Kaze no tani no Nausicaa
Nausicaä of the Valley of the Wind
Nausicaä of the Valley of the Wind
Nausicaä of the Valley of the Wind
Režie:
Hajao MijazakiScénář:
Hajao MijazakiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Bin Šimada, Ičiró Nagai, Iemasa Kajumi, Miina Tominaga, Robert Clotworthy, Čika Sakamoto, Sumi Šimamoto, Tarako, Jošiko Sakakibara, Hóčú Ócuka, Rihoko Jošida (více)Obsahy(1)
KAZE NO TANI NO NAUSHIKA (Naushika z Údolí větru) je prvním ryze autorským filmem známého japonského režiséra animovaných filmů Hayao Miyazakiho. Děj se odehrává dlouho po velké katastrofě, nazývané Sedm ohnivých dnů, jež prakticky smetla celou tehdejší civilizaci. Lidé nyní žijí jen na několika málo místech (v knížectvích), která ještě odolávají rozšiřování tzv. Pustiny. I v takto vyhrocených podmínkách si tato lidská společenství spíše konkurují, než aby si navzájem vypomáhala. Na filmu, jehož hlavní hrdinkou je mladá dívka, je rovněž patrný silný ekologický podtext. Oba tyto atributy jsou, spolu s výborným technickým zpracováním, pro Miyazakiho filmy typické. (dbt)
(více)Recenze (394)
Jeden z těch "lepších" japonských animáků. Musím pochválit správně zvolenou hudbu a vcelku silný děj, kde princezna Naušika bojuje za zachování pralesů a pustiny. Proti hmyzím obludám to nemají lehké... 75% ()
Komentář píši až s týdením odstupem. Původně jsem jej ani psát nechtěl, neustále se mi vrací různé scény či jen na obraze nezávislé dojmy z tohoto dílka. Musím říct, že mě tento snímek potěšil za poslední dobu (březen-červen 2012) asi nejvíc a mírně tak přispěl z vytžení mé mysli z letargie ve které se nachází :) ()
Skvele spracovaný/á/é.... neviem sa sám rozhodnúť. Či išlo o film , rozprávku, alebo len také "čosi". Myazakiho tvorba má mnoho špecifík. Má zmysel pre "prekvapenie" , dokáže vystavať príbeh na počudovaní diváka. Jeho postavy z útrob fantázie majú vždy čo povedať širokej mase divákov. Utvrdil som sa pri "Ceste do fantázie, Zámku v oblakoch, Princeznej Mononoke." Všetko obsahuje rozprávkovo - dramaticko - dobrodružno. V tomto príbehu som ale bol na veľkých pochybách. Pripadalo mi to, akoby sa Myazaki až príliš nechal uniesť svojou vášňou pre lietanie a letectvo ako také. Podobne ako v ostatných príbehoch, i tu mala hlavné slovo ženská hrdinka, no táto mi až tak sympatická nebola. Veľmi mi vadil i scenár. Bol odfláknutý . Vadilo mi, že sa hlavná hrdinka vo viacerých scénach rozprávala sama so sebou. To podivné zvieratko mala mať so sebou od začiatku. Vtedy by to bolo jasné. Nakreslené a spracované skvele. S atmosférou to Myazaki vie, len ten príbeh nebol až taký na aké som pri ňom zvyknutý . Obstojné, no videl som lepšie. ()
Novější díla se mi líbily přeci jen víc. Toto je samozřejmě také zajímavé, autorova invence a originální pohled na svět už se tu formuje, ovšem vtažení do děje je pomalejší, scénář trochu kostrbatý a ekologické motivy nedotažené. ()
Ups... Preco som dala Naushike povodne len styri*? Asi som sa sekla... Ups. Tak nic... ()
Nádherná pohádka s ekologickým podtextem, jak uz je to u Miyazakiho filmů celkem zvykem. První film od něj sem viděla Mononoke, která se mi libila opravdu hodě, ale na Nausiku u mě opravdu nemá. pan Miyazaki dokáže každým svým filmem stvořit překrásnej svět plnej fantastických bytostí, jako jsou treba Ohmu v Naušice. Kaze no tani no Naushika je film ke kterýmu se vždycky ráda vrátim a dokaže mi zpravit náladu. Akorád bohužel musím uznat, že když sem film viděla poprvý, tak sem si fakt myslela že pod tou sukní ma holej zadek :)). ()
Co na to rici. Opravdu me to nebavilo a pri koukani na pocitacovem monituoru jsem si jeste dopisoval s lidmi na pozadi. Nevim proste mi tam chybela poradna atmosfera a div jsem u toho neusnul. Ty dve hvezdy za solidni zacatek ale potom uz to by urputny boj sama se sebou. Pribeh lehkeho postapokalyptickeho deni me moc nebral a Miyazaki by mel radeji zustat u fantasy nezli scifi. ()
Pro mě dosti rozporuplnej film. Nevím čím to je, ale zde nejsem tolik uchvácen celkovou animací, kterou vždy doprovází okouzlující hudba a na kterou sem od Miyazakiho zvyklej. O to víc mě v tomto kousku uchvátil příběh, který tentokrát nabízí úvahu o ekologických problémech, válkách a soužití na společné planetě. Tímto svým protiválečným a ekologickým sdělením a vlastně i hlavní hrdinkou film připomíná Mononoke, která je ovšem kvalitně úplně na jiný úrovni. Zachovám si objektivnost a dám "pouhé" 3*, páč sem od tohoto mistra, který všem jasně později dokázal, že jím opravdu je, čekal více. Hlavně teda barvičky a hudba, to jsou totiž jeho dva neskutečně silné základní kameny, na kterých bohužel (narozdíl od ostatních) tento film nestojí... Taky už sem přišel na to, že mám daleko víc rád Miyazakiho filmy kde se čaruje a objevují se tam naprosto ulítlé postavy z jeho nepřeberného množství fantazie... ()
Po Mononoke druhý Miyazakiho film, který jsem měl možnost vidět, a musím říct, že mě opět zaujal. Neuvěřitelná nápaditost spojená s dobrou animací a krásnou hudbou, k tomu ekologické poselství, které člověka donutí přemýšlet. A ode mě velmi pěkné 4 hvězdičky. ()
Tyhle japonsky animaky moc nesleduju, takze nemam poradne s cim srovnavat. Ale me se to libilo. ()
Poprvé jsem dal pátou * z milosti. Z druhého zhlédnutí je 5 * opodstatněných. Teď jsem si uvědomil pořádně, že je Hayao Miyazaki pohádkář (Naušika jedná z idealizovaně a sem tam i vedlejší postavy, což zde nevadí), i když je to japonec a přenáší své vize do anime. Také jsem si při druhém, náhodném zhlédnutí přišel na to, jak je důležité být u Miyazakiho správně naladěný (i když on mne často na chvililičku umí uspat; neberu jako negativum) navíc si správně vybral za skladatele Joea Hisaishiho (ta hudba je pořádně silná a k anime sedí božsky). PS: Cože? Větrné údolí s Naušikou bylo uvedeno do kin 4 roky PŘED Akirou?!Wau. ()
Musím uznat, že autoři měli sakra fantazii. nejen na vizuál, ale i na dávkování a spád děje, který mě udržel přilepený na obrazovce po celou dobu. Jediné co mě mrzelo (a to je můj osobní problém), byla ta až příliš okatá ekologická agitka. naštěstí to nepokazilo dojem natolik, že bych film rovnou odpískal. Osobně mě dost překvapil jak fungovala kombinace japonského stylu animace a japonská mentalita do čistě evropského stylu. Abych to vysvětlil. Postavy jsou oblečené jako ze strědověku. Mají i meče a brnění jako z dob rytířů (žádné samurajské meče nebo zbroj). Do toho se lehce motají tanky, střelné zbraně a letadla na tryskový pohon (nebo tak něco) a... nevadí to. Jako bonus pak působí hlášky "zabijte ho ať se proslavíte" které jsou japonské jak poleno (evropan/američan by něco podobného nikdy neřekl). Celkově tedy zajímavý kulturní mix, který nedovolí polevit v pozornosti a hlavně baví. ()
Příběh jako takový byl hrozně kostrbatý. Hlavní postavy se tu moc nepředstavily a už začátkem filmu se vrhnuly do architektonického zkoumání obřích brouků a následně je trénovat jako domácí mazlíčky. Na mě je tento film silně bez příběhu unavující a po půl hodině jsem jej přestal vnímat. Je pravda, že japončíci dokážou zabruslit s návrhem na vyprávění hodně k silným bájím a mýtům, ale někdy je lepší ubrat nohu z plynu a radši pochopit příběh hned na začátku, než se úplně ztratit. Snad jediné, co jsem zpozoroval jsou pěkné hýždě Naušiky. Hvězda za snahu. ()
Za trošku slabší scénář... místy jsem čekal i poučení, že na onom stole, který vidím, stojí sklenice s vodou. Jinak typická antimilitaristická a proekologická miyazakiho tendence je u Naushiky nejsilnějí ze všech jeho filmových skvostů. ()
Před tisíci lety zachvátila Zemi katastrofa zvaná “Sedm dní ohně“, kdy Boží válečníci spálili skoro celou planetu na prach. V postapokalyptickém světě o tisíce let později se všude šíří pohlcující Pustina plná toxických hub, které svými jedovatými sporami ničí zbytky přežívající civilizace a společně s nimi postupuje i obří hmyz, včetně gigantických tvrdým krunýřem chráněných Ohmů. Pro mě nejdospělejší a velmi silný příběh od mistra fantazie Hayao Miyazakiho zasazený do vzdálené budoucnosti. Nikdy nebyl protiválečný a ekologický podtext jeho vyprávění tak silný a hmatatelný. Přes varovný smysl celého příběhu se poutavě odvíjí vlastní kouzelná mytologie Větrného údolí a jeho obyvatel, ne nepodobných kozákům. Vládcem údolí je kníže Jurij, kterého však pomalu zabíjí zákeřná lesní nemoc. Neschopen ovládat vítr nemůže létat a tak hlavní hrdinkou příběhu je jeho dcera princezna Naušika, která musí předčasně dospět a postarat se o záchranu jejího lidu z údolí. Je před ní nelehký úkol. Na její stranu se ale postaví starý přítel Yupa Mirada, šermířský mistr a cestovatel z Pustiny. Jako vždy díky autorově lásce k létání je obloha plná létajících strojů rozličných tvarů a velikosti. V čele jezdců nebes je Naušika, která bravurně ovládá svůj kluzák Mehve. Klid pro údolí skončí jedné noci, když v něm havaruje létající vzdušný obr Tolmékijské říše, na jeho palubě zahyne princezna Lastelle z knížectví Pejité. Z trosek se do okolí rozšíří toxické spory, ale hlavně v nich je skryto tajemství, pro které si přijde tolmekská princezna Kirschta, která se neštítí použít hrubé síly svých válečníků zakutých do železa, aby násilím obsadili údolí a získala pro sebe tajemný náklad. Vše spěje k dramatickému a napínavému konci, který rozhodne o osudech všech postav. Obdivuhodně funkční je soundtrack, který ví, kdy má být dynamický a zvýraznit vážnost situace a kdy má zase svou jemností podpořit klidné tempo vyprávění. Podmanivý je jeho titulní motiv. Pro mě nejlepší příběh z dílny kouzel pana Miyazakiho, protože tak zručně dokázal skloubit vážnost s dětskou hravostí a vše zabalit do nápaditého vizuálu. ()
Velmi vyspela (mozna lepe receno dospela) pohadka s mladou zenskou hrdinkou a ekologickym podtextem. Neco na zpusob novejsi "Mononoke" (1997), Nausika tu ma ale narozdil od Mononoke opravdu hlavni roli. Po velke valce je svet zniceny a zbyvajici statecky lidi ohrozuje jedovata Pustina. Pres neutesny stav sveta lide stale bojuji mezi sebou a navic se snazi Pustinu znicit. Jedine male klidne udoli, jakasi agrarni pseudostredoveka komunita hojne vyuzivajici vitr a vodu, zije v ustrani techto boju. A jejich princezna Nausika obdarena velkou empatii zjistuje, ze Pustina neni jen toxickou zhoubou, ale ze jeji puvod ma sirsi souvislost. I pres znacne stari filmu rucni animace vpodstate nestarne, coz je vyhoda. Hudba je pekna, jen akcni - jakoby videoherni elektronicke motivy - mi prisly rusive. Co se tyce sveta plneho hmyzu, je to o zvyku. Je to snaha zobrazit fantaskni svet prirody, ktery i pres jistou miru nechutnosti, je v podstate mirumilovnejsi nez svet lidi. Miyazaki ocividne nezastava nazor, ze je nutno s prirodou bojovat. Naopak se snazi lidem vstipit, ze se ji musime snazit pochopit a zit s ni v souladu. Trochu mi vadili vagni Bozi bojovnici z davnych casu, ale jsou zrejme jen ztelesnenim zla, jakym jsou napr. jaderne zbrane. Druhou problematickou veci je stopaz. Kdyby Miyazaki sve filmy delal max na hodinu a pul, byly by myslim stravitelnejsi. Jinak je ale "Nausika" slusnou japonskou fantasy, ktera nabizi hodnotne poselstvi. Ovsem i kvuli absenci CZ dabingu neni moc pro deti. ()
po druhý po x letech, s klidem pořád 5* ()
Tento film je v podstatě nepovedená environmentální agitka – válka je špatná, ničit přírodu je špatné. To jsou už poměrně staré myšlenky a hodnoty, se kterými většina rozumných lidí pravděpodobně souhlasí, snad jen vyjma některých vysoce postavených politických reprezentantů naší země. A proč říkám, že je nepovedená? Nemám nic proti filmům, jejichž cílem je sdělit nějaké jednoduché, morální hodnoty, dokonce je mám poměrně rád. Aby to ale fungovalo, je lepší když tato "message" nějakým způsobem vypointuje v závěru filmu. Zde ovšem dostáváme nálož od hlavní (jediné) postavy od začátku až do konce. Tato zfanatizovaná ochránkyně 20 m hmyzu, který je v daném světě očividně přemnožen, je pro člověka nebezpečný a vypadá opravdu hnusně – jsou tam záběry na několika tisícová až milionová stáda, jak drancují lidská sídla – má velmi vážný problém, když někdo ublíží byť jen jedinci. Přesto v úvodu filmu nemá problém v záchvatu vzteku zabít několik lidí. Čili biocentrismus, nebo spíše insectocentrismus jak vyšitý. Nezlobte se na mě, ale po shlédnutí něčeho takového mám sto chutí, ač to dělám nerad, jít rozdupávat mandelinky. ()
Opět parádní atmosféra a slušná - ne vinikající hudba. Jen postava prince, který se tam jaksi "vetřel" mi vůbec nesedla. ()
Nausicaä of the Valley of the Wind rozpráva o svete, ktorého zužuje despotická nátura. Ľudstvo v tomto fikčnom svete kedysi dávno viedlo apokalyptickú vojnu, ktorá viedla k rozvráteniu celej civilizácie a k vzniku toxickej džungle. Táto toxická džungľa spravila zo sveta nehostinné miesto a to hneď z niekoľkých dôvodov. Za prvé je vzduch nasiaknutý jedovatými oparmi, ktoré uvoľňuje práve táto toxická džungľová bariéra. Keď sa dotyčnej osobe dostanú tieto mimoriadne toxické opari do pľúc, tak sa u nej prejaví výrazne sťažené dýchanie až kým nedôjde k explózii pľúc samotných. Za druhé došlo k vzniku odľahlej piesočnej pustiny nápadne pripomínajúcu púšť, ktorej podmienky nedovoľujú ľudstvu v nej naďalej prebývať. A za tretie sa v tejto vojnou spustošenej krajine začali objavovať obrí zmutovaní hmyz, ktorý ohrozoval ľudí a ich príbytky. Svet je to teda nevľúdny, dosť komplexný, velice originálne spravený, do detailov premyslený a so solídnym zázemím. Naozaj neviem, kde Hajao Mijazaki berie tie všetky nápady a odkiaľ chodí na tieto zamýšľané svety, ale čo svet, to osobitná mytológia a nové zákutia na prebádanie. Zo všetkých fantaskných svetov, ktoré som mal doposiaľ od Mijazakeho možnosť vidieť, tak tento sa mi zdá ako ten najviac premakanejší. Keď sa presunieme do súčasnosti, tak môžeme sledovať osud mladej hrdinky Naushiky, ktorá sa nebojí opustiť pohodlia domova a pravidelne sa vydáva do vetrom ošľahenej, slnkom rozpálenej, pieskom pokrytej Pustiny. Hrdinka je to výrazná a silná, ide o veľmi kvalitne napísanú postavu, ku ktorej si zaručene vytvoríte vzťah. Naushika pochádza z Veterného údolia, ktoré je jedno z posledných miest v tomto post-apo svete, ktoré stále odoláva vzduchom šíriacim sa oparom a toxínom. Nausicaä of the Valley of the Wind je post-apokalyptickým sci-fantasy, ktoré je štylizované do dieselpunku, čiastočne si to prepožičiava prvky i zo steampunku, ale pripomína aj svojou pochmúrnosť grimdark a svojou beznádejou zase despotizmus (žáner despotický). Rozhodne sa jedná o najviac ponuré a depresívne dielo z Mijazakyho tvorby. Ukazuje nám brutálne realistické zvádzanie boja o prežitie, zároveň ponúka množstvo utopických predstáv i poukazuje na dopady katastrofy globálneho merítka. Presah je aj tu veľmi citeľný, nájde sa tu napríklad silný ekologický a environmentalistický podtext. Výrazný dôraz je tu kladení aj na pacifizmus a protivojnové témy. Ďalej stojí za zmienku, ako týmto steam(diesel)punkovým / post-apokalyptickým fantasy vydláždil cestu jeho neskoršiemu projektu Castle in the Sky. Nausicaä v mnohom pripomína práve legendárnu Dunu od Franka Herberta, či už myšlienkami alebo celkovou komplexnosťou oboch diel, alebo prostým na prvý pohľad simultánnym zasadením. Čiže práve tým piesočnatým prostredím a obrími bezstavovcami - v prípade Duny sa jednalo o gigantické červy, v prípade Nausicaä of the Valley of the Wind zase o enormne veľké trilobity, ale aj iné druhy hmyzu. A ten neskutočne silný záver, ktorý konečne vznesie trošku prozreteľnosti nad nad týmto zamračeným svetom, ma úplne obmäkčil. () (méně) (více)