Dogma - Rodinná oslava
Festen
The Celebration
Rodinná oslava
Režie:
Thomas VinterbergKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Lars Bo JensenHrají:
Ulrich Thomsen, Henning Moritzen, Thomas Bo Larsen, Paprika Steen, Birthe Neumann, Trine Dyrholm, Helle Dolleris, Bjarne Henriksen, Gbatokai Dakinah (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Psychologická a spoločenská dráma, ktorá sa odohráva v luxusnej vidieckej vile počas rodinnej oslavy šesťdesiatych narodenín úspešného hoteliera, sa zameriava na rozkrývanie skutočných charakterov jednotlivých postáv. Tvorca vykresľuje individuálne rysy a psychologické problémy svojich hrdinov, ktorým sa počas oslavy vracajú traumatické spomienky na detstvo. Obraz harmonického rodinného stretnutia, ktoré sa postupne preklenie do vzájomných slovných i fyzických konfliktov medzi jednotlivými členmi rodiny, vypovedá o morálnej a etickej kríze dánskej spoločnosti. (Film Europe)
(více)Recenze (352)
Částečně zklamání, částečně nadšení, celkově velké překvapení. Nevěděl jsem, do čeho jdu, a po úvodní trochu útrpné seznamovací bitvě jsem odcházel jako zpráskaný pes s pocitem nejhlubší deprese a deprivace. Byl jsem totiž násilně donucen sledovat jeden z nejpřekvapivějších a v jistém slova smyslu nejzvrácenějších dějových zvratů, který mě zásluhou velmi naturalistické výpravy připravil o jednu z nejcennějších životních jistot. Netvrdím, že to byl ten nejdůležitější motiv, ale stojím si za tím, že právě zde přichází čas na chvíli vypnout a zamyslet se nad tím, co jsme právě viděli. Náročný kousek, který rozproudí škálu našich emocí, ale zároveň je studený a nepříjemný jak nachlazená tchýně (i když vzhledem k filmu mě napadá jedno o dost odpornější přirovnání..)... Fuj. 80% ()
Po shlédnutí tohoto filmu mi zůstala čelist ještě dlouho spadlá. Severská nátura je asi opravdu odlišná od té naší a tento film nám to dokázal skvěle přiblížit. Nedokážu si totiž představit, že bych se v podobných situacích choval stejně, jako hlavní představitelé tohoto snímku. Navíc musím vyzdvihnout práci kamery, která dodává filmu zcela autentický zážitek. ()
V podstatě hodně účelově vytvořené konflikty. ()
Mimořádně silný film. Děj se rozprostírá do četných zákoutí rodinných vztahů, které exponuje zásadní sdělení syna oslavence při slavnostním přépitku. Poté se rozbíhá hluboká, originálně podávaná studie o tom, co rodiné vztahy ještě unesou, a co už ne. ()
Naprosto vynikající Vinterberg, na kterého si budu muset trochu posvítil. Jedná se o těžkotonážní talky drama, ve kterém sledujeme průběh rodinné oslavy 60. narozenin otce rodiny, na kterou se sjedou desítky hostů ke společnému setkání. Po letmém seznámení s hlavními aktéry a jejich povahami se roztočí kolotoč událostí, které pramení z jakési tajemné minulosti členů rodiny, které zůstávají po celou dobu filmu značně neurčité, ostatně jako celá pointa příběhu. Čím déle jsem film sledoval, tím víc jsem by zvědavý, co se z toho vyklube. Nečitelné, psychologické, poutavé, severské. Trošičku podezřívám LvT, že si prostředí pro svou Melancholii půjčil právě odtud. Doporučuju! ()
Tak to bola psycho paráda. Dejová linka niečo vyše polhodinky nejak zvlášť neoslovila, ide o nezáživné sťahovanie postáv do hotela, predstavenie ich základných povahových obrysov a prípravu oslavy. Aj keď je atmosféra už od začiatku nasiaknutá istou predtuchou blížiacej sa búrky, nešlo o nič svetoborné. Už som pomaly začal v duchu nadávať, že čo to je za nudnú vtákovinu, myslel som si, že pozerám nejaké video zo stužkovej. Logicky sa dostavila rozladenosť, pretože zlá severská dráma, to je pre mňa zatiaľ niečo výnimočné a naozaj raritné, ale potom páni, potom prišla zmena a dočkal som sa svojej odmeny. Od príhovoru najstaršieho syna sa snímok preklopí do ťažkej, surovej drámy s postupnou kryštalizáciou psychologickej stránky charakterov hlavných postáv. Hotová dramaticko-psychologická balada. Päť hviezd nedávam iba kvôli prvej tretine, ktorá mi nesadla tak ako zvyšok filmu. To je však len môj subjektívny pocit, celkový dojem je aj tak vynikajúci. 89/100 ()
Krásná/hnusná minimalisticky natočená freska jedné "problematické" rodiny. Vinterberg rozjel své a Trierovo Dogma 95 v nejlepším možném stylu, využívá filmařské omezení pro podpoření samotného příběhu - který už z principu tématu nepotřebuje moc silnou produkci a výpravu, stojí jen na herectví a scénáři, a hlavně fantasticky napsaných dialozích. Uvolněnost, zrůdnost, lidskost, pokrytectví, slabost, to všechno v pohlcujícím mixu tu dokáže jít až na dřeň. Trier samotný pak stylově film parafrázoval ve své o třináct let mladší Melancholii, která ovšem se samotným Dogma 95 svým sci-fi motivem a přeestetizovaností, se kterou točí své poslední filmy, už brutálně kontrastuje. V podstatě to hezky ukazuje Trierův vývoj a také genialitu: "Musíte znát pravidla, když je chcete smysluplně porušovat" ()
Oslava šesťdesiatin perverznej hlavy rodiny, na ktorú prišli všetci pošahaní príbuzní, spievať rasistické pesničky. ()
...ano, kéž by se všechna tajemství Svobodných zednářů odkrývala tak snadno, jako v této nádherně úchylné sociologické sondě...ať žije faleš a pokrytectví, ať žije náš svět, žerme dál a s úsměvem předstírejme, že nás se to netýká, dokud nedostaneme pořádně přes držku...to bude teprve oslava..."A koráby se potápějí, země puká, skály se chvějí!" ()
Uf, co jsem to vlastně viděla? Vinterberga, který výjimečně zasáhl do černého i u mě. Neskutečně silné rodinné drama o starých stále hnisajících ranách. Potvrzení toho, proč mám "dogmatiky" ráda, tenhle styl zdá se mi hodně šťastným. Mohla bych dumat hodiny, ale stejně nepřijdu na nic, co bych mohla tomuto snímku vytknout. ()
Má to svoje chyby a tou piatou hviezdou som si až do konca úplne istý nebol, ale záverečná scéna to zaklincovala. Nepredvídateľné, ako vlastne celý film. ()
Strhující a velmi syrové psychologické drama, které vyniká především zběsilým tempem, dobře vystavěným příběhem, propracovanými postavami a bezchybnými hereckými výkony. 90 % ()
[5/10] (DR, Nimbus Film, SVT Drama) (Barevný /// Produkce: Birgitte Hald /// Scénář: Thomas Vinterberg, Morgens Rukov /// Kamera: Anthony Dod Mantle /// Hudba: Lars Bo Jensen /// MFF v Cannes: Thomas Vinterberg (Cena poroty), spolu s filmem La Classe de neige) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Čekal jsem sice drama, ale trochu vtipného ražení. To jsem byl ale sakra vedle. Je to naturalistický drama, co si nebere společenský servítky. Byť jako film to není až takový skvost, jako drama funguje perfektně a hlavně to, co zobrazuje, zobrazuje perfektně. ()
pre mňa osobne bezchybný a veľmi silný vrchol dogmy, kde som žral tú formu, nerušila, práve naopak - pasovala. skvelý viacvrstvový film, dokonalé herecké obsadenie, jednoduchý, no brilantný scenár, kde na ploche jedného večera, jedného miesta a jednej rodinnej oslavy režisér demaskuje pokrytectvo spoločnosti - cítim tu veľmi silný nádych kritiky voči švédskej spoločnosti a stále prítomné vyrovnávanie sa s ich nacistickou minulosťou. ()
Jeden z prvých dvoch filmov manifestu Dogma. Nájdite si jeho 10 pravidiel niekde a môžete si postupne odškrtávať, nakoľko sú prísne dodržiavané. To by ale na kvalitný film nestačilo. Vinterberg točí kvalitnú rodinnú drámu, ktorá sa postupne silno vyhrocuje až do fyzického násilia. Čiže prostriedky dogmy možno iba umocňujú zážitok, ale nie sú jeho príčinou. Miernym remakom je prvá polovica Trierovej Melancholie. ()
Film začal velmi rozporuplně a málem mě zbavil veškeré chuti k jeho dalšímu sledování. Vše podstatné odstartoval až projev jednoho ze synů o čistotnosti otce, kde jen tak mimochodem zmínil jednu docela podstatnou věc. Film poté nabere strmé tempo a málokdo bude schopen se od dívání odtrhnout. Skutečně velmi příjemné překvapení z Dánsko-švédska. Jednotlivé charaktery má pan režisér vskutku vymazlené. Jedno zhlédnutí je nejspíš k plnohodnotnému vstřebání málo. Naopak mě docela zklamalo celkové zpracování a některé postavy zrovna mnoho sympatičnosti nepobraly, což však úzce souvisí s režisérovým filmovým vyznáním, které by se v krátkosti dalo shrnout tak, že to co pan režisér neumí, či v čem si není jistý, tak na to se sprostě vykašle. Všechny své zbraně soustředí pouze na strhující příběh a naprostou bezprostřednost, což je dobré a není. Proto dávám trošku zbaběle slabší 3*. ()
Popravdě?! Čekala jsem to mnohem lepší! Taková partička vyšinutých chlapů, kteří neumějí udržet své nervy na uzdě? Toho mám dost. Film naprosto o ničem. Ani moc dramatické mi to nepřišlo, ano sice tam byla "smutná" zápletka, ale jinak to bylo spíše ironické a hloupé. Pro mě opravdu film pod úrovní. ()
Ja neviem... Milujem dánske drámy a ani nie som odporkyňou Dogmy 95, práve naopak. Páčil sa mi konflikt, aj psychológia postáv. Jedno, čo však fakt nechápem, boli reakcie ostatných hostí na oslave. Napriek všetkému čo sa tam udialo, prezradilo, zvrátilo, boli síce na okamih zarazení, ale o chvíľu oslava opäť pokračovala v plnom prúde, akoby len narodeninová torta nebola celkom podľa predstáv. Usudzujem, že Vinterbergovi išlo aj o poukázanie absolútneho pokrytectva a čo najdôkladnejšie a najrýchlejšie zametenie všetkej špiny pod koberec, na veky vekov. Ale aj tak mi ich reakcie prišli absurdné a nereálne, čo mi dosť výrazne kazilo celý dojem. Keď sa už bavíme o Dogme 95, tak očakávam absolútnu autentickosť. Ale možno mi len niečo uniklo... ()
Poklidná rodinná oslava. To jen tak na oko. Pod ní se skrývá mnoho přetvářky, lží a falše. Stačí chvíle a rozkrývání starých traumat a bolestí může začít. Film, v kterém se určitě pozná hodně lidí, nejen v Dánsku. Já teda ne a jsem za to osobně moc rád. ()