I... comme Icare
I... For Icarus
I... For Icarus
Režie:
Henri VerneuilKamera:
Jean-Louis PicavetHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Yves Montand, Michel Etcheverry, Michel Albertini, Maurice Bénichou, Brigitte Lahaie, Jean Négroni, Roger Planchon, Pierre Vernier, Henri Verneuil (více)Obsahy(2)
Kdesi, v nejmenované zemi, je spáchán atentát na prezidenta Marca Jarry ve chvíli, kdy byl zvolen na další funkční období. Vyšetřovací komise dojde po roce k závěru, že šlo o čin vyšinutého osamoceného střelce Karla-Erica Daslowa, který bezprostředně po činu spáchal sebevraždu. Ideálně vyřešený a uzavřený případ. Jediný člen komise, prokurátor Henri Volney, muž s všeobecně velkou autoritou, odmítne zprávu podepsat. Ve zprávě byly, podle něho, zamlčeny některé zcela zásadní skutečnosti. Je zmocněn ve vyšetřování pokračovat. Se skupinou blízkých spolupracovníků shromáždí všechny amatérské filmy a fotografie, které byly v inkriminovaném čase nasnímány. Kam se to dívají bezprostřední svědci atentátu? Proč otočili hlavy na opačnou stranu? Zdá se, že střelec nebyl sám. A pokud je střelců víc, pak se jedná o spiknutí. Všechny temné síly, které měly zájem na tom, aby byl prezident zabit, vyvinou na Volneye a jeho skupinu tlak na ukončení vyšetřování, ale marně. Na rozdíl od svědků, které je snadné odstranit... Zápletka filmu ne náhodou připomíná atentát na amerického prezidenta Kennedyho, s nepřímými odkazy na Warrenovu komisi apod. Politický thriller ukazuje i známé experimenty profesora Stenleyho Milgrama zaměřené na „poslušnost vůči autoritě“, které prováděl na počátku šedesátých let na Yaleské univerzity v USA. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
kdo si už leccos pamatuje tak ví,že takhle se točily všechny filmy v té době.Propracovaně a pro diváka.Film je starý 43 let je to na něm i znát,ale pořád by se podle jeho zpracování měli dnešní filmaři co učit. ()
Film je velmi rozporuplný. Na počátku vzbuzuje mnoho rozpaků a nepřesvědčivých akcí. Později se vynořuje etický konflikt a zajímavé paralely s historickými fakty. Bohužel trpí věrohodnost. Vyšetřovací komise vyšetřuje celý rok něco, co nemá žádný rozpor a od počátku je jasný viník i motiv. Co je obsahem tisíců stran spisů komise? Prokurátor během několika dnů celou konstrukci rozmetá. Když se objeví amatérský film (jaktože dávno nebyl zničen, když byl pro profesionální tým teroristů ohrožením), je tam najednou detail na oběť. Kameraman na to neměl techniku, ale ani nemohl tušit, co se odehraje. Střílí se z kanceláře budovy, která nemá otvírací okna. Fotka s falešným datem nepravého střelce je před rozkvetlými květinami. Je to asi tak mazané, jako byste si udělali fotku s vánočním stromkem v pozadí a napsali datum třeba březen. ()
2,5 Očakával som niečo ako Sicílsky klan, keďže sa opäť jedná o francúzsku krimi drámu od toho istého režiséra, opäť s hudbou od Morriconeho. Dočkal som sa ale niečoho iného a zďaleka nie tak kvalitného. Yves Montand je istotne výborný herec, ale na charizmu trojice Gabin-Delon-Ventura sa nechytá, Morriconeho hudba je tentokrát dosť nevýrazná a napokon, ide viac o politický thriller než klasickú krimi drámu. Ten nápad sa mi ešte celkom páči, myšlienka inšpirácie udalosťami okolo vraždy Kennedyho je zaujímavá, len z toho nápadu sa nepodarilo vyťažiť dostatočne veľa. Spracovanie hapruje vo viacerých ohľadoch. V prvom rade, to vyšetrovanie je poriadne pritiahnuté za vlasy (po roku, v ktorom sa na nič neprišlo, začnú zrazu vyskakovať dôkazy jeden za druhým), celé to pôsobí dosť naivne a je to silne založené na náhode (odpojenie kábla presne v inkriminovanom okamihu, spôsob nájdenia veľmi čudného dôkazového materiálu na páske, atď.). Stále ale ide o nadpriemer. ()
Základem konspiračního thrilleru by měla být věrohodnost, Ikarus ale místy působí dost naivně - ve srovnání se Třemi dny kondora, Dnem šakala nebo třeba Coppolovým Rozhovorem se tady dějí věci, které by se ve skutečném světě asi stát nemohly. To je jedna věc. Druhá věc, ty Milgramovy experimenty, celá ta pasáž je do toho filmu vlepená jako pěst na oko. Tolik kritika. A teď pochvala: na dvě hodiny vás to přilepí k sedadlu, ani nebudete vědět jak. ()
Naprosto dokonalý. Zapomenutý francouzský klenot, který se širšímu obecenstvu, hlavně u nás, nedostal do rukou. Cítil jsem v tom filmy jako JFK, 12 rozhněvaných mužů či Úhel pohledu. Převážně odkaz a podoba na samotnou událost a atentát na Kennedyho je značný ( Heinigerova komise x Warrenova komise, Eric Daslow x Lee Harvey Oswald, střelba z budovy, prezident zabitý v autě apod. ). Návštěva univerzity a experiment jsou snad highlightem ! Konec jsem sice přesně odhadl jak dopadne, ale to mi vůbec nevadí. Výborný politický thriller doprovázený skvělým výkonem Montanda a v pozadí mistrnou hudbou od Morriconeho. TOP ! ()
"Tak si Ikaros spálil křídla, protože se až příliš přiblížil velké pravdě..." Nadstandardní politický thriller francouzské provenience. ()
Můj život je zase o něco bohatší, protože jsem právě zjistil, že existují dva skvělé konspirační filmy o vraždě JFK, z nichž ten druhý, natočený ještě před Stonem, frantíci přenesli do světa fikce, ale sakra tady jsou skoro všechny paralely - Montand jako fiktivní Jim Garrison, muž s deštníkem, klíčový filmový záběr (Zapruder), nastrčený střelec a jeho retušovaná fotka (Oswald). Když Montand v jedné scéně ukončuje rozhovor s budoucím šéfem tajných služeb, jeho metafora, že nejlepší fikce je ta založená na pravdě, shrne tento film naprosto mrazivým způsobem. Příběh je prosycen napětím, přičemž podobně vzrušit mě dokázala snad jen četba Šakala od Forsytha. A naprostou třešničkou na dortu je experiment s podrobením se autoritám. To je hergot velký klín do hlavy. Možná nadšení časem pomine, každopádně teď dávám plný počet. ()
Krásný film, který ukazuje to, jak i přesto, že nemáš žádný děj (kromě té úvodní události) a tak stejně dokážeš utáhnout 2 hodiny a je to silný zážitek. Nutí vás to přemýšlet, a jak je to vlastně ve světě? A co u nás? Taky žijeme v podobné zemi? ()
Yves to táhne. ()
Poněkud netradičně pojatý thriller, který přesahuje tento žánr filozoficko-psychologickým ponaučením o tom, jak lehce jsou lidé manipulovatelní zejména hierarchicky nadřazenými autoritami, což může být zneužito i v rámci celých státních útvarů. ()
Kvalitný konšpiračný triler,ktorý sa odohráva vo fiktivnej krajine.Film je zjavne inšpirovaný atentátom na J.F.Kennedyho.Tak ako v skutočnom prípade,Prezidenta anonymnej,globalizovanej a modernej krajiny zavraždí ostrelovač.Rovnako ako v skutočnom prípade hlavný podozrivý za záhadnych okolnosti zomiera a je vyhlasený za jedineho vykonávatela zločinu.Rovnako ako v historických udalostiach prokurátor odmieta prijat tuto tézu a začne vyšetrovat,pričom krok za krokom odhaluje sprisahanie ktoré môže otriast svetom.Dalšia inšpirácia pre film pochádza z pádu čilskeho prezidenta Salvatora Alendeho a nástupu diktatury Augusta Pinnocheta.Je dobré vediet,že hlavný herec Yves Montand vyrastal v komunistickej rodine a pred natáčanim tohto filmu otvorene kritizoval násilny prevrat v Cile.Aj,ked by konzervativní diváci mohli film kritizovat za jeho protivládne lavicové posolstvo tento film nemožno označovat za propagandistický,Vyvoláva ovela viac otázok než odpovedí.Okrem toho bol film na pulze svojej doby,ked boli konšpiračné teorie dosť populárne.Zaujimavým prvkom filmu bol aj ten Milgramov experiment o poslušnosti voči autoritám.Film ponúka divákovi vela podnetov na zamyslenie.Ide o intelektuálne náročný film. ()
Tento konspirační klenot je zajímavé porovnat se Stoneovým JFK, kdy oba používají zcela jiné prostředky, ale směřují v jádru ke stejnému cíli - cesta k ultimativní pravdě je jako let Ikara ke slunci, limitně se blíží k nemožnému. Verneuilovo střízlivé pojetí s vynikajícím Montandem bych přirovnal k výborným Třem dnům Kondora, a pomalejší retro tempo jen zesiluje výsledný mrazivý dojem. Už dlouho se mi nestalo, že bych kvůli nějakému snímku nemohl usnout, protože spoustu podstatných myšlenek prostě nejde jen tak dostat z hlavy. Jeden z těch opravdu velkých filmů. ()
Henri Verneuil se v 70. letech zabýval filmy s podobnými tématy (Tělo mého nepřítele, Tisíc miliard dolarů). Tedy spiknutí, bohatí ovládající a řídící... I jako Ikaros je film, který má ještě podtext atentátu na prezidenta Kennedyho, který nebyl dodnes spolehlivě vysvětlen. Pravda je, že právě vědecký pokus mi přišel nejzajímavější i z pohledu dnešní doby. Na jedné straně žijeme ve století, kdy se lidé autoritám vzpírají, na druhé dokážou být agresivnější a silněji prosazovat zájmy za každou cenu. Kdo ví jak by to dopadlo dnes. Film je svými vícero aspekty nesmírně pozoruhodný. I dnes si můžeme myslet, a ruku na srdce, že si to často myslíme, že mnoho politiků, prezidenty nevyjímaje, je pouhými loutkami v rukou bohatších a mocnějších. Jedinou věc bych vytkl filmu, respektive hlavní postavě, že při své důmyslnosti vůbec nepočítal s tím, že by mohl být odstraněn, což se mu nakonec stalo osudným, ale v mých očích zůstal úplným závěrem velmi naivním. ()
Pro mne dost slabý film. Výprava i herecké projevy na úrovni televizní inscenace. Postup vyšetřování diletantský a založený na náhodách. Nakonec nejzajímavější byla ukázka Milgramova experimentu, i když její začlenění do filmu nemělo velký smysl. ()
V celém filmu bylo zajímavý pouze onen "pokus" s respektem k autoritám a schopností konat zlo, pokud je zaštítěno a požadováno autoritou, kterou pachatel uznává. Jenže o tom jsou celé dějiny, o tom je třeba zabíjení ve válce, mučení lidí i jiné, poněkud sofistikovanější "formy" terorizování a ubližování druhým lidem, bohužel i ve jménu často okázale ušlechtilých cílů a idejí, ale ve skutečnosti ve prospěch skrytých sil. Jinak film je typická sedmdesátková politická "levičárna", ve stejné době se tohle točilo nejen ve Francii, ale vynikali v tom i "pokrokoví" režiséři v Itálii a USA. Snadno předvídatelná a okázalá smrt osamělého hrdiny na konci završuje tenhle rádoby politický thriller, který si hraje s atentátem na prezidenta Kennedyho, od raných šedesátek modly všech levicových aktivistů. Tedy něco podobného, jako později natočil jistý (slovy Lenina) užitečný idiot O. Stone. Ty italské filmy s například G. M. Volontém jsou ale prostě lepší, stejně jako třeba bravurně natočený, ale politickým vyzněním tendenční a zcestný Boissetův Atentát v Paříži nebo i jeho Pan Dupont. Nesouhlasím s tvrzením některých spolurecenzentů, jak je zde skvělý Y. Montand. Není a žádném filmu nebyl. Je to asi stejný herec jako byla blahé paměti Waldemar Matuška a jeho učinkování ve filmech je asi na stejné úrovni, jako když v dnešních filmech vystupují různí vysloužilí sportovci nebo missky. P.S. Jen tak na okraj k tomu Kennedymu, snad nejvíc realisticky na mě nakonec zapůsobila teorie jakéhosi vysloužilé policjta, který došel k názoru, že Kennedyho zastřelila omylem, nešikovností a nešťastnou shodou náhod jeho ochranka při útoku L. H. Oswalda. Bohužel, dokument, kde to ten člověk vysvětloval a který měl hlavu i patu nejsem schopen dohledat. ()
Tak jsem se konečně dočkal a Česká televize uvedla tento Verneuilův neprávem opomíjený film. Sám za sebe musím říct že má očekávání byla naplněna beze zbytku. Tento politický snímek je v podstatě totéž jako Stoneův JFK, jen zasazen do fiktivní země a natočen o několik let dříve. Dle některých zdejších uživatelů je film naivní...možná ale dojem z filmu je až mrazivý. PS. Morriconeho hudba me sice zde zas tak nenadchla, ale musím pochválit dabing...Jan Šťastný nadaboval Montanda perfektně. ()
Výborná atmosféra filmu i pojetí. Nicméně se stále nemohu ubránit jedné naprosto zásadní nesrovnalosti. Střelec, na kterého je celá věc nastrčená je na své pozici a evidentně by v případě, že by měl náboje i střílel a akci provedl. Proč by ho tedy neměli nechat reálně vystřelit? Druhý střelec mohl fungovat jako pojistka. A v případ, že by se ten první netrefil, i tak by vyšetřovatelé na střeše nalezli reálné nábojnice a reálnou pozici. Navíc kdo by stihl tak rychle vyčistit kabinu výtahu od krve a přemístit tělo? Celkově to tedy jaksi působí v tom začátku až příliš překombinovaně a celkem nešťastně špatně až by sse to dalo označit jako spíš neschopnost a nekompetene celé té zpravodajské kliky. A to samé se později jeví v závěru, pokud by to mělo být veřejně probírané, je ta finální vražda taky poněkud nešťastná a nedomyšlená.. To se tedy budou zbavovat postupně pak i ostatních spolupracujících? A nebude se pak někdo další zase na něco ptát? Myslím, že schopná rozvědka by své plány byla schopna maskovat mnohem efektivněji a mnohem logičtěji, že by už po první vraždě dávno nezůstalo tolik otazníků. V celé té přehršli těchto nedostatků, pak ovšem vyvstává drama osobní odvahy a jednání aktérů, kteří jsou si vědomi toho, jaké riziko podstupují a přesto dál jdou tvrdě za svým, bohužel až s ležérním přístupem k vlastnímu bezpečí. ()
Výborná Morriconeho hudba, hezky nastíněnej slavnej Milgramův experiment a skvělej nekompromisní konec. ()
Výborný politický thriller zo starej školy podobne ako Tri dni kondora. Máme tu statočného prokurátora hľadajúceho pravdu a sprisahanie zasahujúce do tajných služieb manipulujúcich dianie na medzinárodnej aj vnútroštátnej úrovni. Dej sa nikam neponáhľa. Takže nehrozí žiadna divoká jazda v štýle Jasona Bourna. Vedie nás krok za krokom ako malé dieťa od jedného podozrenia k druhému. Dokonca si nechá miesto na obsiahly psychologický experiment aj s výkladom. Napriek tomu film nestráca napätie a príťažlivosť. ()
Paráda! Tak jsem se včera dočkal jednoho ze tří posledních dosud neviděných titulů mého velmi oblíbeného režiséra H.Verneuila (takže mi do skládačky jeho nejlepších filmů z 60.-80.let zbývají už jenom 25.hodina a Le serpent) a současně další počin mého velmi oblíbeného skladatele Mistra M. A líbil se mi převelice, po celou délku jsem téměř nedýchal napětím. Nejvíc mě překvapila do očí bijící podobnost s případem atentátu na J.F.Kennedyho - co se týče způsobu provedení i následného vyšetřování, politického pozadí i osobnosti nastrčeného pachatele. Jeho příjmení Daslow je jasnou přesmyčkou skutečného L.H.Oswalda, použitá je dokonce replika jeho ikonické fotografie s odstřelovací puškou, známé přinejmenším ze Stoneova JFK - a to vše o celých 12 let dříve, kdy se v USA o celé záležitosti ještě povinně mlčelo. Tleskám tvůrcům i České televizi, která tento dosud málo dostupný snímek zakoupila, vcelku kvalitně nadabovala a v rámci Verneuilovy kolekce odvysílala. Vůbec neváhám s plným počtem! ()