Reklama

Reklama

Epizody(16)

Obsahy(1)

Kmeny, koprodukční dokumentární cyklus, mapuje současné městské subkultury. Cyklus má celkem šestnáct dílů, ve kterých představí fungování různých komunit od hipsterů, hackerů, přes hooligans až po thrash metalisty. Dokumentární série Kmeny, vycházející ze stejnojmenné knižní předlohy z roku 2011, zavede diváky na místa, kde nejspíš ještě nikdy nebyli. Do komunit, které se svou odlišností, mnohdy patrnou na první pohled, záměrně vymezují vůči ostatním. Každý díl se snaží co nejpoutavěji a vizuálně co nejpozoruhodněji zachytit typické subkulturní aktivity, dílčí rituály. Šestnáct šestadvacetiminutových dílů natočených různými režiséry odvysílá Česká televize, ke zhlédnutí budou také na kmeny.tv. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele SOLOM. k tomuto seriálu (17)

Kmeny (2015) 

Tak mám konečně za sebou tuto seriálovou sbírku „rádoby dokumentů“ o městských subkulturách a přežil jsem to relativně se zdravím. Kvalita jednotlivých dílů je opravdu různorodá. Z těch šestnácti se mi opravdu líbili tak tři-čtyři, za to zbytek většinou stojí za nefalšované HOVNO!!! Spíše u mě převládá velké zklamání, nežli bych měl potřebu Kmeny někomu doporučovat, či se snad na ně ještě někdy podívat znovu. Toť hrubý souhrn (více z mých dojmů si můžete přečíst u jednotlivých dílů)…Slabých 50% ()

Punk (2015) (E01) 

I já si myslím, že tento rádoby dokument o Punku je dost mimo mísu. Taky jsem chodil na punkové koncerty, mám ještě doma slušnou sbírku nahrávek, žeru Sex Pistols, nevadí mi Visací Zámek, nesnáším tenhle systém, rád bych se vychcal na dveře parlamentu, ale nebudu o sobě tvrdit, že jsem punker, jako ten mladý potetovaný ocas, co je vegetarián, nepije a čte si Rychle Šípy. Po jedné stránce jsem rád zavzpomínal na staré časy (díky těm záběrům z koncertů) bitky s holohlavci nebo „fuckování fízlů“, líbí se mi ona myšlenka životního stylu, kvůli které tohle všechno vzniklo, nicméně tento dokument je víceméně úplně o ničem. ()

Hooligans (2015) (E02) 

Jen na začátek chci říct, že jsem od malička fandou Baníku. To však neznamená, že bych měl potřebu dávat si po zápase do držky s Ultras jiných týmů. Kvůli tomu tam opravdu nechodím a je mi úplně jedno, jestli přijedou létající Sparťani, nebo ubrečená Plzeň. Ať si klidně rozmlátí ksichty někde za městem, ale ničení stadionů (v tom jsou tihle ubožáci machři a teď myslím všechny Hooligans i ty naše). Do tohohle dokumentu jsem vkládal velké naděje se na ty bezmozky podívat pěkně z blízka, ale kromě popěvků ožralých ocasů v autobusu, jejich chcaní a nahrávek přes mobil jsem se vlastně nic důležitého nedozvěděl. Opět tak zůstanu u podprůměrného hodnocení stejně jako v případě Punku. ()

Rap (2015) (E03) 

Rovněž cítím velké rozčarování a to jsem se na tento díl Kmenů opravdu těšil. PSH (potažmo Oriona) můžu, ale Bohdan Bláhovec mě zklamal hlavně dost chudým obsahem svého dokumentu a faktem, že se soustředil pouze na úzký okruh rapperů. Přitom kdyby se mu podařilo do toho procpat Kata (Deph), Revoltu, nebo Řezníka, mělo by to mnohem lepší grády. Tihle by ale do tohoto projektu nešli. Navíc obsah některých použitých textů byl vážně hrozný. Dneska už dělá rappera kdejaký debílek, o čemž se můžeme přesvědčit nejen na internetu a tohle mi dost připomínalo jejich dosti ochablou a hlavně neposlouchatelnou podobu. Ale proti gustu žádný dišputát… ()

Cosplay (2015) (E04) 

Konečně jsem se v rámci Kmenů dočkal výrazného zlepšení. Sice tyhle lidi tak trochu považuju za magory, ale to samé se oni můžou říkat o mě. V Chotěboři jsem byl na hororovou část festivalu, takže jsme se s těmito nadšenci spíše míjeli. Každopádně se mi líbí zručnost při výrobě kostýmů i jejich nadšení pro danou věc, určitě bych se však nechtěl v těch vedrech mořit v kostýmu. Z nostalgického hlediska potěšil i záběr na dobrou hospůdku. Takže Cosplay má u mě v tomto případě zelenou, alespoň co se hodnocení týče a tudíž jim můžu dát alespoň ony průměrné tři *. ()

Motorkáři (2015) (E05) 

No a máme tu dobrovolné dárce orgánů. Z pohledu klasického řidiče osobního auta jsou někteří z nich opravdové hovada, ale jelikož mám k motorkám vcelku kladný vztah a mám mezi motorkáři několik dobrých kamarádů, celkem jsem se na tento díl těšil. Je sice pravda, že dokument moc obsáhlý není a spíš se tu jenom kecá, ale je tu k vidění i pár „show“, takže převládá spokojenost. Kdysi byl taky můj sen prohánět se na Harley-Davidson, ale jak bylo zmíněno – nemám tolik prachů, abych si jí mohl pořídit. ()

Rainbow (2015) (E06) 

Přidávám se k těm, kteří v tomto díle našli zalíbení. I já bych ho označil za zatím nejlepší část Kmenů. Sice mám k hippies a celkově Rainbow určité výhrady, ale rovněž mám velice kladný vztah k přírodě a svým způsobem i mě nabíjí energií, když konečně vypadnu z práce a města na nějakou tu túru. Jen nevím, jak bych se zachoval, kdyby ke mně přistoupil nějaký „hošan“ a chtěl se začít objímat. Každopádně tvůrci to tentokrát pojali moc pěkně a kameraman odvedl hodně slušnou práci. ()

Skinheads (2015) (E07) 

Tak tento díl zůstal dost za mým očekáváním. Sice se tu mluví o tom, že Skinheads nejsou jen rasisti, rádi poslouchají černou hudbu, atd…,ale ve finále se stejně moc zajímavého o této „subkultuře „nedozvíme. Nemám holé lebky nějak extra v lásce a určitě se to po tomhle díle nezmění. Každopádně mají chlapci velmi „zajímavé“ přezdívky – Nechtěl bych…!!! ()

Tattoo (2015) (E08) 

Na tohle snad stačí jen toto: Jedna velká nuda…Nemám na sobě žádné tetování, to však neznamená, že bych měl něco proti tomu. Tedy spíš je mi jedno co má kdo na sobě, ale už teď jsem zvědavý, jak to bude vypadat (cca za 30 let). Ve dvaceti se každému líbí nechat si vytetovat kdejakou píčovinu, ale v šedesáti už to tak vidět nebude. Tento díl Kmenů je hodně nezáživný, doslova má uspávající tempo a kromě přehlídky několika potetovaných mě nezaujalo vůbec nic. Pokud nebudu počítat to tetování na ženskou prdel. ()

Tuning (2015) (E09) 

Ani tento díl mě nějak závratně nenadchnul. Jsem sice držitelem řidičáku a „vytuněné“ auta se mi líbí, ovšem zde se toho opravdu moc zajímavého nedovíme. Je pravdou, že několik pěkných autíček se tu objeví (mimo jiné i kočiček) – jenže to je tak vše. Čekal jsem od toho mnohem více, bohužel marně. Přidávám se k ostatním a skladbu Ich Bin Meine Maschine od Atomu už opravdu slyšet nepotřebuju. Ani raději nechci vědět, kde Janek Růžička tuhle sračku vytáhl. Trhalo mi to uši… ()

Meatheads (2015) (E10) 

Bohužel jsem musel zkousnout další zklamání. Ani tentokrát se mi „KMENY“ moc nelíbili a Petr Hátle to seznámení s městskou subkulturou nezvládl. Nedozvíme se zde o Meatheads skoro nic, výplň filmu až na těch pár rozhovorů je nudná – borec si mohl raději zajít do městské posilovny a získat názory (rozhovory) s normálními lidmi, ať už co se týká stravy, cvičení, různých doplňků. Taky rád chodím do posilovny, dbám na jídelníček --- ale kdybych se měl pro danou věc nadchnout tímto dílem, tak to určitě nehrozí… ()

Hipsteři (2015) (E11) 

Tak jsem se hodně dlouho pokoušel zamyslet nad „myšlenkou“ tohoto dílu a Hipsterů celkově jako takzvané městské subkultury, ale pořád jsem na nic nepřišel – rádi nakupují staré svetry, nosí brýle, nežerou chleba s majkou a zaujme je shluk květináčů – hm bomba…V podstatě jsem se o jejich historii nedozvěděl zhola nic, jen to, že v dnešní době už „opravdového“ hipstera, aby člověk pohledal – když už se po nich každý druhý opičí. Na druhou stranu jsem se u tohoto dílu Kmenů alespoň trochu zasmál…50% ()

Goths (2015) (E12) 

Jeden z těch lepších dílů o městských subkulturách. Sice se tu toho moc o Goths nedozvíme (na což jsem si už u jednotlivých dílů Kmenů zvykl – tedy až na pár výjimek), ale ten „tranďák“ měl něco do sebe. Moc nechápu tyhle lidi, stejně jako 4%menšiny, ale bylo vidět, že si svůj „svět“ vážně užívá. Ta druhá borka byla taky v pohodě, nicméně ani jeden z nich mi nějak závratně „gotiky“ rovněž nepřiblížil. Znám ze svého okolí několik jim podobných lidí, ale považuju je spíš za magory a fetky, nežli za plnohodnotné členy této subkultury. Nic proti Goths, ale jen pevně věřím, že jednou mé děcka v tomhle nikdy zalíbení nenajdou… ()

Straight edge (2015) (E13) 

Bohužel další městská subkultura, která jde absolutně mimo mně. Ani tento díl kmenů mi toho moc o těchto lidech neřekl, jenom to, že nekouří, nepijí alkohol a nežerou maso (což já jsem jejich přesný opak). Navíc jsem měl místy co dělat, abych Banánovy vůbec rozuměl (ten druhý týpek snad ani nemluvil), takže jediné co bych u něj hodnotil kladně, byl jeho názor na nácky. Jinak prosím, ať přestane zpívat: jednak se to nedá poslouchat a ještě si vůl ublíží… ()

Hackeři (2015) (E14) 

Název toho dílu byl opravdu dost zavádějící, nicméně na druhou stranu musím říct, že byl konečně zase něčím zajímavý. Povadající úroveň jednotlivých Kmenů (dokumentů) se opět zvedla alespoň na tu průměrnou. Asi těžko očekávat, že si před kameru stoupnou opravdoví počítačoví Hackeři a ukáží nám něco ze svého „umění“. Nicméně zvláštní komunita lidí, kteří se tu objevili, si svou zálibu v netradičních věcech opravdu užívali a kupříkladu dvojice zabývající se elektrickými impulzy se zvukovým doprovodem se mi líbila. ()

Thrash metal (2015) (E15) 

U většiny dílů Kmenů jsem se dokázal víceméně ztotožnit jak s hodnocením, tak i jednotlivými názory (komentáři) uživatelů, ale tady půjdu proti většině. Tentokrát jsem byl „docela“ spokojený s pojetím dokumentu, tedy alespoň co se „hudební části“ týká. Je ovšem pravdou, že režisér si s tím mohl vyhrát daleko více, ale už jsem si u jeho předchůdců zvykl, že tyhle rádoby dokumenty o městských subkulturách mi většinou absolutně nic nedají (tím myslím fakta, díky kterým bych více danou subkulturu poznal, nebo se o ní něco zajímavého dozvěděl). Takže když už obsah za moc nestál, alespoň jsem si užíval hudbu. V mládí jsem podobné koncerty/festivaly objížděl docela často, takže z nostalgie dám průměrné hodnocení. Nevím, proč tu mnozí vyčítají, že se jde ze zkušebny rovnou na pivo a pak se ožerou i po koncertě – to dělali a dělají všichni, jen kokoti co prosedí celý den u počítače a pičují, ví o jejich životě úplné hovno!!! ()

Graffiti (2015) (E16) 

Ani bych se nedivil, kdyby Pavel Abrahám obdržel předvolání za spoluúčast na trestné činnosti, poškozování cizího majetku. Tyhle lidi nepovažuju za žádné umělce, ale totální dementy, kteří by potřebovali dostat pořádně přes držku, vyfasovat čisticí prostředky a barvu (na jejich vlastní náklady) a všechno uvést do původního stavu. Jediní kdo se můžou snad považovat za „umělce“ jsou pouliční malíři, kteří dokáží za pomoci sprejů vytvořit nádherné věci na papír či plátno (několik jsem jich viděl v cizině a snad i v Praze). Každopádně ani tento díl mě nějak neoslovil. Snad jen utvrdil v tom, že „sprejerům“ je potřeba pořádně nakopat prdel, kdykoliv je někdo uvidí při jejich rádoby tvorbě… ()

Reklama

Reklama