Perfetti sconosciuti
Úplní cudzinci
Perfect Strangers
Perfect Strangers
Perfect Strangers
Perfect Strangers
Režie:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrají:
Giuseppe Battiston, Anna Foglietta, Marco Giallini, Edoardo Leo, Valerio Mastandrea, Alba Rohrwacher, Kasia Smutniak, Benedetta Porcaroli (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (Film Europe)
(více)Recenze (516)
Víc bych to asi ocenil jako divadelní hru, nicméně musím ocenit, že tohle konverzační komediální drama i přes značnou jednoduchost scénáře baví po celou dobu. ()
Po 3/4 roce od podprůměrně nezáživného ACAB jsem opět zavítal do na filmy opatrné Itálie, tentokráte ale bez dabingu, čiře s kurzem italštiny, překrytým slovenskými titulky. Když je ovšem před člověka postaveno takto silné sociální drama, úžasně si vyhrávající s krutou realitou současné komunikace, jistý odpor k italskému jazyku jako takovému jde po pár minutkách okamžitě stranou. Exotika, kdy neznáte ani jednu z tváří a ta komornost, kdy se dá to nejreálnější napětí nacpat do jedné jediné místnosti, jsou faktory, které z Naprostých cizinců dělají další obohacující příspěvěk do ryze evropské kinematografie. ()
Snímek je geniální svým konceptem i hereckým obsazením, které je autentické a přesné, na druhou stranu se film snaží být chytřejší než je a předkládá šílenou zápletku pro každou postavu během jednoho večera. A tuto přemrštěnost nezjemní ani rádoby pointa, že se nic nestalo a vše bylo poblázněno zatměním Měsíce. ()
Srovnání s filmy jako BŮH MASAKRU a JMÉNO jsou samozřejmě na místě a věřím, že existuje (kromě filmových) také spousta divadelních verzí. U podobných filmů nejvíc záleží na uvěřitelnosti herců a to se zde povedlo. K zápletce snad jen tolik, že nikdo soudný by snad podobnou hru nehrál ani s přáteli, natož s partnery! ()
Original neoriginal, sadol mi najmenej. Najhorší kasting, prílišná gestikulácia a ked ho vidíte ako tretí v porádi, z porovnania jednoducho nemôže vyjsť ako víťaz. Nápad je to ale super, v každej verzií. 3 z 5 ()
(94/2017) / Veľmi mám rád a cením si filmy kde postačujúcou esenciou sú výborný scenár a herecké výkony. Porovnanie s Woodym absolútne sedí, ale som rád, že pri Cudzincoch sa zostalo pri vyslovene civilnom vyznení. Milý filmík, ktorý povačšinou hravým komedionálnym spôsobom poukazuje na aktuálne a vážne témy partnerského a rodinného života. Perfektne zvládnutý záver. (9/10) ()
Konverzačky mám ráda. Líbil se mi vtipný a svižný začátek a celé to ledabylé plkání o ničem. U následné konfrontace mě jen trochu mrzí, že jednotlivá "odhalení" se týkala celkem předvídaných témat. Na konec to ale zdánlivě matoucí závěr opět vylepšil. Napadá mě, že do podobné hry bych nikdy nešla. Větší strach než z odhalení vlastních tajemství bych ale měla z toho, co nepříjemného se můžu dozvědět já... ()
Z kraje na plnou hubu řečeno "ukecanost o ničem", ve středních pasážích atmosféra houstne, a na konci člověka trochu až zamrazí. ()
"Ex jsou nebezpeční. Jsou jako Japonci, nikdy to nevzdají." Novodobou italskou tvorbu příliš neznám, takže pro mne komedie "Naprostí cizinci" byla příjemným překvapením.. Parta přátel se takhle jednou sejde na večeři, jeden z nich vysloví tezi, že by se partneři spolu zaručeně rozešli, kdyby si na den vyměnili své mobilní telefony.. Na to konto se rozhodnou hrát sociálně zvrácenou hru a vyložit mobilní telefony na stůl, tak aby ostatní mohli číst zprávy a poslouchat příchozí hovory.. Jak se tak říká, ať hodí kamenem ten, kdo je bez viny a ani na jednom nezůstane nitka suchá.. Nevím, jestli tahle komedie vznikla podle divadelní hry, ale v této adaptaci by byl příběh dle mého ještě úžasnější.. Doporučuji všem přátelům a partnerům ke shlédnutí, ale jen prosím tuhl hru nezkoušejte hrát.. I když já si tím kamenem klidně hodím :-D "Lidé by se měli naučit rozcházet." ()
Naprosto geniální. Šokující. Realistické. Tohle nejde vidět pouze jednou :) Už jsem o tom vykládala tolika lidem, že prostě - safra světe uvědom si, že je to realita :) 3 roky jsem ten film odkládala! Škoda. Naprosto souhlasím s komentářem Djkoma :) Nemá to chybu :) Je to tak precizní :) A jeden neskutečný wau moment - ve chvíli, kdy žena s hnědými vlasy zatáhne tmavovlasého muže do místnosti, zavře dveře a beze slov si sundá náušnice. To byla scéna, kdy mi došel dech :) ()
Divadelne ladený test vzťahovej krehkosti. S chutným, drsným záverom, kedy sa "vlastne nič nestalo". S láskou, Taliani. ()
Strašně mi ve filmech o větším společenství dobrých přátel vadí, když scénárista nezvládá expozici. Asi jako když Han Solo a Leia museli ve Force Awakens všem vysvětlit, co posledních 40 let dělali. Divák se to nějak dozvědět musí, ale mělo by to proběhnout vždy přirozenou a nenásilnou cestou, tj. způsobem, u kterého věříte, že by se nejlepší přátele (milenci) mohli takhle bavit. Úvodních třicet minut Naprostých cizinců je ale dost křečovitých a schématických, tak aby se nakonec tedy odehrálo drama, které je nakonec stejně křečovité. Taky místy na pokraji nesnesitelného kýče (měsíc, zamilovaný pár důchodců). Kromě těchto výtek jsem se ale bavil. Největší sympaťačku/sympaťáka vyhrála zrzka a Steven Spielberg. Freddie Mercury zase stál dost za hovno. ()
Homo agitka, tendenční, průhledné. ()
Minimalistické, ale trefné, vtipné a napínavé. ()
Úžasná věc, doporučuji všem. Konverzační drama ve kterém se spousta lidí pozná. Hodně mi to připomnělo můj oblíbený film "The man from earth". A ten konec? Skvělý. 5* ()
Tých udalostí tam bolo nápadne mnoho na jednej kope Ale účel svetil prostriedky. Nápad to bol parádny, herci to krásne podtrhli a pridali na kvalite. Hovor so skoro dospelou dcerou nádherný, plný citu, lásky a porozumenia. Uvedomenia.... A na záver plus pekná muzička.... ()
Past vedle pasti. Jednoduchý námět, výborní herci a italské jídlo v hlavních rolích pohledu na současnou mobilní společnost. Nejvíc ale zamrazí závěr. 💋 90% ()
Naprostí cizinci přišli jako blesk z čistého nebe. Ale jenom podle popisu mi bylo nad slunce jasné, že se budu perfektně bavit a přesně budu vědět, co mě čeká. Máme zde klaustro-film, ještě ke všemu z "lokální" produkce, takže kvalita je v podstatě zaručena. A ono se stalo. Hezky vystavěný začátek s představením postav, jasný bod zlomu a obratu v rámci vývoje děje. Menší okořenění v průběhu a naprosto strhující konec na závěr. To skrze naprosto dokonalé dialogy a precizně udělané a neodfláknuté charaktery příběhu. Kdyby jenom polovina filmů byla jako tyto v rámci promyšlenosti, svět by byl mnohem lepší místo. Vrchol italské kinematografie 21. století. A přitom k tomu došlo zcela z jasně daného i starého žánru ve stylu divadelní hry. Jednoduše nádhera. Tři roky starý kousek, který svou úžasností převyšuje skoro celou svoji dekádu. Jen jediné, co mě mrzí, že vrchol filmu nastane a dojde ještě k obracení, u kterého jsem měl ale nenašel pointu. Ale není všem snahám konec. ()
Trochu slabší úvod, ale hra to celkom dobre rozprúdila. Samozrejme, odhliadnúc od toho, že hra je to hlúpa a môže viesť k jedinému koncu, ak sa jej nezúčastnia ľudia čistí ako novorodeniatka. Dialóg otca s dcérou prevyšuje všetko ostatné o jednu úroveň. Záplava slov sa dala zvládnuť s dobrým dabingom, a film v telke beriem ako celkom dobrú reklamu na českú verziu filmu. –––– Chcete povedať, že nikto z vás nemá tajomstvá? –––– Ty si do mamy príliš zaľúbený, nechápeš, že je krava. –––– Ak máš niekoho rád, tak ho ochraňuješ. Pred všetkým! ()
Související novinky
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (více)
Odstartovala zimní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. prosince tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (více)
Kino Lucerna zve ke snění s italským filmem
To nejlepší z italské kinematografie nabídne na začátku prosince putovní přehlídka XV. ročníku Středoevropského festivalu italského filmu MittelCinemaFest 2017. Česká republika se již popáté… (více)
Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 13. do 19. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
A nemám daleko k pěti - ty bych asi dal možná nebejt toho, že je to vyhnaný do až trochu absurdního extrému (jaká náhoda, že za nějaký dvě hodiny v průběhu jednoho večera na každýho vypadne nějakej kostlivec, a někdy nejeden), chápu ale, že jde spíš o nástřel, nápad, jak by to bejvalo bylo mohlo asi vypadat, kdyby... A jako konverzační experiment se to za mě teda povedlo parádně. Já to řikám pořád, že komunikační technologie dokážou dneska tim svym neomezenym dosahem lidi od sebe spíš oddalovat (Disconnect; Men, Women and Children) - a jasně, neni to vina technologií, ale nás, lidí dementů, co nejsme schopný držet si odstup od věcí, který se můžou stát spíš našima pánama než jen sluhama, a jasně, lidi jsou furt stejný svině, jen maj v průběhu dějin různý možnosti, jak a kde se to může projevovat. Kažodpádně v Cizincích se toho za jeden večer, kdy realizovali ten zajímavej, ale sebevražednej nápad se zpřístupněnim svý elektronický komunikace, projevilo požehnaně - film tak dvojnásob svym poselstvím podtrhuje myšlenku, že bysme měli bejt kurva opatrný na to, co si přejeme o svym okolí vědět, protože pak bysme se to třeba taky mohli dozvědět. Na tom všem je ale podle mě nejzajímavější ten pohled, že během toho večera se projevily jen ty už existující věci, nic novýho nebo jinýho vlastně nevzniklo, a že vlastně skoro idylickou přátelsky-partnerskou situaci od totálního rozkladu v podstatě všech vztahů na všech úrovních dělí vlastně jen to, jestli o tý situaci vědí i právě ti moji nejbližší. Jestli vědí o tý situaci, která je daná a neměnná, ať už o ní někdo ví nebo ne - takže člověk je tim samym člověkem před "odhalením" i po něm. A tady je právě pro mě to jádro filmu - na čem přesně jsou vlastně naše vztahy postavený? Na čem stojej a na čem padaj? Je smysluplný snažit se udržovat něco, co může přežít jedině tehdy, kdy nevim všechno? Je to vůbec špatně? A může to bejt vůbec jinak? Každopádně reakce na chudáka kamaráda gaye byly fakt mrazivý, to mi ho bylo fakt líto a je hnus, když si člověk uvědomí, že takhle může reagovat a reaguje leckterá společnost zcela jistě i v mym okolí, kdyby k něčemu takovýmu někdy došlo; a třeba ten čmoud (to jeho vyhnání pak bylo docela silný) nebo ten chlap od tý holky bez kalhotek byli fakt pokrytecký lidský odpadi. Ve finále jedinej, kdo žádnýho kostlivce neměl, byl ten mažel hostujícího páru (to, že neřek manželce o terapii, na kterou chodí, aby vztah ze svý strany co nejlíp držel, to se počítat nedá). Všichni ostatní v lepším případě lhali (gay - to se dá pochopit, flirtující holka bez kalhotek...), v horšim lhali a podváděli a v nejhoršim podváděli s kamarádem, se kterym pak seděli u jednoho stolu. A nakonec (jako na konci filmu - při scénáři, kdy by se na ten nápad s mobilama vysrali) byli všichni schopný se zase pokrytecky přátelsky rozloučit, pokrytecky se tvářit, že je všechno v pořádku, pokrytecky dál vyžadovali věrnost u svýho protějšku a šli si dál žít ty svoje pokrytecky dvojí životy. Takže za mě paráda - skvělá a inteligentní konverzačka s až nepříjemně aktuálníma myšlenkama. () (méně) (více)