Režie:
Jaco Van DormaelKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
An PierléHrají:
Pili Groyne, Benoît Poelvoorde, Catherine Deneuve, François Damiens, Yolande Moreau, Laura Verlinden, Serge Larivière, Didier De Neck, Romain Gelin (více)Obsahy(1)
Bůh existuje. Žije v Bruselu. A je to pěkně nesnesitelný morous, který nosí ponožky do pantoflí a celé dny tráví vymýšlením absurdních zákonů a znepříjemňuje lidem život. Je to trochu jiný příběh, protože tenhle Bůh má kromě syna Ježíše ještě manželku a malou dceru, která ho nemůže vystát a jednoho dne pošle na truc všem lidem na světě SMS s datem jejich smrti. Co se asi stane, když se někdo dozví, že mu do konce života zbývá měsíc, nebo naopak 62 let? (Aerofilms)
(více)Recenze (397)
Když tady čtu čerstvé komentáře z dnešní ČSFD projekce v kině Scala - čertu s věřícími, kteří "nerozdýchají tohle alternativní zobrazení Nejvyššího", aspoň nám nebudou krást kyslík, no ne. Dormaelův nejnovější počin filmařinou hodně připomíná staršího Pana Nikdo, způsob časových narací, hudební motivy, nadsázka. Pro mě je to ale vyzrálejší dílo, ačkoliv hranice mezi hurónským smíchem (velmi časté) a smutnou realitou (smrtelno, velmi procítěné a hluboké a všeobklopující) je křehká a propustná a snímek může snadno působit depresivně. ()
Zbrusu Nový zákon je rozhodně jeden z nejoriginálněji pojatých snímků posledních let, o tom není pochyb. Surový, podlý a znuděný Bůh! Naivně chytrá Ea, toužící svému otci řádně zavařit! Uťáplá Bohyně s oblibou v barevných vzorech a milující číslo 18! Opravdu povedená rodinka, ke které je nutno ještě přiřadit "džej-káčka". Na druhé straně břehu stojí "obyčejní" lidé, kterým je jednoho dne prozrazeno datum smrti, s čímž se každý vypořádává po svém. Snímek je plejádou bizarních postaviček, zapeklitě (černo)humorných situací a nečekaných zvratů, kterou vedou až k nevyhnutelnému konci. Nápaditý filmařský počin, který musí být určitě trnem v oku silně nábožensky založeným lidem, nicméně já jsem se u něho doslova BOŽSKY bavil. ()
Niekde na hranici 70% medzi tromi a štyrmi hviezdičkami. Absurdná komédia, ktorá však na rozdiel napríklad od takých Divokých historiek akosi postráda skutočnú pointu. Je to len absurdné, miestami vtipné, miestami zamyslenia hodné, ale nie je tam nič, čo by mi utvelo v pamäti na dlhšiu dobu. Alebo som to len nepochopila, aj to je možné... ()
Rozhodne zaujímavá alternatíva zobrazenia kresťanského Boha plná cynizmu, čierneho humoru a zamyslenia. Spracovanie je ťažkopádne a v závere je to vidieť, napriek tomu, niektoré myšlienky a scény nemajú chybu. Film plný protikladov, možno by mu svedčila vačšia priamočiarosť. ()
Prazvláštní bizár, který je tedy především něčím úplně jiným než se prezentuje a místo propagované cynicky černé nekorektní komedie dodává laskavou člověčinku tak nějak o univerzu, životě a všem, která hodně užírá z misky Wese/Roye Andersona a především Jeana-Pierre Jenueta. V tom překvapivě není zas tak úplně její hlavní problém (zejména díky zdařilé kameře). Ten se skrývá v nastavených pravidlech zdánlivě surreálné sladkosti, jejíž veškeré výchozí body vystupují z technických a neskutečně vágních pravidel hry, jak nám jsou představeny na začátku (Deus a jeho machina, jejíž funkce a technické zázemí není nikterak vysvětleno, takže to automaticky umožňuje, aby se skrze tento vynález všehomíra inicioval jakýkoli děj je zrovna zapotřebí). Když už si to tvůrci takhle ochčijí, aby si mohli dělat co chtějí, tak chci víc než jen ukázku toho, jak bychom měli každý žít po svém. ()
Hlavní nápad sliboval o dost víc, než jsme nakonec dostali, a především z postav apoštolů šlo vytěžit o dost víc. Každý z nich mohl nabídnout emotivní katarzi - krásná citlivá žena s jedinou vadou, která zemře dřív, než zestárne, stárnoucí muž zahazující den po dni, sniper nespokojený se svým životem, citově vyprahlá manželka boháče... Malá hlavní hrdinka mohla být jejich Amélie z Montmartru, ale jejich interakce se odbyde příliš rychle, a sama si zasloužila lepší dějový oblouk. Pokud se objeví úmyslný vtip, je většinou příliš jednoduchý. A chápu, že tvůrci úmyslně chtěli zobrazení všemohoucího, ze kterého by papež radost neměl, ale působí to příliš nuceně. ()
Brilantní nápad někoho, koho naštvalo, jak tenhle svět funguje, rámuje epizody o získávání nových apoštolů. Jsou to vesměs příběhy lidí, kterým bolestně schází láska. Vévodí jim historka o nejstarší bloncce, do které se kdy King Kong zamiloval. Bravo, Catherine! Nicméně ty historky negradují, prostě se jen navazují. Sice to možná tak i do jisté míry je. Že lidé jsou zlí a protivní hlavně proto, že nemají nikoho, kdo by je měl rád. Jenže po tak vtipném úvodu jsem čekala trochu větší taškařici. Tu tak obstarávaly hlavně scény trampot boha, který na Zemi trpce okouší svoji vlastní medicínu. Jeho linka je rozhodně k popukání. Včetně pekla v podobě uzbecké továrny na pračky. Jak to asi berou Uzbeci? SHRNUTÍ: Kdyby bůh byl ksindl. ()
Vražedná stopáž, nuda a zoufalý humor, jehož vrcholem je gorilí samec jako životní partner. Přesně tohle jsou důvody, pro které nemám rád (až na výjimky) francouzskou kinematografii. Navíc je celý snímek prvoplánově vystavěn tak, aby se líbil pokud možno všem, naštěstí jsem cynik a hbitě jsem to prohlédl! ()
Sice jsem se trochu bál zbytečného filozofování, ale nakonec to dopadlo dobře. Van Dormael se totiž nesnaží jít do hloubky a jenom tak klouže po povrchu, ale dělá to s pomocí laskavosti a romantiky tak šikovně, že ve své podstatě kýčovitá životní moudra nepůsobí lacině. A když už jsem měl občas pocit, že to překračuje únosnou mez, zjevil se Bůh v podání rozkošně nesnesitelného Poelvoordea a postaral se o humornou stránku věci. Čekal jsem něco střelenějšího, ale i s tímhle jsem byl na konci nadprůměrně spokojený. 80% ()
Pěkná taškařice, jen se trošku tlačilo na pilku. Oceňuji filmařinu z hlediska provedení a efektů. ()
Zvlastny poeticky film s atmosferou podobnou aku mal film Amelie z Montmartru. Sledujeme pribeh vecne nasraneho boha v podani znova vtipneho Benoîta Poelvoordeho, ktoreho ma uz po krk jeho dcera, ktora sa rozhodne zdrhnut na zem a trochu pozmenit svet. Okrej jej prihod sledujeme este pribehy 6 apostolov. Proste totalne WTF pojaty film. Obcas je to fakt vtipne (linia s bohom), väcsinou len divne (linie s apostolmi). Celkovo je to ale pojate dost originalne, takze za jedno pozretie to stoji. Mozno vam to sadne dokonale. Mne to nejak extra nesadlo. 5/10. ()
Amélia v náuke o snoch, s ktorou ruka v ruke ide až vyparodovaná Catherine Deneuve s totálne nehybnou mimikou. V pokračovaní by mohla hrať Nicole Kidman. Jacovi oveľa viac pristal Toto. Absolútny feel good movie, z ktorého mňa vždy rozbolia zuby ! ()
Inteligentní komedie plná bizarních nápadů, fórků, gagů... Na jedné straně cynismus, černý humor a melancholie, na druhé láska, romantika a naděje. To vše umně a vtipně zkombinováno. ()
Je mrzuté, když je člověk nalákán ukázkou na komedii a následně se ukáže, že v ukázce je vystříleno až moc "broků" a film celkově zas taková sranda není. Oduševnělé povídačky o vnitřní hudbě bez nějakého dalšího významu a docela roztahané hledání apoštolů mne bavilo čím dál méně. Originální nápady tu rozhodně jsou, vtip také - i když s dějem ustupuje humor do pozadí za melancholické příběhy. (viděno 1x cz dab.) ()
Při prvním čtení anotace mě napadlo, že ztřeštěnější námět jsem na festivalu ještě nepotkal, má nízká očekávání však byla záhy překonána. Snímek láskyplně vypráví příběh, který, ač založen na úplně absurdní premise, vlastně dává dokonalý smysl a skvěle zapadá do biblických příběhů, jak je známe. Díky jemně přihlouplé zápletce, slušným hercům a dobré režii je Zbrusu Nový zákon odlehčenou, místy sarkastickou zábavou, nad kterou nedoporučuji příliš přemýšlet. 9/10 [KVIFF 2015] ()
Přiznám se, že popis filmu jsem projel jen tak ledabyle a snad o to lepší zážitek se z toho vyklubal. Rozhodně se jedná o velice pěkně natočený film (hlavně popisy apoštolů jsem si hodně užíval) s humorem, který mi sedl jako málo co. Rozhodně nejpříjemnější filmový zážitek roku 2015. ()
Tak nám páni umělci zase spáchali zbrusu nový film a jak se už z traileru jeví, je to film na úrovni výplodů redakce Charlie Hebdo a (nejen) jí prosazovaného "práva na rouhání". Děkuji pěkně, nechci! Je ne suis pas Charlie! ()
Zbrusu Nový zákon je v dobrém slova smyslu pořádně divný. Kladné body ale u mě získává spíše za příběhy šestice nových apoštolů, než za hlavní děj. Základní premisa je samozřejmě skvělý nápad. Bůh žijící v Bruselu (ne s EU to nemá vážné nic společného), co jedním prstem ťuká do počítače a komplikuje tak lidem život? Dobrý. Bohužel trochu nevytěžený. Daleko lepší jsou už zmiňované bokovky vedlejších šesti postav. Na těch se tvůrci vyřádili a dali dohromady švihlou, ale zároveň milou skupinku. Dohromady za tři, odbočky a humor za pět, průměrem jsem na čtyřech. Moc zajímavé překvapení. ()
Výborná tragikomedie se zajímavým nápadem. Hodně se mi líbilo, jak si vyhráli s kamerou a hlavně se světlem. Celý film podkresluje krásná hudba, která navozuje tu správnou atmosféru. Jediná škoda, že z celého spektra možností, které se z úvodu nabízely se příběh vydal pouze po jedné linii a ta občas tíhla ke klišé. ()
Moc hezký film, jenž dle mého názoru není pouhou komedií, ovšem je dost podobný filmu Amélie z Montmartru, doufám, že jen náhodou. Kromě fantasy prvků jsou ty filmy opravdu velmi podobné. ()
Reklama