灰と幻想のグリムガル
Grimgar: Ashes and Illusions
Scénář:
Rjósuke NakamuraKamera:
Šin'iči IgarašiHudba:
R.O.N.Hrají:
Daisuke Namikawa, Mamiko Noto, Tomokazu Seki, Kendži Nodžima, Tomokazu Sugita, Džódži Nakata, Tošiki Masuda, Jošimasa Hosoja, Šunsuke Takeuči (více)Epizody(12)
-
Sasajaki, enšó, inori, mezamejo (E01)
-
Minaranai gjúhei no nagai ičiniči (E02)
-
Goblinbukuro ni wa oretači no jume ga cumette iru ka (E03)
-
Hai no mau sora e (E04)
-
Naku no wa jowai kara dža nai. Taerareru no wa cujoi kara dža nai (E05)
-
Kanodžo no bái (E06)
-
Goblin slayer to jobarete (E07)
-
Kimi to no omoide ni (E08)
-
Kjúka no sugošikata (E09)
-
Leader no ucuwa dža nai keredo (E10)
-
Seitoši no ma de (E11)
-
Mata, ašita... (E12)
Obsahy(1)
Hai to gensō no Grimgar je příběhem o tom, že život není jednoduchý, obzvlášť když se objevíte na místě, o kterém vůbec nic nevíte a chybí vám kromě vzpomínek na minulost i peníze a navíc je svět, kde jste, plný lidí se speciálními a magickými schopnostmi, které vy ale nemáte - zatím...
Skupina mladých lidí se probudí v temnotě, nikdo neví, odkud pocházejí a jak se tam ocitli. Když se dají dohromady a opustí temnou místnost, tak se před nimi rozprostře svět známý jako "Grimgar". Zde jsou prakticky ihned zajati zdejšími vojáky a odvedeni do jejich tábora. Skupina u sebe nic nemá, ale jídlo, příbytek i šaty něco stojí. A tak se mladí lidé, proto aby se uživili, stávají lovci zdejších různorodých lesních tvorů, kteří mají nejrůznější magické schopnosti a kteří ohrožují zdejší obyvatele a nebo jsou na jejich tělech nejrůznější části (drápy, zuby, kůže), které lze dobře prodat. Toto ovšem není nijak jednoduché, obzvlášť když nemáte prakticky žádné zkušenosti a ani řádný výcvik! (Jeoffrey)
(více)Videa (2)
Recenze (23)
First Impressions: Ano, můžete říci "toto už tu bylo milionkrát" (resp asi 5x), ale dýchá z toho něco jiného. Pokud bych měl hodnotit nádech, je to něco mezi SAO a MUSHI-SHI.... Divné? Ano. Bude to fungovat? doufám!, protože mě to neskutečně upoutalo. Musím také vyzdvihnout hudbu a poklidný styl vyprávění. Pustil jsem to a neodlepil od toho oči 20 minut. Něco mě na tom prostě uchvátilo. Nice one. Příběh: Pokud jste ještě neodtušili, hlavní hrdinové jsou ve hře a jde jim o krk. Jak se tam dostali? Jak ven? Co se bude dít? To nikdo neví. Silných 85% ()
Skupina "dobrodruhov" sa ocitne vo svete, kde je naozaj ťažké prežiť a keď sa majú stretnúť so svojimi prvými nepriateľmi a zarobiť peniaze, aby mali čo vôbec jesť je to naozaj pre nich ťažké. Anime je teda naozaj viac o realite ako by to mohlo vyzerať, keby sa ocitnete v novom svete plnom nových nástrah. Problém Hai to Gensou no Grimgar je v tom, že všetky tieto veci už poskytuje nejaké iné anime. ale zas ako som spomenul koncepcia toho, že postavy trpia a sú vo väčšej realite a absolútne tu nie je nejaký priestor na vtipnosť skôr na zúfalstvo hlavných postáv môže pôsobiť veľmi dobre. Páčil sa mi aj spôsob lvlenia daných postáv. Aj samotné postavy sa na to ako sú vykreslené na začiatku chovajú uveriteľne. Bohužiaľ anime zapadne v tom, že sú tu kvalitnejšie kúsky a lepšie premyslené kúsky a anime s lepšou grafickou stránkou atď...len tu zas dostanete príjemný mix toho, že všetko je priemerné a nič nejako extra. Odporúčam, aby spravili nejakú druhú sériu určite by som ju pozrel. ()
Seriál pojatý jako slice of life partičky loserů, originálně nahlížející na isekai téma z obrácené strany. Předkládá nám tudíž pomalu a hypnoticky odvyprávěné každodenní starosti a radosti party teenagerů, kteří po ztrátě paměti žijí ve hře typu „sword and sorcery“ a navíc jsou to ti nejméně schopní ze všech, takže mají zpočátku problém se zabitím i té úplně nejslabší nestvůry. A protože jen za zabité nestvůry si tu mohou koupit všechno potřebné k životu a dalšímu boji, docela dlouho se motají v existenčních problémech, občas až bizarně humorných (nedostatek spodního prádla). Jejich úspěch závisí na vzájemné spolupráci, takže se musí naučit spolu vycházet, i když najít si k sobě cestu bývá občas opravdu těžké. Kromě lovení goblinů sledujeme tedy společná jídla, večerní praní prádla, občasné hádky, nákupy ve městě, plánování akcí nebo třeba poetické noční rozhovory u ohně s kamarádem. Někdy i s mrtvým kamarádem. Protože v tomhle světě není žádný restart a za chyby se platí. Přes to všechno je tenhle kousek vlastně docela optimistický, zdánlivě nekonečná tvrdá práce a snaha přináší postupně svoje výsledky a i ten nejméně významný hráč se nakonec může stát hrdinou. Zvláštní zmínku si zaslouží neobvyklá pastelová kresba pozadí, která ojedinělým způsobem dotváří poetiku tohoto světa. ()
Poněkud klidnější, pomalejší a hlavně realističtější, než jiná anime podobného žánru a námětu, ale zde to rozhodně není na škodu. Výborně je zpracovaná psychologie postav, jejich vzájemné vztahy a také úvahy hlavního protagonisty. I přes lehčí pomalost plynutí děje jsem se vůbec nenudil, ba naopak jsem si vychutnával každičký moment téhle krásné a malebné podívané. Kresba je totiž přímo skvostná, jako by byla malovaná vodovkami (pokud to vodovky doopravdy nejsou). Vše doplňuje krásná hudba, která teprve dodává tu správnou atmosféru. A když už dojde na akci, tak za svými akčnějšími kolegy nezaostává, pouze je to zpracováno trochu jinak. Pokud máte rádi fantasy a zajímáte se o to, co se hrdinům honí v hlavách, pozorujete vývoj vztahů mezi postavami, či si prostě chcete trochu odpočinout, tak je tohle anime to pravé pro vás, zaručeně nebudete zklamáni. - 100% ()
Galerie (71)
Photo © Toho Company / A-1 Pictures
Zajímavosti (1)
- V průběhu 11. epizody přijde postava Ranty o svoji přilbici. V závěrečné 12. epizodě však došlo k obrazové chybě a na krátký okamžik tak divák může spatřit tento charakter opět s kompletní výstrojí. (EMIA)
Nevěda, jak se vlastně dostal k seriálu, jehož synopse zaváněla více než průserem, animační studio rovněž nevzbuzovalo dvakrát velké naděje, plakát s trailerem snad se i zajídaly, však jméno režiséra vyvolávalo asociace na kýčovitost kresby předchozího filmového počinu jeho, nevěřícně píše Hromino komentář s úsměvem na rtech a nastřelenou pětihvězdou, po dvou letech nějakému anime udělenou. Náramně příjemné překvapení, zpětně se jevící jako vydařený pokus vyvarovat se chyb, kterými trpělo jiné anime téhož studia s podobnou tematikou. Grimgar je seriálem zaměřeným primárně na uvěřitelnost postav, pro jejíž dosažení neváhá obětovat akční scény, vyšší tempo vyprávění či epičnost příběhu. Rozporuplné reakce diváků jsou na místě, neboť očekávání výše zmíněného a následné zjištění, že toto vše je v Grimgaru úplně či zcela absentováno, může přirozeně u nejednoho vyvolat pocit zklamaní. U mě však naopak. Postavy jsou vrženy do neznámého světa, ocitajíce se takříkajíc na stejné lodi coby looseři mající problém zabít byť jen malého goblina, na neznámý svět donuceny si tak zvyknout. Kromě cizího světa si však musí zvyknout také samy na sebe, aby nesourodá skupina dokázala působit soudržně; a právě budování vztahů mezi sebou, naslouchání si, snaha si navzájem přes averzi jeden k druhému porozumět, adaptace na dalšího člena či naopak vyrovnávání se se ztrátou jiného člena se podařilo tvůrcům zobrazit na jedničku. Vše působí přirozeně, uvěřitelně, plynule, netlačí se na pilu, ticho a nevyslovenosti zde rovněž plní funkci vyprávění, a spolu s tím, jak si mezi sebou postavy tvoří vazby, zvyká si na postavy i sám divák. Za další důležitý prvek vyprávění považuji to, že se zde v podstatě nenachází jediný hlavní hrdina, jenž by svými schopnostmi nebo zaměřením děje na svou osobu zastiňoval ostatní postavy. Máme zde sice postavu komentátora děje, Haruhira, ale ta má do skutečného „hrdinství“ více než daleko; oproti zbytku týmu neoplývá žádným zvláštním nadáním, děj kolem něj spíše jen plyne a z hlediska příběhové významnosti je na něj kladen stejný důraz jako na ostatní členy týmu, takže se zde naštěstí neopakuje problém schopnostmi přebujelé postavy, s níž by neměl divák žádnou potřebu sympatizovat. Pokud by však měl někdo pocit, že je Grimgar látkou vyžívající se jen v komentování perného života chudáků uvízlých v cizím světě, mýlil by se; spolu s pochopením ostatních členů skupiny se zlepšuje i duševní vyzrálost postav a jejich bojové schopnosti, což je nám názorně dokázáno v poslední, akčnější části seriálu. A připočteme-li k dosud jmenovaným pozitivům ještě velmi zdařilou kresbu i hudební doprovod, máme k dispozici skvělý chod, který jsem si dávkoval s velkou chutí každý týden. Dala by se mu sice vytknout místy poněkud úspornější, statičtější animace, stejně jako pár vokálních skladeb, které působily v daných scénách spíše rušivě, ale na výsledném dojmu – a finálních pěti hvězdách – to naštěstí nic nemění. Bude-li někdy vytvořena druhá řada, mohou se mnou tvůrci coby s divákem opět počítat. () (méně) (více)