The Cremator
The Cremator
Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 655)
Velice osobitý snímek, škoda, že právě jeho mistrovství znemožnil režim několika členům štábu další rozvoj kariéry. Neuvěřitelně působivý psychologický horor, v němž Hrušinský podává otřesnou výpověď o eleganci lidské zrůdnosti a síle ideologie. Kameraman užíval efektu tzv. rybího oka, který povýšil i tak neuvěřitelnou sílu snímku na druhou, bravo! / UPDATE 2017: Při příležitosti uvedení filmu v Letním kině jsme připravili krátký stylizovaný komentář k snímku, který můžete zhlédnout zde. ()
"Dáš si rakvičku, nebo věneček?", aneb proč si při vstupu do cukrárny téměř pokaždé vzpomenu na toto děsivé, vynikající dílo Juraje Herze. Švejkovská vlídnost Rudolfa Hrušínského je tatam a "Hrůša" stvořil fašizoidního psychopata tak působivě, až z toho jde mráz po zádech. Hej, pánové z ČT, co takhle dát po dlouhých letech reprízu? ()
Úžasný filmový zážitek ve všech směrech. Ale dvě věci mě naprosto hypnotizovaly - jednak Rudolf Hrušínský a jednak kamera. S velkou pravděpodobností brzy změním žebříček svých nej filmů... ()
Totální psychologický snímek staví na životním výkonu Rudolfa Hrušínského, který se na oněch 95 minut stal oním omezeným človíčkem, z jehož činů a mluvy pramení všechen ten děs, který neurčitě cítíte. Když k tomu přidáte úžasnou Vlastu Chramostovou, šílené pojetí kamery Stanislava Miloty a zcela a naprosto psychotickou hudbu Zdeňka Lišky, ještě rádi uvidíte pana Kopfrkingla odjíždět tam do dáli, do světa kde už nikdo nebude trpět...nejsilnější tuzemský film, jaký jsem viděl, a dost možná že nejsilnější vůbec. ()
„Spasím je všecky!“ Narušená doba přeje narušeným myslím. Herzův psychologický horor je možná ještě působivější než Fuksova předloha, která mohla být doplněna o nové motivy i díky úzké (a dva roky trvající) spolupráci režiséra a autora předlohy na scénáři. Finální podobu filmu s nimi od začátku utvářel i kameraman Stanislav Milota, což vysvětluje vzácnou semknutost obrazové a literární složky nebo plynulost asociativních přechodů mezi scénami, kdy děj či proslov začínající v jedné scéně často nerušeně (jako nepřerušovaný tok slov) pokračuje ve scéně další, odehrávající se v jiném místě a čase, případně se také změní adresát pronášených slov (někdy je těžké odlišit, zda Kopfrkingl mluví sám k sobě či k jiné postavě). ___ Absolutní kontrola nad prostorem a časem a později také nad životy vedlejších postav (které si od začátku „přivlastňuje“ tím, že pro ně vymýšlí jiná jména) tím pádem náleží Kopfrkinglovi, jehož vyšinutou mysl nikdy neopouštíme. Protagonistovo zkreslené vnímání reality je patrné od prologu v ZOO, v němž vidí své děti zavřené v kleci pro divou zvěř (podobně pohlíží na ostatní zaměstnance krematoria, vyjma Dvořáka a Podzimkové nositele zvířecích příjmení: Fenek, Zajíc, Beran, Vrána). Vyhrocená subjektivita se během filmu projevuje množstvím velkých detailů odpovídajících fetišům hlavního hrdiny (ústa, ženské zátylky), náhlými prostřihy (např. do Kopfrkinglovy oblíbené, stejně jako on spořádané a čisté koupelny), sugestivních záběrů širokoúhlými objektivy s velkou hloubkou ostrosti nebo „rybím okem“ (předzvěstí tohoto deformovaného vidění skutečnosti je odraz rodiny ve vypouklém zrcadle na samém začátku filmu), švankmajerovským zesílením zvukových efektů, rapidmontáží těkající po různých objektech Kopfrkinglova zájmu (smuteční rámečky pro zákon o kremaci, Fenkova sbírka motýlů, fotografie árijských krásek), hudbou rozeznívající se v momentech Kopfrkinglova (sexuálního) vzrušení při řešení záležitostí kremačního charakteru. ___ Za nejobjektivnější lze považovat úvodní titulky s „roztrhávanými“ obličeji, předjímající rozdvojení Kopfrkinglovy osobnosti, založené od začátku na řadě rozporů: Čech s německým jménem, asexuální domácí prostředí x navštěvování bordelu, kde Kopfrkinglovu oblíbenou prostitutku hraje stejně jako jeho manželku Vlasta Chramostová... s Kopfrkinglovou nelidskou, třebaže jen zdánlivou vyrovnaností - viz např. kompulzivní potřeba česat druhým, mrtvým i živým, vlasy, stále obtížněji skrývaná fascinace sexem a násilím, zvyšující se neklid (a s ním i tempo vyprávění - viz uspěchaná snaha zabít Zinu) - pak kontrastuje neurotický manželský pár ztvárněný Menšíkem a Myslíkovou, nejnápadněji svými komickými výstupy narušující vážnost film, jehož humor je jinak mnohem decentnější (oba dva navíc společně s tajuplnou dívkou v černém a některými opakujícími se replikami, jmény a gesty zajišťují pravidelný rytmus vyprávění). S Kopfrkinglovým kultivovaným, jazykově vytříbeným projevem v neměnném rytmu, pak ostře kontrastuje stupňující se zvrácenost jeho myšlenek. ___ Psychologická studie člověka, který v nacistické ideologii najde podloží pro svou fascinaci smrtí a reinkarnací, patří k nejděsivějším československým filmům také zásluhou natáčení ve skutečných krematoriích (jejichž provoz nebyl zcela přerušen), kongeniální hudby Zdeňka Lišky a minuciózního herectví Rudolfa Hrušínského coby velkého přítele žehu a jednoho z typických maloměšťáků, jejichž sebezahleděnost, úslužnost a omezenost přispěly k nástupu a udržení nacismu (ne náhodou Kopfkinglův proslov na manželčině pohřbu, tedy poté, co definitivně ztratí kontakt s realitou, připomíná projevy Hitlera). Vzdor množství brutálních mordů, k nimž v závěru filmu dojde, je Spalovač mrtvol zároveň mrazivě vtipným filmem. Jak psali dobové kritiky, „smích se mísí s pocitem nevolnosti“, „satirický obsah pozvolna houstne do polohy groteskně sešklebeného hororu.“ ___ Spalovače můžeme vztahovat k době, kdy se odehrává, případně k době, kdy byl natočen (srpen 1968), vzhledem k omezení vyprávění na hledisko jednoho člověka, kterému širší souvislosti unikají, ovšem vypovídá především o nadčasovosti zla, které se vzhledem ke své banální podstatě (a Kopfrkingl skutečně je banální člověk) může objevit ve kterékoliv době (viz také „Peklo“ z Boschovy Zahrady pozemských rozkoší v předposlední scéně filmu). Film, který nepřestane být aktuální a nad jehož genialitou nepřestanu žasnout. 100% Zajímavé komentáře: sportovec, Nick Tow, Marthos, NinadeL, dcierny, Offret, see_sawandrew , maarr, Jankyč () (méně) (více)
Ve své zrůdnosti naprosto nádherný film. Rudolf Hrušinský vás svým hereckým výkonem spalí jako mrtvolu. Nemůžu si pomoc, ale Kopfrkingl tu svou práci v krematoriu vzal pěkně od podlahy. Morbidka za čtyři rakvičky éééé teda hvězdičky. ()
Pro silné jedince ()
Geniálny film. Zrejme najlepší český film vôbec. Oproti tu predvedenej práci s kamerou, dynamickému strihu a nápaditým prechodom medzi scénami (postava sa obzrie za hlasom, ktorý už znie z iného miesta a času) je všetko, čo dnes vzniká v tunajšej kinematografii, nudné, ťažkopádne a úbohé. A Rudolf Hrušínský? Anthony Hopkins by sa z neho zosypal. Do maličkej urničky. ()
Něco neuvěřitelného! Kdo neviděl Rudolfa Hrušínského v tomhle, tak jako by jej ještě neviděl nikdy hrát. On tady totiž předvádí vysokou školu, co vysokou školu, přímo Oxfordskou univerzitu hereckého mistrovství. Vpodstatě se dá říct, že celý příběh je postaven jen na jeho neskutečných hereckých schopnostech. Ale to je samozřejmě míněno jen s nadsázkou. Ostatní herci jsou nepochybně taky skvělí a také scénář a režie jsou excelenetní. Bravo všem zúčastněným. ()
Naprosto destruktivní záležitost, u který se neobejdu bez pořádné řádky nervů, protože Rudolf Hrušinský hraje tak dokonale, že strach jít z něj by ještě bylo hezké, ale tady je to ještě něco více. Ten film se promítal v Holandsku a lidi se tomu neskutečným způsobem smáli, když film promítali v Itálii, prožívali to na plátně jako ten nejkrutější horor, který kdy vůbec viděli, protože spalovat mrtvoly při premiéře v té době bylo zakázané a diváci z toho museli mít noční můry, ale když se film promítal tady, byl z toho každý šokovaný. Spalovač mrtvol je dost možná nejlepší český film v celé historii česko-slovenské kinematografie, ale já musím potvrdit, že českých filmů, a pětihvězdičkových existuje přeci jen více, i když čtyři hvězdičky tady jsou také hodně silné, jsou hlavně proto, že ten film nepřináší nic dobrého. Je to vlastně velký herecký koncert Rudolfa Hrušinského, protože zahrát někoho tak brilantně jsem snad ještě nikdy neviděl, nebo jsem nad tím minimálně po skončení filmu chvíli přemýšlel. Ze Spalovače mrtvol šel strach, ještě aby ne, tvůrci to prý točili proto, aby se lidi smáli, ale nakonec odvyprávěli tak zlý příběh, že černý humor zastřel celý ten příběh vlnou strachu. Mně se tento film líbil, tvrdím, že je to dost možná nejlepší český film, ale přesto dávám čtyři hvězdičky a na více se nezmůžu. Měl jsem z toho prostě tak zvláští rozporuplné pocity, kterým jasně vévodil Rudolf Hrušinský, ale taky fakt, že depresivní film, kde příběh jde od deseti k pěti stačí vidět jen jednou a víckrát už ne, a to je docela škoda. --- Dáš si rakvičku nebo věneček? ()
Nečakané sklamanie. Tento film ide naprosto okolo mojej chuti, prvú hodinku som si pretrpel a keď som si uvedomil, že už to pre mňa nemá zmysel tak som to radšej zabalil. Nehorázna monotónnosť po celý čas na mňa sršala a pokus o nejaký umelecký vizuál vyznel do prázdna. 12.miesto medzi najlepšími filmami na csfd sa týmto pre mňa stáva záhadou. ()
Co dodat? Tenhle film je velký! Velký díky Rudolfovi Hrušínskému, velký díky předloze Ladislava Fukse, kterou dokázal naprosto neuvěřitelným způsobem Herz přetavit do stejně sugestivní obrazové podoby. Celková stylizace a velmi uhlazené, pravidelné tempo vyprávění přesně zrcadlí nitro Romana Kopfrkingla, kde se všechno odvíjí v soustředných kruzích, kde se stále opakují tytéž věty a tytéž myšlenky a kde se postupně objevuje chorobná posedlost. Nejprve smrtí, pak i vlastní výjímečností. Nitro člověka, jehož celý svět je postaven na hře, na popírání skutečnosti a jejím přetváření v cosi bizarně pokorného, milého a uhlazeného, smrt (je-li provedena žehem) nevyjímaje. Hrušínský coby poloprázdná nádoba, postupně zaplňovaná jedem ideologie a přesvědčením o vlastní vyvolenosti je nelidsky přesvědčivý. Stejně tak celý Herzův film... Nejsugestivnější portrét šílenství člověka i doby, který znám. ()
Naprosto dokonalé a dábelské herectví Rudolfa Hrušinského. Jeho naprostý vrchol. Snad nikdy jsem neviděl lépe a věrohodněji zahranou roli od kohokoliv. Nikdy bych nevěřil, že se u českého filmu budu takto klepat a bude mi nabíhat husí kůže. Skvělé herecké výkony se základním kamenem jménem "Rudolf Hrušinský". Podle mě nejlepší film Juraje Herze. Mrazivá atmosféra se skvělou kamerou. Nejlepší český film!!! ()
Mistrovské dílo pana Herze. Nadevse cni naprosto neuveritelny vykon Rudolfa Hrusinskeho jehoz postava, kterou ztvarnuje je sama o sobe nechutne odporna a Mistr ji svym dechberoucim vykonem dokaze posunout jeste o notny kus dal. Nepamatuju se, pri kterem filmu mi mrazilo v zadech vic. ()
Scénář: Juraj Herz .. Silné! Opravdu silné kafe!! Božsky mile sadistický Rudolf Hrušínský předvádí nezapomenutelný herecký koncert. Výtečně temný příběh na jehož samotném konci přichází tak neskutečně mrazivé vyústění, zvláště když si domyslíte co by následovalo, nebýt to fikce.. Bravurní klenot (české) kinematografie. 100%. ()
Predpokladam, ze to zo mna robi filmoveho analfabeta a ignoranta, ale mne sa Spalovac mrtvol ani za mak nepacil. Bola som z neho frustrovana a unudena, na filme mi cez hudbu, kameru, absurdne postavy, zvratenost, morbidnost a nechutnost vadilo naozaj vsetko. Je mi to luto, ale nebudem sa tvarit inak, je to len film a videla som mnoho inych, lepsich, z doby pred a aj z doby po Spalovacovi. (Videne 07.08.2010) Edit: S odstupom casu este znizujem, nie je to fer voci filmom, ktorym som dala tri a pritom boli z mojho pohladu ovela lepsie :) ()
Dlouho jsem se po tom sháněl až jsem si předplatil od kabelovky HBO.A co hned první den nedávaj?Spalovače!Jestli bude někdy anketa o nejlepšího českého záporáka musí ho získat to Hrušínského Kopfrkingl.To je jak Radyo říká Oxford herectví.Kdyby to komančové(dnešní demoktati :o) nedali do starého dobrého trezůrku určitě by byl pan Hrušínský po celém světě a takový Hanibal by mohl jít k šípku. ()
Asi nejlepší český film vůbec s geniálním výkonem Rudofa Hrušínského. Jeho postava pana Koprfkingla je tak trochu šílená (jen menší nemoc z povolání). Výborná je ovšem i technická stránka filmu - až revoluční kamera a střih (střihá se tu opravdu dost často, a někdy je kamera v úmyslně pokřiveném úhlu). ()
Výtečný film, jenž opravdu předběhl svou dobu (v českých měřítkách). Rudolf Hrušínský - není co dodat. Výborná mrazivá atmosféra v průběhu celého filmu a řada skvěle vykreslených vedlejších postav (nepředstavitelně tupá a otravná Míla Myslíková nemá chybu:-)) jsou již jen třešničky na dortu. Filmu jistě (jako snad vždy) pomohla spoluúčast autora literární předlohy na scénáři. Ale asi nic pro slabé povahy, krev tam sice prakticky není, ale takováto silná psychologie leckdy vyděsí víc než naštvaný Freddy Kruger za zády:-). Fantastická kamera, ať už detaily na mistra Hrušínského, tak i rychlé střihy, něco vskutku nevídaného. Teď už opravdu vím, proč je Rudolf hrušínský tak chváleným hercem (i ostatní role máí samozřejmě velmi dobré, ale todle je výkon na dva oscary). ()
Související novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)
Zemřela herečka Vlasta Chramostová
Ve věku 92 let zemřela česká divadelní a filmová herečka Vlasta Chramostová. Chramostová byla výraznou osobností české kultury, v mládí vystudovala konzervatoř v Brně, později během komunistické éry… (více)
MFF KV nabízí velkou nabídku filmů
Letošní ročník MFF Karlovy Vary se koná od 28. června do 7.července a opět přináší atraktivní nabídku filmových titulů. Zahajovacím filmem bude snímek Po svatbě, který doprovodí tvůrčí delegace –… (více)
Karlovy Vary odhalují program
54. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech včera odhalil netradiční plakát a částečně taky hlavní program. Festival se bude konat od 28. června do 6. července a jak už je tradicí… (více)
Famózní. Neuvěřitelné. Zázrak. ___ Takhle a ještě mnoha jinými superlativy bych mohl charakterizovat toto dílo z pozdního období nové české vlny. Juraj Herz dosáhl s tímto filmem na mnoho významných met - jednak natočil myšlenkově hutný a především svobodný snímek (téma ovlivnitelnosti mocí bylo vlastně aktuální nejen v době odehrávání příběhu, ale také během natáčení snímku - není se co divit, že promítání filmu bylo při premiéře násilím předčasně ukončeno), ale také z technického pohledu nejdokonalejší film v naší historii a především do dnešního dne jediný regulérní český horor (Upír z Feratu silně doplatil na normalizační censuru), což je rozhodně významný počin na zemi, která se tomuto žánru buď nevěnuje, nebo mu dělá ostudu některými současnými pokusy. Navíc je pěkné vidět, že se dá udělat dobrý zástupce žánru bez tematiky nadpřirozené síly, vždyť ty nejlepší příběhy (a samozřejmě také horory) píše sám život. ___ Co se zmíněné techniky týče, vedle hlavních důležitějších prvků zde zaujme košatá režisérská invence podpořená Milotovou kamerou, která využívá prvku rybího oka. Střihy a přechod z jedné lokace do druhé jsou zde prováděny bleskově, vteřinové odchylky od centra pozornosti v dané scéně zase znalcům připomenou Godarda, Truffauta a další známá jména z období Nouvelle Vague (mimochodem dle mého názoru jedna z nejtalentovanějších režisérských generací, co jsem měl zatím možnost poznat), ovšem myslím si, že nějaká přirovnávání zde nejsou třeba, zdejší přístup je i ve světovém měřítku záviděníhodný. ___ Samostatnou kapitolou je také přístup hereckého ansámblu. Je asi pochopitelné, že největší prostor si zasluhuje představitel hlavní postavy, pana Kopfrkingla, a společný jmenovatel všech scén v tomto filmu Rudolf Hrušínský, který dle mě podává nejen nejvýraznější výkon ve své kariéře, ale zároveň v historii celého českého filmu. Pokud jsem již mluvil o tom, že z filmu jako správného hororu jde strach, mělo by to být připisováno právě jemu - nikdy se mi ještě nestalo, abych hned při první replice (!) v celém filmu pociťoval mrazení v zádech a vytvořil si tak živnou půdu pro dobrý zážitek z děje (a především vyhroceného závěru). ___ Atmosféru ale nedotváří pouze on, velice depresivně působí na diváka také pohřebně kvílející hudba "českého Morriconeho" Zdeňka Lišky. Nezapomínejme i na vedlejší postavy, opakovaně se setkajívší jakoby dílem náhody s naším hlavním hrdinou - upoutá především Marie Rosůlková coby žena žádající o rakvičku a manželský pár Myslíková - Menšík; právě tyto tři jsem při v pořadí již třetím shlédnutí za poslední rok docenil asi nejvíce. ___ Na naše poměry dost netypická záležitost - krom zmíněného francouzského vlivu bych toto dílo považoval za jakousi syntézu Felliniho (symbolika - alegorický charakter dívky je totožný s jeho "Toby Dammitem"), Argenta (láska pro hororové prvky jako například krev) či Hitchcocka (podobný smysl pro humor). Jednomyslně nejlepší český film všech dob, jeden z členů mojí osobní desítky a jedna z automatických odpovědí na obecně pokřivené mínění o naší kinematografii. Pokud bych měl nějakému českému filmu udělit Oscara, byl by to tenhle. (Původně psáno pro studijní účely.) "Pan Dvořák věděl, že se ta tyč bude hodit..." () (méně) (více)