La La Land

Melodrama čtyř ročních období s poměrně jasně nalinkovaným dějem. V úvodní třetině filmu dominuje muzikálový žánr, v průběhu děje se ale postupně vytrácí. V poslední třetině děj ztrácí na dramatičnosti a působí natahovaně. Filmu jednoznačně dominuje perfektní hudba (tipla bych si, že se dočká i nějaké té nominace). Po technické stránce dokonalé, dlouhé taneční sekvence točené na jeden záběr - slast pro oko. Suma sumárum, forma zvítězila nad obsahem, celkově vzato uspokojivá podívaná. 75% (06.01.2017)

,,Jak chceš být revolucionář, když jsi tak tradicionářský" V tomhle žánru jsem úplně vedle. Muzikály nijak nevyhledávám, romantiku už vůbec ne. Hodně se ale o tomhle filmu mluvilo, vyhrál několik Zlatých Glóbů a bude útočit na Oskary. Tak jsem do toho šel. A jsem smutný. La La Land nám ukazuje odvrácenou stranu Hollywoodského snu. Není to o úspěchu a cestě za slávou. Je to o trnité cestě ke spokojenosti ve vlastním životě, o splnění snu dvou umělců, které osud svede dohromady, aby pomohli sami sobě na cestě za svým. Jenže tam nemůžou dojít oba. Je to cliché jako kráva. Muž (Ryan Gosling) je milovník jazzu a snaží se seč může, aby díky svému mistrovskému umu vydělal tolik peněz, aby si otevřel vlastní jazzový klub a vzkřísil tento, takřka mrtvý, hudební styl. Na druhé straně je žena (Emma Stone), která se snaží prorazit na všemožných konkurzech jako herečka. Oba mají svůj fádní život, tak se osud rozhodl je dát dohromady a dá jim možnost spolu uspět. Jenže lidé své sny vzdávají... Nečekal jsem, i přes veskrze pozitivní ohlasy, absolutně nic. Nejsem fanda muzikálů (sám znám maximálně Pomádu a pár dalších) a romantiky, která není dostatečně silná aby mi něco řekla. Tady se toho řekne hodně, na všech frontách. Je dobré, že pěveckých vystoupení tady moc není, ale když už nějaké je, tak za účelem posunutí v ději. Hlavní slovo tu mají hudební nástroje a choreografie tanců. Nechybí tomu ani vtip a lehká nadsázka, což je fajn. Jiskření mezi Goslingem a Stone je moc hezky vykreslený, jejich pozdější vztah jakbysmet. Zlomová část filmu není špatná, ale čekal jsem víc emocí. Technicky tu nic řešit nebudu, všechno hodně profi (i lip sync nezpěváků). Emma Stone klasicky ťuťu ňuňu a Gosling správně charismatickej. Potud bych hodnotil za 4* Jenže. Všechno dobré se otáčí a konec je jakoby úplně cizí, jiná, odlišná stránka filmu, která není synchroní s předchozí náplní. Vžít se do toho o něco víc, tak bych plakal. Takhle jsem jen smutný. A to není špatně. Jen Je to smutný 5* a.k.a 90% (20.01.2017)

Chichester 28.1.2017 - Ale jo, to je po letech film u kterýho by mi nevadilo, kdyby Oskara vyhrál. Líbil se mi, všechny ty barvičky, hudba, tance. Bavil mě, několikrát jsem se musel smát. Myslím na to i po dokoukání, s chutí se poslechnu písničky. Emma a Ryan jsou sympatickej pár a společně jim to šlape skvěle. Jen častěji podobné filmy, svět pak bude lepším místem... (29.01.2017)

Velký hype, velká očekávání. Film, který byl letos jedním z nejskloňovanějších a sliboval nový muzikálový kult jakým byl například Moulin Rouge. Jak tak koukám na reakce, pozoruji zde dva tábory. Ty nadšené a pak ty, kteří považují La La Land pouze jako dobrý film, ne nic extra světoborného. Já se řadím k tomu druhému táboru. Nemůžu popřít, že Chazelle má neuvěřitelný talent, jeho filmy jsou po hudební stránce naprostá špička a LLL je hudebně také velice zdařilý. Hodně mě bavila hravá kamera a choreografie scén. Začátek je hodně barevný a roztančený, pak zde máme poměrně dlouhé nudné intermezzo a finále se opět nese ve stejném duchu jako začátek. Pokud by se povedlo udržet tempo po celou dobu snímku, tak bych asi hodnotil úplně jinak. Ani z ústřední dvojice nejsem nijak vedle. Emmu Stone úplně nemusím, ale zde mi nevadila a naopak Goslinga mám opravdu rád a tady mě neskutečně štval. Celkově tedy chválím nápady a zpracování, ale nemůžu souhlasit s pozicí, která se LLL připisuje. (11.02.2017)

Bál jsem se, že se tam bude pořád zpívat a takové filmy mě těžko přesvědčí. Na začátku jsem si říkal, že to přece jen přehlédnu, protože to skvěle hrajou. Ovšem na konci jsem už jen tupě zíral a po dlouhé době souhlasím, tohle si oscary zaslouží na všech frontách. ... MKUH (16.02.2017)

Písničky nejsou na první dobrou, postavy taky ne, všechno je tu vlastně skoro jako materiál ze zkušebních klapek. Takové neučesané, nijak "smooth" a bezchybně choreografované jako v tom, čemu říkáme "klasické muzikály"... Ale možná proto tomu tak propadnete a jdete s postavami tak oddaně, s pochopením a občas až zadrženým dechem. Moc mě to bavilo! (18.03.2017)

Nadherny film, ktory ponuka obrovske mnozstvo emocii a skvely audiovizualny zazitok. Ako bolo viackrat spomenute La La Land je najsilnejsi muzikal od legendarneho Moulin Rouge. Posledna hviezdicka je vdaka dokonalej "alternativnej" zaverecnej scene, ktora tomu dala naozaj tu povestnu ceresnicku. (10.12.2018)

Bomba! Silný zážitok . 9/10 (18.02.2019)

Na promítání sem šla na doporučení. Nemám ráda muzikály, romantický filmy a fakt nesnášim jazz. Tenhle film je více méně smutná parodie na americkej sen, na lidi v LA, celou tu atmosféru jsem měla během pár týdnů možnost zažít na vlastní kůži když jsem tam byla, je to parodie na to jak tragicky obecně fungujou vztahy. Že se lidi co se milujou zas uměle odmilovávaj kvůli hloupý kariéře. Celej tenhle lifestyle honby za slávou mě irituje. I v mym vlastnim životě vim jak to vypadá na castingu, vim jakej je pocit když máte callback a pak vás ani nenechaj doříct text, neni na tom nic veselýho na tomhle showbyznisovym kolotoči. Pointa filmu: Jeden ve vztahu je loajální, druhej ne, zazvonil zvonec a parodie je konec. Celej snímek je rozjuchaná šaškárna, dát něčemu tak smutnýmu norkovej kabátek je výsměch. Ale věřim, že spoustě lidem to přijde hezký, jak je to celý tak krásně kýčovitě vypíčený tak, že ve finále neví o co v tom filmu vlastně kráčí. 2 hvězdy, protože mě to aspoň nasralo když nic jinýho. (05.01.2017)

Pro mě trochu zklamání a body nahoru tahá až druhá půlka. (18.01.2017)

Žánr muzikál je podle mne složitý a málokterému se povede, aby hudební a taneční scény nevyzněly jen jako klip, který je do filmu vložen, aby mohl být označen žánrem muzikál. Dle mého mají hudební/taneční části film posouvat a zejména vyjadřovat emoci, hudbou je vyjadřováno to, co v "běžném" filmu slovy a kamerou. O to víc mne u La La Landu mrzí, že jeho muzikálové části jsou pro mne skvělé a film přestává fungovat právě tam, kde se muzikál vytrácí. Z necelé první poloviny, konkrétně zimy a jara jsem byl nadšený, s létem a podzimem se ale vytratila muzikálová čísla a film začal ztrácet na tempu. Možná kdyby to odcizení hlavních postav nebylo podáno čistě jako drama, ale opět "muzikálovými" prostředky, fungoval by film i dál. V poslední části sice film zase nabírá na tempu a závěr je krásně smutný, to ale nic nemění na tom, že v důsledku zakolísání v žánru film nefunguje beze zbytku jako celek… Viděno znovu a vše je jinak. Bez výhrad a díky za to, že i v dnešní době jsou a hlavně se prosadí tvůrci jako Chazelle. (24.01.2017)

Nebál bych se La La Land nazvat novou muzikálovou klasikou. To co se na plátně děje je emotivní, chytlavé a nádherné. Už dlouho jsem neviděl tak svěží a nápaditý film. Chemie hlavní herecké dvojice je neuvěřitelná a soundtrack božský, 5 hvězd. (26.02.2017)

Bio vegan cukrlandová limonáda pro všechny ty Aleny Dolákové snící o kariéře v Hollywoodu. Chazelle přeplňuje film skvělými vizuálními nápady, a dokáže vynalézavě kamerou zastřít, že Stone i Gosling jsou "jen" herci, kteří spíše recitují do hudby a "šlapou" kroky (ale úvodní taneční scéna na dálnici je nádherná). Jenže já se nemohu naladit na ten nereálný svět, na ten skoro-ráj, ve kterém je každý deštíček rychle přikryt zářivými barvičkami, a ve kterém servírka jezdí Priusem (asi přestanu dávat dýška),a ve kterém je citace důležitější než příběh sám. No nic, prostě typický hit na Oskary. (10.01.2018)

Muzikály až na několik výjimek nemusím a během prvních 20 minut La La Landu jsem měl pocit, že tento film opravdu nebude můj šálek čaje. Pak se ale začne zápletka mezi dvěma hlavními postavami rozvíjet a hudební čísla už tu mezi sebou mají pauzy delší než 60 vteřin a v tomto bodě už mě film začal celkem zajímat. Celé to tu pro mě táhli právě Ryan Gosling a Emma Stone, kteří jsou pro tyhle role perfektní. Vizuál filmu taky vypadá hezky a závěr... závěr mi prostě sedl. Celkově mi film asi nepřipadá tak skvělý jako většině lidem, co ho viděli, ale přesto se i mně zalíbil. (30.03.2018)

PÁNI! Úžasná hudba. Skvělá úvodní píseň! A ten příběh... proč to natahovali na dvě hodiny!?! Pardon, ale příběh mě fakt nudil. Dokud to byl prostě obyčejnej muzikál s hromadou písníček, bylo to fajn. Ale zhruba v půlce to skončilo. A mě došlo, že to nemá příběh. Filmové zákulisí mám rád (jak jsem zmiňoval v předešlé recenzi), ale tady... pardon, ale myslím, že se z toho dalo vymačkat víc. Jinak úžasná kamera, dobrá hudba a vcelku obstojná výprava. Ale ten příběh byl špatnej (ne úplně špatnej, ale mě nebavil) a zkrátka mi film zkazil (05.11.2021)

Čtvero ročních období v v podstatě tuctovém (ne)muzikálovém příběhu. Začátek byl pro mě celkem hodně rozpačitý a to i včetně zpěvu, ale potom jsem se nějak naladila na melancholické melodramatické vyznění i hudbu a film si jednoduše užila. (31.12.2016)

Prvních dvacet minut jsem chtěla odejít, ale pak hrál Gosling na klávesy v teplákovce a od tý doby dával totální bomby. Posledních pět jsme brečeli dojetím. Co nejvíce cením: barvičky, "here's to the ones who dream," Ryana v komické poloze. Co fakt necením: muzikál, ve kterém se pořád dokola opakuje jeden hudební motiv. Wtf. (02.01.2017)

Obyčajný príbeh v neobyčajnom balení, ktorého každé ročné obdobie pocitovo pohltí a nechá zabudnúť na všetky ostatné, akoby ani neexistovali - ak vás zastihne v správnej (= romantickej) chvíli. Ako môže takýto film zaujať niekoho, v kom jazz nevzbudzuje nič emocionálne, žáner muzikálu fakt nemusí a o klasickom Hollywoode vie starú belu ? Jedine tak, že ho osloví intelelktuálne v prípade jazzu a filmárskej virtuozity (fantastickou kamerou snímané dlhé pohyblivé scény bez strihu museli byť sakramentsky náročné) a emocionálne vo všetkom ostatnom, vrátane faktu, že ani toho muzikálu tam napokon zas tak veľa nebolo. Hoci to na začiatku vyzerá na dlhometrážnu variáciu reklamy na Coca-Colu a spevom sa rozhodne nešetrí, postupom času je stále jasnejšie, že sa to na muzikál iba tak hrá a každou chvíľou je z toho lepší a lepší romantický príbeh, kde sa núka mnohé k oduševneniu. Napríklad nadšenie a láska k umeniu, mimoriadne tvorivé prekračovanie hraníc viacerých realít, charizmatické herectvo postáv, ktoré vás samy osebe nijako nedojímajú, či vždy vďačnú tému rozporu medzi túžbou po úspechu a odvahou ísť si svojou vlastnou cestou za každú cenu. Ale najdôležitejší je správny moment! Hoci vzťah medzi postavami je vybudovaný len tak ledabolo (ale však nevzniká tak plno veľkých lások, nech už s akýmkoľvek koncom ?) a súboj medzi nasledovaním svojich snov a ich obetovaním veľkej láske nie je práve najoriginálnejší, keď vás LA LA LAND zastihne práve v tej fáze života, ktorú majú hrdinovia na Jeseň aj s totožným sľubom vernosti, netušiac, čo prinesie ďalšia zima, máte zamiesené na poctivé citové odpálenie. Zasiahnutí citmi, ktoré zrkadlia vaše rozpoloženie na filmovom plátne, ľahko zabudnete na nudu zo spevavého začiatku, zvlášť keď vidíte, ako dôstojne sa s tým hrdinovia vysporiadali, jedným krásnym gestom prijali fatálnu nemožnosť všetko vybalansovať, ísť súčasne viacerými cestami, zvládnuť všetky protiklady, nástrahy a pasce života... Nerozmýšľajme preto nad tým, ako by sa cítilii, keby popritom svoj americký sen ako drvivá väčšina obyčajných, nefilmových nehrdinov nedosiahli, zostanúc len chudákmi, ktorým všetko pretieklo medzi prstami a radšej sa radujme z toho, že príde nová Jar, nová láska, nový muzikál... (05.01.2017)

Hodně reformní přístup k žánru, který přináší spíš eklektické pojetí vyzobávající z mnoha forem, ale kdo by lpěl na škatulkách. Lehké odkazy na klasiku vidím spíše na tu evropskou padesátiletou rochefortovou a cherbourgovou. Sympatická dvojice si zdařile odtančí povinné skotačení, silně působí v pěveckých číslech citlivého skladatele a září v klíčových scénách, přinášejících silné životní poselství na téma sny, úspěch, vztahy a jak to doopravdy je. Místopisné odkazy L.A. potěší, vizuálně nejde o nadpozemskou záležitost ( a to ještě doufám, že z technického hlediska jsem v Lucerně zdaleka neviděl plnou kvalitu ), hudebně také nejde o projev nejsoučasnější modernosti jako v muzikálových klasikách, obhajobu jazzu známe daleko přesvedčivěji z Tavernierovy Kolem půlnoci, přesto celek má přes výhrady velkou kvalitu, ve které ale budu až na herce a aranžmá rozpačitě hledat tu, která si zaslouží oscarové ocenění. A noví fanoušci jazzu po trochu salónním filmovém zážitku asi budou hodně tápat, jaká je dnešní scéna, která by je mohla oslovit s předkládanou čistotou. 4,5* (06.01.2017)

La La Land je jako marcipánová růžička. Je to strašně sladké, je to děsný kýč, ale toužíte po ní, když ji vidíte na třípatrovém svatebním dortu s cukrovou polevou silnou jak noha od stolu a spoustou krému, posypanou stříbrným cukrem… má to prostě moc všeho a nic z toho, ale je to NĚCO. Chápu, že pro někoho může být těžké, přiznat si, že by taky chtěl tančit na mléčné dráze (nebo aspoň v parku), zpívat v dešti (nebo aspoň ne falešně), kráčet po snech (nebo aspoň courat továrnou na sny), plácat nesmysly („celý svět je ve tvé ložnici“), a že někdo to považuje za klinický příznak nechcivůbecvědětčeho. Taky připouštím, že Ryan Gosling mi připomíná Jana Révaie (to není kompliment, pánové) a Emma Stone je poměrně nehezká (a já až moc hodná). A už jsem viděla lepší muzikály. To hlavní ale je, že v i dnešní době může vzniknout něco takového. (26.01.2017)