Harry Potter a Ohnivý pohár

Moc nevim, na co si tu lidi stezujou, podle me se jedna o zatim nejlepsi potterovku. Prvni plus si u me pripsal film hned uvodem, kterej nejen, ze vynechava klasickej opruz u vyzranyho Potterova strejce, ale naopak hned na uvod je sem vrazena moc fajn temna rezba. A v podobnym duchu to v podstate jede az do konce, napinavy, svizne natoceny, perfektni audiovizualni stranka a spolu s tim skvela temna atmosfera. Obcas sice prerusena nejakym tim vtipkem, ale tentokrat to sem tak nejak pasuje a krome mozna zbytecne natahovany pasaze s plesem si tak nemam na co stezovat. Triky jsou tentokrat bezchybny, hudba se taky povedla, konecne nehraje stale stejna melodie. No a deti uz docela slusne hrajou, dospely samozrejme taky a objevi se tu muj oblibenec Tennant. Sice se tu bohuzel objevi i blbecek Pattinson, ale pro toho si tvurci pripravili moc peknej zaver. No a co se tyce zaveru, takle si predstavuju epicky vyvrcholeni filmu. Proste zmena rezisera filmu prospela a ja se bavil od zacatku do konce. (30.12.2011)

S Ohnivým pohárem vychází najevo, jak zoufale je série Potterovských filmů závislá na muži/ženě na režisérském sesli. Hlavní hrdina – na rozdíl třeba od bondovek – nedokáže utáhnout celý film. Knižní předloha je sice kvalitní, avšak její otrocký přepis výsledku jedině ublíží, takže zábavu v konečném důsledku zajišťuje hlavně ten režisér. Pro mnohé bylo velkým překvapením, když se Vězně z Azkabanu ujal mexický „odborník na teenagerskou erotiku“ Alfonso Cuarón, jenže ten všem pochybovačům vytřel zrak, když natočil temný, napínavý a hlavně svižný snímek oproštěný od upjatosti prvních dvou dílů. Vybrání nevýrazného Mikea Newella tedy nebylo až takovým odvazem, no, každopádně měl nač navazovat. A pustil se do toho se vší vervou. Stylizace úvodního Mistrovství světa ve famfrpálu je velmi moderní a velkolepá, o to více po úvodním „nažhavení“ zamrzí nekompromisní střih na pozápasové veselí přerušené zásahem smrtijedů, jejichž pochodující šiky připomenou aktivity Ku-Klux klanu. Ale slušné tempo Newell udržuje ještě během efektivního nástupu krásek z Krásnohůlek a bulharských drsňáků. Polevuje teprve v průběhu hodiny „Pošuka“ Moodyho, kdy pitvoření s přerostlým pavoukem a Hermionina přecitlivělost působí velmi nepřirozeně, tedy i rušivě. Bohužel podobných momentů je zde více. Částečně vinou chabých hereckých výkonů ústřední trojky, částečně i příliš okatou snahou sdělit nám, že „Hermiona je taky holka“. Počínaje prvním úkolem Turnaje tří kouzelnických škol, filmu zcela dochází energie a až na malé oživení v podobě „rockového plesání“ se až do tolik očekávaného finálního střetu „face to face“ drží zlaté, nevzrušivé střední cesty. Od Columbusových filmů se to liší předně velkolepější výpravou, lepšími triky a dospělejšími hrdiny. On to nebyl špatný nápad, koncipovat Ohnivý pohár jako napínavý thriller s hororovými prvky (zvlášť scéna z bludiště za mnohé vděčí Osvícení), ale stále je zde patrná snaha vyhovět především dětskému publiku (což je zároveň nejzásadnější odklon od teenagerského Vězně z Azkabanu). Když dospívají čtenáři, knihy a jejich hrdinové, tak proč by nemohly také filmy? 75% Zajímavé komentáře: kiddo, Marius, Legas, emo, Indy (14.08.2006)

Harry Poter a Ohnivý pohár je už čtvrý díl, který mi zatím potvrzuje mojí domněnku, že další díl, lepšejší pokoukání. A jinak to nebude ani tady. Díl, který mám zatím nejvíce rád, zamiloval jsem si ho nejvíce, už jenom ta myšlenka turnaje kouzelníků je supr, takže se všecko váže hodně na něj. Když jsem koukal na ten film, vzpomněl jsem si jak jsem si představoval v knize příběh, a vycházelo mi to dost podobně, takže jsem zákonitostně musel být spokojený. Herci jsou prostě výborní. Mladí, nadějní, tehdá. v dnešní době už zralí, zkušení a stále výborní. Jediné co by se dalo si tak vytknout, tak fakt, že 152 minut je prostě málo. Alespoň, že můžu vzít knihu a pěkně si přečíst to co ve filmu není. Je toho dost, ale i tak se jim to povedlo vmixovat do sebe, a za to jsem strašně rád. Bůh žehnej knihám a samotné Rowlingové, protože vytvořila něco, na co budu s radostí až budu velký vzpomínat, a budu hrdý, že jsem byl součástí té mánie, která začala a ještě neskončila, a ještě jen tak neskončí...kéž by nikdy. --- Pocházíme z různých zemí, mluvíme cizími jazyky, ale naše srdce, bijí stejně. (25.08.2008)

Vyhypeovaný až na kost. Takový je čtvrtý Harry Potter. Proč mě vlastně pořád překvapuje, že jen co dozní fanfáry ze slavnostní premiéry, objeví se na CSFD či IMDb zástupy nekritických diváků, které marketing a uměle vyvolané haló kolem díla paní Rowlingové (a jí podobných) zpracovalo na úroveň nesoudných ovcí spásajících trávu přesně dle melodie bačovy píšťalky. Oním - nutno podotknout že selhávajícím - bačou se stal Mike Newell, jenž do puntíku splnil mé obavy. Po bystrém režisérském očku mistra Cuaróna dění v Bradavicích diriguje nezajímavý rutinér, pod jehož velením nejen že nevznikla jediná vypilovaná scéna s emocionálním dopadem silnějším než jedno pošimrání na chodidle (platí to i pro první úmrtí v sérii), ale neobjevila se ani žádná jakkoliv jinak působivá a v kontextu současné tvorby excelentní sekvence. Tam kde se přímo nabízí aranžmá konfliktů v Leoneho přepjatém, ovšem nebesky stylovém a působivém aranžmá (samozřejmě přeháním), kde se sáhodlouze připravuje smršť pro všechny divákovy smysly (drak), tam Newell nakonec zabloudí, narychlo odříká, co mu kniha přikazuje, a s nulovým šmakem zanechaným v ústech zase zmizí v zákulisí. Steven Kloves navíc nezvládl adaptovat víc než kdy předtím (film je tak jen mnohdy zmateným a nesourodým sledem epizodek mizivého významu pro člověka neseznámeného s knihou), mladí herci mají stále rezervy (a to jsem na rozdíl od minula mohl místo dabované IMAX-experience ocenit v kině původní zvukovou stopu) a konec devastují hned tři, ano, čtete správně, TŘI otravné vysvětlující monology pro pomalejší děti v sále, v nichž oba zlosynové činí klasickou chybu každého akčního hrdiny a místo činů žvatlají o tom proč, jak, kudy a s jakými úmysly. :-) S bezvýrazností drtivé většiny scén, rozplizlostí příběhu, ale i příjemnou „taneční“ pasáží, pěknými triky a s impotentním pánem zla, který nedokáže odstranit ani čtrnáctiletého caparta (rozumím důvodům, ale stejně... :-), mi to jednoduše nevychází na víc než na smutné tři hvězdy. Neboli jednou a dost. BTW o víkendu jsem znovu checknul na DVD Vězně z Azkabanu a je to opravdu jiná liga – hudebně (Doyle se alespoň ve filmu ztrácel) a hlavně formálně. Cuarón se svým nebojácným přístupem prostě zaválel na dlouhé roky dopředu. (22.11.2005)

No, z Harryho se nám stává velký kluk. Aspoň některé části jeho těla jsou o tom přesvědčeny:) S novým režisérem však odešla i ta hrst humoru, která mě tak těšila u Vězně Z Azkabanu, a zůstala z ní jenom maličká špetka. Stejně tak se zde zatím nejvíc projevil čím dál šílenější a rozmáchlejší literární styl paní Rowlingové a nutnost jeho výrazného ořezu. Ke knižnímu Gobletu to mám od filmového zpracování časově nejblíž ze všech dosavadních pokračování, takže mi jisté zákroky přišly opravdu rušivé a přišel jsem si nepěkně ošizen. Ovšem abych jen nehaněl, ples byl naprosto famózní... stejně jako zvedačka Emmy Watsonové, a tím nemyslím tu taneční figuru, kterou tak proflákl Patrick Swayze;) Dalším extrémně příjemným překvapením pro mě byla hudba, která tentokrát měla parametry výraznosti, rozmanitosti a vyrovnané kvality, jako by ani nebyla od Williamse:) Dílem s největší přidanou hodnotou oproti předloze nadále zůstává Vězeň Z Azkabanu a dílem s nejnižším koeficientem vhodnosti pro děti se stává Ohnivý Pohár. Nejde snad o děsivost nebo násilnost nebo tak něco, v tomhle ohledu považuji za neškodného i Pána Prstenů, kde se armády masakrují jedna symfonická báseň za druhou...to víte, hudba Ainur...spíš jde o celkové sychravé a ponuré ladění celého filmu, které má do dětského filmu asi tak daleko jako Iva Kubelková k současným "královnám krásy":P Jsem zvědav jak to celé skončí, nicméně stále trvám na tom, že není nutné dávat za to byť jen jedinou korunu či jiný ekvivalentní mrzký peníz;) 80% (21.05.2007)