Vzkaz v láhvi

„Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“ (08.01.2017)

,,PŘÁL BY SIS, ABY TĚ BŮH UDĚLAL SILNĚJŠÍM, ABYS MĚ MOHL ZASTAVIT? BYL JSI TADY A NIC JSI NEZMĚNIL. A BŮH SE NEZJEVIL..“ /// Standartní severská krimi (nadstandartní světová) o jednom vírošukovi, ve který nejde ani tak o Boha, jako o smrt. Oddělení „Q“ je fajn, ale doufám, že Harry Hole bude jinačí kafe! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2009 napsal Jussi Adler-Olsen, neznám. 2.) Když se řekne máma, vidím nůžky. 3.) Thx za titule „Jemu, tedy IDžORovi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.10.2016)

Asi nejslabší kousek z Oddělení Q. Co jim u tohoto dílu neodpustím, byla ta obrovská (a hrozně hloupá!) chyba: Od začátku víme, že rodiče znali osobně únosce svých dětí, ale když má pak na sobě lékařský plášť, tak ho matka nepozná. Celkovému dojmu to ubralo tu jednu hvězdičku, jinak by to byly slabší 4. (19.03.2019)

A ako sa hovorí "do tretice všetko najlepšie", tak v prípade "Flaskepost fra P" je podľa mňa zatiaľ z celej trilógie najlepším filmom. V prvom rade tu máme film, ktorý behom pár chvíľ prekonal všetky moje očakávania a zbúral všetko, čo by som dokázal ohodnotiť ako odhadnuteľné. Povedzme si najprv pár vecí. Carl Mørck je stále rovnako vynikajúci ako predtým, no začínam mať pocit, že čoraz viac začína na neho situácia padať a veľa vecí si kladie za vinu. A nikde to nie je vidno viac ako v tomto filme. Assad je stále jeho vtipným a dobráckym kolegom, ktorý by pre svojho parťáka urobil všetko. A nakoniec tu máme nášho zloducha, ktorý je podľa mňa jeden z najkomplexnejších a najhrozivejších zloduchov, akých som mal kedy možnosť vidieť. A jeho motivácia je absolútne silná a pochopiteľná. A robí to z neho asi najsilnejšieho súpera, s akým kedy Carl bojoval a dostane ho skutočne absolútne na dno. Je tu ohromné množstvo vynikajúcich scénok. Vo vlaku, v nemocnici, podzemných garážiach alebo aj záverečné dialógy v chatke mrazia a dávajú tomu silného ducha. Plus scénka s pohrebom patrí medzi najsilnejšie v celom filme. Okrem toho sú tu aj veľké momenty, kde máme strach, či to Carl vôbec prežije. Alebo či to iné postavy vo filme prežijú. A každú jednu stratu alebo bolesť s nimi cítite, pretože im plne rozumiete a hlavne chcete, aby sa z toho dostali. Lenže náš zloduch to tak nechce. A tento má v rukách asi ešte viac kariet než naši predošlí zloduchovia. A to dodáva tomu asi najsilnejšiu filmovú atmosféru tohto roku. Ešte viac ako The Conjuring 2. A to je naozaj čo povedať. Takže ľudia nebudem to zakrývať, ale "Flaskepost fra P" je podľa mňa jeden z najsilnejších filmov, aké som kedy videl. Ktorý ma udržal v napätí, udrel na city, no súčasne na správnych miestach aj pobavil. Určite sa na to choďte pozrieť. Nebudete ľutovať. Žiadny americký thriller vám neprinesie to, čo tento film. Hodnotenie: A+ (19.06.2016)

Střet víry v boha, ďábla a nevíry černé díry. Schválně hádejte, jestli se bude na konci listovat v kostelním zpěvníku.. Nevím, jestli je u severských kriminálek dobrou cestou nadřadit akci nad atmosféru a procedurální vyšetřování, protože pak to vypadá, že detektivní tým musí být hodně hloupý a neprofesionální, aby měl film alespoň sto minut. Ještěže zčernalý humor vnesl energii listů větrné turbíny a kompenzoval skutečnost, že se Nikolaj Lie Kass celou dobu tváří, jako by měl v zadku vraženou tyčku od slunečníku. Škoda, že se mezi hlavními hrdiny nešlo trochu dále v diskuzích o víře, bylo by to ku prospěchu věci a Carl by si snad uvědomil, že mít kolegu, co slaví Ramadán, není v zemích s dlouhými nocemi zase tak špatné.. (12.07.2016)