The Last of Us - Season 1 (2023) (série)
Endure and Survive
Režie:
Jeremy WebbScénář:
Craig MazinKamera:
Eben BolterHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Bella Ramsey, Pedro Pascal, Gabriel Luna, Jeffrey Pierce, Lamar Johnson, Melanie Lynskey, John Getz, Craig Haas, Adam Basil, Keivonn WoodardObsahy(1)
Joel a Ellie se snaží uniknout povstalcům a přitom se dostanou do křížku s nejhledanějším mužem v Kansas City. Kathleen pokračuje ve své misi. (HBO Max)
Recenze (142)
Na emoce to brnká stejně účinně, jako Gustavo na kytaru, což stvrzuje tvůrčí záměr, vézt se na (překvapivě) komorní vlně, která ty divácky vděčné „velké“ momenty přináší spíše nečekaně a na chvíli, protože je třeba před nimi utéct. Což samozřejmě cením na max, ale nepopírám, že kdyby rozběsněný Bloater řádil ještě o chvíli déle, neměl bych námitek. ()
Perfektní gradace z komorního začátku do infernovského finále. Zajímavá postava hlavní záporačky, stejně tak finální řežba stojí za pozornost. Pro neznalce hry tam bude menší překvápko, nutno doplnit vzdělání a trochu zapátrat na internetu. ()
„I´M SORRY!“ Dosud bylo zvykem, že víc než boji o přežití se tvůrci věnují emocím svých hrdinů. Infikovaní a boj s nimi stojí až někde ve druhém či třetím plánu. Podíváme se o pár dní zpět, abychom spojily dvě příběhové linie. Nejhledanější muž v Kansas City Henry a jeho němý bratr Sam, vedle nich pochopitelně zrovna tak se skrývající Joel s Ellie. Zatímco vůdkyně Kathleen se k nim „tiše“ blíží, po méně svižných epizodách se dočkáme akčnějších a přímočařejších momentů v podobě útoku nakažených. Není to tak, že bych skákal do stropu, ale má to koule a samotné finále po probuzení je poměrně silné. Díl má zase krapet jiný feeling a zatím představuje asi vrchol série. ()
-Tak to dnes chodí...- Dynamický díl plný emocí a napětí. Kdo s koho. Karta štěstí se obrací jako na obrtlíku. Comics. Krev je lék...asi. Masakr. ()
Pasáž z herního Last of Us, která čítá setkání Joela a Ellie s Henrym a jeho mladším bratrem Samem je v součtu jednou z nejemotivnějších částí hry, především i díky závěru této linky. Již dle náznaků z předchozí epizody bylo jasné, že v rámci 5. epizody dojde k adaptování právě této pasáži hry, přesně tak se také stalo. Režisér Jeremy Webb navázal tam, kde minule skončil a výsledkem je skvělé adaptování silného emotivního momentu. Pátá epizoda nejdříve odhaluje odpovědi na jisté otázky nastavené ve 4. epizodě, následně dochází k propojení s příběhem Joela a Ellie. Emoce zvládá vyvolávat i rychle nastavené pouto mezi Ellie a Samem, v druhé polovině poté dojde i k velkolepější akční pasáži, kdy se tvůrci opět snaží o maximální estetickou věrnost původní hře, výsledek poté působí ohromně, kdy je opět snadné věřit, že většina fanoušků hry si výslednou adaptaci mohlo představit zhruba takto. Design clickerů již potěšil minule, nově ovšem potěší nástup Bloatera, který zvládne působit jako ta správná ničivá síla, téměř nezastavitelné monstrum. Tvůrci seriálu přitom opět jdou krapet jinou cestou než u hry, přesto zůstávají víceméně věrní a i proto především finále funguje stejně skvělým způsobem jako v původní předloze. Světu seriálu se nadále daří vystavovat nečernobílé charaktery, kdy někteří musejí přinášet oběti za cenu vyššího dobra, primárně se nadále daří tvůrcům budovat postapokalyptický svět, nadále neskutečně vtahujícím způsobem, kdy je ze seriálu nadále cítit nepříjemný nádech. Keivonn Montreal Woodard, který ztvárňuje Sama je v reálném životě hluchý, v seriálu je poté Sam též hluchý, disciplína hluchoněmých herců je poté nadále zajímavá, kdy Woodard dokáže prodat každé gesto, musí se většinu času spolehnout pouze na oční herectví a daří se mu to. Skvělý dojem v součtu vyvolává i Lamar Johnson, který především jeden stěžejní moment skutečně dokáže po herecké stránce prodat, opět nastupuje onen fakt, že je někdy nutná oběť za vyšší dobro a ne každým se s tím zvládá vyrovnávat. Pátá epizoda Last of Us v součtu drží nastavenou neskutečnou formu, v následujících 4 epizodách bude rozhodující, aby vysoce nastavená kvalita jen tak neklesla.... ()
Zkráceně, "toto byla jazda". ()
Útek z mesta má skvelú atmosféru, ktorá vyvrcholí záverečným súbojom a smutným zvratom. Rozbeh časti bol však trochu pomalší. ()
Perfektní díl ve kterém nechybělo naprosto nic. 5* 88% ()
Ja som Last of Us nehral, ale po tejto časti úplne chápem, aká to bola hra. ()
Konečne sa niečo deje, avšak chvíľu to trvá, než sa epizóda rozbehne. Bohužiaľ vizuál ma tentokrát, a nie prvýkrát, dosť sklamal, všetko to vyzerá príliš lacno a necítim z toho žiadnu atmosféru, ako tomu bolo napríklad vo vypiplanej druhej časti. Stretnutie so zombíkmi poteší najmä tým, že sa dočkáme väčšej akčnej scény, inak nás nič špeciálne nečaká. Pozitívne hodnotenie z mojej strany je tak predovšetkým za záverečné prekvapivé minúty. Hráči hry asi budú chrochtať blahom čo aj vidno na hodnotení, ale to patrí k veci. ()
Pravděpodobně dosud nejlepší díl, který měl všechno. Obecně tento seriál až nezdravě inklinuje ke všemožným roztodivným menšinám. Po hodně teplém třetím dílu tak nemůže chybět samozřejmě ani hodně černý díl ozvláštněný dokonce hendikepovaným hluchým kidem. U těchto dvou černoušků však člověk nemusel během sledování několikrát zvracet, ale naopak to bylo místy docela kjůt. Skvělá atmosféra, vynikající vývoj a zvraty, velmi sympatické opičky. Se zombíky se zde vskutku neplýtvá, ale když přijde na věc, tak je to naprostá pastva pro oči. [85 %] ()
Tohle už mělo zase grády. Kdyby se to neslo po celou dobu takhle, bylo by to 1000x lepší, než koukat na nějaké dvě bukvice. ()
Niekto povie konečne parádna časť, ja skôr "konečne priemerná časť". Bez honibrkov a s nemŕtvymi kvíliacimi ako prasce na bitúnku, ako to onehdy želal opilec Schutz neočkovaným. ()
Po 3 a 4 dílu, opět akčnější a přímočařejší, bez zbytečných odboček. Nové postavy si diváka rychle získají a útok nakažených je na seriálové poměry, dost velkolepé. Nejlepší díl. ()
Ty vole, jo! Masakr, konečně 🙏. ()
Jedna drobnost mě naprosto dostala. Vykřiknutí Ellie bylo natolik sugestivní, že jsem si musel vrátit scénu zpět, abych si ověřil, že ze sebe takovou reakci dostala. V danou chvíli mi vytryskly slzy do očí, aniž bych chápal proč. Geniálně zahrané. ()
"I'm the most wanted man in Kansas City. Although, now, I think you're running a close second." _____________ Tak pre mňa bola táto epizóda (spolu s tou treťou) v rámci výsledného dojmu doteraz asi najsilnejšia. Páči sa mi to, že tvorcovia sa v príbehu úplne bez problémov vracajú do minulosti a vďaka tomu má divák možnosť vidieť príbeh aj z iného uhlu pohľadu ako doteraz. Niekomu to môže pripadať ako naťahovanie, ale podľa mňa sú takéto pasáže úplne na mieste, vďaka nim je príchod nových postáv lepšie dovysvetlený a všetko začne dávať aspoň o trochu väčší zmysel. To pomalšie tempo tomu podľa mňa svedčí a atmosféra, ktorá vás neustále drží v pozore pôsobí ako brilantná predzvesť toho, že záver prinesie niečo veľké a hrozivé... A tak sa aj stalo. Scéna s hordou je doposiaľ asi najakčnejšou pasážou, ktorú nám tvorcovia ponúkli a aj napriek miestami dosť viditeľnému CGI, som opäť (ako už je u mňa pri sledovaní THE LAST OF US zvykom) zostal v nemom úžase. Predstavil sa nám prvý BLOATER, a musím povedať, že z neho naozaj ide strach a maskéri (tak isto ako v prípade clickerov z druhej epizódy) opäť odviedli šialene dobrú prácu. No, a ten záver, z toho ma mrazilo ešte viac ako z Bloatera... Hru som nehral a asi preto bol pre mňa tento zvrat taký nečakaný, dúfam, že sa nejakých takýchto "plot-twistov" v najbližších epizódach ešte dočkáme... Aktuálne tempo, akým sa seriál posúva mi neskutočne sedí, som zvedavý, čo príde nabudúce... ()
"To je kurva divnej tón !!" - "On takhle prostě mluví !! Má hlas jak kretén.." ;) ()
Velký škaredý zombie! ()
9/10 | Tak konečně se to podařilo a trvalo to jen polovinu série:-). Mazin s Druckmannem se rozhodli divákům v páté epizodě naservírovat dokonalou ukázku DNA herní předlohy se vším co k tomu patří a dokonce ještě s něčím navíc, co předem ze hry důvěrně známý příběh a postavy v něm obohatilo o další velice zajímavou vrstvu. Akční momenty, dramatické momenty, napínavé momenty, dojemné momenty, vtipné momenty, smutné momenty, přemýšlivé momenty, to vše je tady někdy ve větší a jindy pro změnu v menší míře přítomno, navíc ruku v ruce se všemi klíčovými stavebními prvky daného fikčního světa, respektive herní předlohy. | Jak už naznačil závěr předchozího dílu, pátá epizoda se primárně věnuje setkání hlavních hrdinů Joela a Ellie s bratrskou dvojicí Henryho a Sama a jak se dalo předem očekávat s ohledem na výbornou kvalitu zpracování příslušné pasáže ve hře, o úctyhodnou škálu emocí, památné okamžiky a dechberoucí (nekompromisní) koncovku zde není nouze, právě naopak. | Tvůrci hned v úvodu páté epizody předvedou velice chytrý tah tím, že se vyprávění vrátí v čase o nějakou dobu zpět a sleduje osudy obou bratrů ještě před tím, než se setkají s Joelem a Ellie. Tímto přirozeným způsobem tak dostává divák šanci se s oběma postavami důkladněji seznámit a postupně si k nim vybudovat nějaké citové pouto, což se následně skvěle zúročí během společného putování s Joelem a Ellie (v rámci rozhovoru v opuštěné školce o důvodech jejich pronásledování) a především pak v samotném, emocionálně silném, závěru. Kromě toho divák v této retrospektivní sekvenci zjistí, jak probíhalo uchopení moci ve městě ze strany revolučního hnutí a zejména co nepěkného následovalo poté pro všechny přeživší "na opačné straně barikády", což výmluvně demonstruje fakt, že vůbec nezáleží na tom, kdo je právě teď u moci, protože následky pro každého, kdo se aktuálně vládnoucímu režimu vzepře, budou stejně neblahé. | Následující děj se opět nedrží striktně herní předlohy, ovšem v zásadních událostech, jakým je samozřejmě smutně tragický osud obou bratrů, které uvěřitelně zpodobnili Johnson a Woodard, je velice věrný a nadto kreativní změny, ke kterým Mazin s Druckmannem opětovně přistoupili, tady přinášejí smysluplné rozšíření fungování zdejšího fikčního světa a důmyslně prohlubují charaktery samotných postavy, ať už pocházejí ze hry nebo byly vytvořeny specificky pro účely série. Týká se to jednak sluchového postižení, kterým oproti herní předloze nově Sam trpí, což dodává jeho vztahu s Henrym i ostatními postavami, tj. Joelem a Ellie, větší dynamiku (zvýšená zranitelnost a závislost na ostatních a současně zvýšená motivace pro ostatní jej ochránit) a v případě diváků to pak vyvolává potenciálně intenzivnější pocity empatie stran jeho následného osudu a jednak charakterového pozadí, výhradně v sérii se vyskytující, vůdkyně revolučního hnutí a její, taktéž nově vypracované, historické vztahové linky s Henrym. | Tvůrcům tyto doplňující příběhové prvky dovolují v páté epizodě rozehrát spousty vděčných motivů, které patří mezi nejsilnější stránky herní předlohy. Zmíněná Henryho společná (značně pohnutá) minulost s vůdkyní revolučního hnutí výborně reflektuje ve hře častokrát řešená témata přežití za každou cenu, morální dilemata, spojená s rozlišením dobra a zla, související složité volby většího vs menšího zla a otázky viny a trestu. Vůdkyně revolučního hnutí, představená v předchozím díle, ve kterém se pyšnila působivým nástupem na scénu, zde získává zajímavé psychologické pozadí a profiluje se do mnohem komplexnější postavy, která je poháněna vpřed svými traumaty z minulosti, jistě nikoliv náhodou podobným způsobem, jakým byla zpracována postava Abby z neméně vynikajícího herního pokračování. I v tomto případě hraje hlavní roli motiv nesmiřitelné touhy po pomstě za smrt svých blízkých, navenek vydávanou za volání po spravedlnosti, která ovšem plodí jen další touhu po pomstě, respektive nekonečnou vlnu násilí. Další pozoruhodná vrstva pak spočívá v kontrastu sympatického a nevinného vzezření Lynskey, která roli ztvárnila a násilného vystupování a brutálních činů, které daná postava páchá. | V čem ovšem pátá epizoda naprosto triumfuje je akční stránka věci. Nejen, že samotná akce zaujímá téměř polovinu stopáže (a je tak svým rozsahem větší, než všechny ostatní akční sekvence v předchozích dílech dohromady), ale oproti předchozímu dílu naštěstí padá i výtka na zbytečnou umírněnost násilných výjevů, protože prostor tady dostává i explicitní brutalita (byť jde o sporadický okamžik), která k tomuto fikčnímu světu zkrátka patří. | V minulé epizodě došlo k vítané kombinaci prostředí, ve kterém se postavy pohybují (městská zástavba s venkovskými oblastmi a volnou přírodou) a oblíbenou filmovou poučku "vše v jednom" se tvůrci rozhodli chvályhodně použít i zde, tentokrát s ohledem na řady nepřátel, se kterými se postavy na své výpravě za nadějí, záchranou a vykoupením nedobrovolně střetnou. Na diváka tak v ději čeká velkolepá bitva ústředních postav se skupinou přeživších a nakažených najednou, což je v sérii vůbec poprvé, kdy se tak děje (konečně!) a k tomu ještě v takovém měřítku. Jako by toho nebylo málo, během zmíněné bitvy se nepřehlédnutelně představí další typ nepřátel (konečně!), v tomto případě nezastavitelný druh nakažených, známý ve hře jako Bloater (škoda, že se tvůrci v sérii vzdali konceptu šíření nákazy prostřednictvím spor, souboj s ním by tak jistě byl ještě o něco zábavnější). Nenápadné pomrknutí na fanoušky herní předlohy v podobě nepostradatelné odstřelovačské pušky, kterou Joel na konci dílu nabyde, je pak už jen příjemným bonusem na závěr. | Celkově jde o parádní divácký zážitek a prozatím rozhodně nejlepší díl v sérii. Takhle to má vypadat a doufám, že podobným stylem se bude ze strany tvůrců pokračovat až do samotného (snad strhujícího) finále celé série. Na své si přijdou současně příznivci přemýšlivějšího přístupu, preferující postavy i příznivci přímočarého uchopení, preferující akci a ideálně pak obě skupiny najednou. Byť mám trochu obavu, že do konce série se už diváci něčeho takového nedočkají a akce bude příště opět upozaděna ve prospěch postav. | PeZet () (méně) (více)