cit pro filmovou řeč, anebo k sobě přibrat do týmu zkušenějšího kolegu od fochu, když už se tedy vlomila na místo producentky filmu. Ač původní knižní i filmovou sérii chovám z nostalgie stále v oblibě, tahle dvouhodinová přehlídka nudy mě málem unudila k smrti a jen těžko si vybavuji, kdy naposled mi bylo při sledování filmu tak moc ukradené, co se na obrazovce děje. Za poslední půlhodinu 1*. (09.04.2021)