Zmenšování

Najzbytočnejší film roka 2017. Silne mediálne tlačený so známymi tvárami, ale aký to má zmysel natočiť tak nesúrodú "komédiu" na 135 minút. Kútikmi úst vám nepohne ani raz, tam nie je skoro nič vtipné, až na konci od úľavy konečne z hrtana vypľuvnete ten nechuťou nestrávený popcorn. Jediným pozitívom je Krištof Valčík, ktorý to Damonovi natrel a dokázal, že je herecky oproti nemu v úplne inej dimenzii. (27.07.2018)

Downsizing je dalším filmem, ve kterém plave velké množství nevyužitého potenciálu. Přitom začátek je velice funkční. Působí sice jako groteska se zajímavou myšlenkou (i ty střihy, či hudba k tomu hodně svádí), ale rozhodně nenudí a zaujme. Povedený je například cinkající (mikrovlnka) stroj, Neil Patrick Harris (a jeho chvilka slávy, i proces redukce, který se jednoduše povedl. Matt je zajímavý a zdá se, že všechno bude skvělé. Tohle však skončí ve chvíli, kdy dojde ke zmenšení a dostaví se Dušanova párty. Jeho postava by s lepším vedením mohla filmu hodně přidat (navíc je Waltz zajímavý), ale celkově ho přebíjí okolí a příběh, který se od hravosti pomalu přesune k frašce... Ngoc je vcelku otravná a ve finále se jedná jen o běžnou "křupanku" s dobrým srdcem. Což je vzhledem k její původní prezentaci - ekoaktivistka, kterou věznili kvůli jejím postojům - dost málo. Film tak ztratí na své ladnosti a zajímavosti... Po odjezdu do Norska už stojí za zmínku snad jen osm druhů sexu, jinak se všechno úmorně vleče. Věčná škoda. Po druhé polovině na tu první málem zapomenete... (04.01.2018)

Wow!*Přestože překládám náramné povídky z žánru spekulativní fikce a filosocizující scifi, takhle nabitá a nadšená, jako bych vystoupila z živoucího podivuhodného i důvěrně známého světa, jsem se cítila naposled v sedmi letech po dočtení Pipi Dlouhé Punčochy a v deseti u knížek Julese Vernea.***A to jsem původně žádný vyložený zázrak nečekala. *** Ještě po cestě domů mě ten efekt přenesení do fikčního světa, který ovšem dotěrně a tísnivě připomíná naši nejbližší budoucnost, předpokoj, a jeho omračujících možností, krás, starostí a žalů nepustil, pořád jsem jednou nohou jinde, či o krok v budoucnu, nebo nejpřesněji vzato moje prožívaná realita se skutečně rozrostla. Neboť "jinde" tady řečeno s Neffem neznamená, že "všechno je jinak", ale že "něco je jinak", a tím pádem můžeme náš vlastní křehký a fascinující svět a život promýšlet a vnímat z nově nabídnutých perspektiv - není to únik z naší reality, ale její poutavá nová reflexe, je to prožitek prohloubené blízkosti, lásky, starosti i dychtivého a osudového zaujetí naším životem. A je mi hrdinsky smutno a nádherně, cítím vítr změn ve vlasech a slanost tříště na tvářích. *** A funguje to i napodruhé. *~ (21.01.2018)

Začínalo to celkem zajímavě, ale ke konci se to zvrhne v něco hrozného (hlavně od nástupu vietnamské disidentky už mě to v podstatě přestalo bavit a její postava mi tam strašně vadila). Při sledování mě napadalo, že všichni budou určitě chválit Christopha Waltze, který je zde vážně skvělý, a psát o "nevyužitém potenciálu" námětu, protože to je oblíbené klišé místní komunity (většina lidí obecně má při psaní o filmech problém vyjadřovat se neotřele, proto se v podstatě stále opakují, mě nevyjímaje). Neupírám filmu jistou zábavnost, hlavně v první polovině, ale jako celek mě bohužel neoslovil, a je mi spíše protivný tím brnkáním na apokalyptickou strunu; subjektivně mi navíc přišel i příliš dlouhý a převážně nesympaticky obsazený. (04.01.2018)

(54%) Zmenšování. Snímek, který mě v první polovině tak strašně bavil, že jsem byl po skončení tak zklamaný, že se ta druhá půle snímku tak debilně vymkla kontrole. Jako kdyby tento počin režírovali dva režiséři. Nápad to má perfektní, ta atmosféra, odhodlání se nechat zmenšit, to vše mě strašně bavilo. Jenže druhá část už je strašně nudná. Navíc mě vadili dvě věci. Za prvé, ta dějová linie s vietnamkou mě vůbec nebavila, byla otravná a celé to bylo takové rušivé a k danému tématu se to absolutně nehodilo. Ta druhá věc je, že jsem se těšil na bizarní a věcné problémy zmenšených lidí. Jenže to bylo celé odfláklé. Lahve vína, sklenky, to vše bylo pro malé pidilidi jak šité na míru. No, velká nelogická blbost to asi není, ale já si to představoval propracovanější. M.Damon zahrál svůj standart, stejně jako Ch.Waltz, který mě zde dost seděl, zbytek v pohodě. Hudba přijatelná. Takže nakonec hodnotím jen průměrem. Velká škoda, mohlo to být lepší, rozjezd byl víc než slibný. Víc to kritizovat nehodlám. Jako jednohubka to není nejhorší záležitost, ale podruhé si to už nepustím. (18.02.2018)