War Machine

Já se bavil celkem královsky a s nějakou nejasností žádný problém neměl. Pitt je tu s krásnou "panchartí" strojeností na vrcholu komedie, obklopený vlastním Týmem Amerika (skvělý je mačo bezmozek A.M. Hall), blýskne se tu velmi krátce Kingsley a závěrečných 10 vteřin přinese bombový cameo. Ale není to jen herecká show, ten film mě bavil i jako moderní válečná satira a parodie nejen samotného McChrystala jako westpoinťáka s egem bez hranic, ale vůbec celýho americkýho angažmá na středním východě a talentu pro patový situace. Hned vzápětí jsem šel přelouskat článek, ze kterého WAR MACHINE vzešel - není to ta nejlepší vizika? (27.05.2017)

„Ah, America. You beacon of composure and proportionate response, you bringer of calm and goodness to the world...“ Člověk by se i nasmál, kdyby to všechno nebylo tak blízko pravdě. Brad Pitt s grimasami jak po mrtvici, šíleným přízvukem a každodenním sedmimílovým během paralympionika odvádí penzum práce, škoda jen, že se Michôd příliš zahleděl do všech stránek svého scénáře a odmítl se výrazněji soustředit na nějaký konkrétnější směr. Satira o aspektech neobjednaného importu demokracie tak zůstala někde na půli své tragikomické cesty a na závěr ještě rozdráždila představivost diváka nástupem generála Boba Whitea. Ten by předpokládám přišel s rovnicí, že když 10 - 2 = 20, tak 10 - 70 = 0.. (01.08.2017)

Nevýrazný pokus o afgánskou Prdel XXII, která však na základě investigativních fucktů mrazivě prokazuje, že včele bezprecedentně invazního kontingentu na území suverénního státu stála ještě nedávno totálně vypláchlá guma a samolibý obrkokot, obklopený kohortou brilantních zelených müslitelů a parazitních politických oportunistů, které (ne)kontroloval už jen lhostejně přizdisráčský, leklý negromunista. A podle toho to hrdinné osvobozování pasáků koz v kamenité prdeli za sto mega denně a předražená pomsta Spojených sráčů za vkusné, urbanisticky přívětivé provzdušnění Menhetnu nepříteli, kterého si sami vykultivovali a vycvičili, vypadá dodnes. Každopádně taková milá a slušně odsejpající bezzubá satira (korektní soudruzi z Netflixu na přitvrzení nemají koule), v níž přesličný Bred toho khaki čuráka Mekkrystála, co běhá jako retard, trefil tak dokonale, až jej některé místní mentální kapacity osočují z přehrávání. (29.06.2017)

Tragickej bordel. Film, který děravou sítí chytá tisíc letících šrapnelů. Ani charakterová studie, ani mrazivé drama, ani sžíravá satira, trochu crazy komedie, trochu politika války, trochu vážnosti, trochu dobrého herectví a spousta rozpačitosti, křečí a rozklížených výpovědí, které se protiřečí. Tím neustálým střídáním nálad, poloh a tónů to paradoxně budí zvědavost, ale rozuzlení frustruje tím špatným způsobem. Michôd se snaží zachytit prázdnotu válečné mašinérie, ale jeho film je podobně velkohubě mimo jako dotyčný generál. (15.06.2017)

Televizní film s velkým rozpočtem a Pittem v hlavní roli. Jako válečná satira výborné, ale Michôd se bojí přitlačit na pilu. Střídá drama a komedii, bez ladu a skladu, ale ve finále si nic moc nestane. Možná mě poznamenala skutečnost, že žiju v téhle zemi, kde se McMahonovo chování (až na to, že měl zájem opravdu něco udělat) považuje u vrchnosti za standard. Ten článek, který film odstartoval si určitě přečtu. (24.06.2017)