Krátký film o zabíjení

Ufff, už dlouho mě žádný film nedokázal tak zdeprimovat. Trier hadr. Všudypřítomné hnusné ulice socialistického Polska. Příběh mladíka, který je odsouzen k smrti za vraždu (velmi naturalisticky zobrazenou) a jeho mladého advokáta, který si vyčítá, že ho nedokázal lépe obhajovat. Film spíš než na dialogy spoléhá na dlouhé sugestivní záběry lidského zoufalství. Režisér dosáhl svého, ale narozdíl od Krátkého filmu o lásce už to podruhé vidět nemusím...:/ (29.11.2004)

Lewwin tu v komentáři zmiňuje "Dva muže ve městě" a tohle srovnání asi napadne nejednoho diváka. Na rozdíl od francouzského filmu si ale Kieslowski zachovává k postavám mnohem větší odstup a ani vraha ani jeho oběť nevykresluje v právě lichotivých barvách (naopak, taxikář je tu představen jako nesympatický, zlomyslný chlapík). Zatímco "Dva muži ve městě" jsou záznamem tragického osudu v jádru slušného člověka, který je k vraždě doslova dohnán, "Krátký film..." odsuzuje zabíjení jako takové. Jinými slovy - první snímek protestuje především proti trestu smrti a jeho neadekvátnímu užívání, polský film kritizuje vraždu v obecnější rovině - ať už ji páchá jedinec nebo společnost. Co se problematiky absolutního trestu týče, je Kieslowského snímek spolu s dramatem "Mrtvý muž přichází" a výše zmiňovaným filmem José Giovanniho patrně nejsilnější uměleckou výpovědí na toto téma jakou jsem kdy viděl. (11.09.2007)

Tenhle film by se klidně mohl jmenovat "O převeliké depce", protože zde není kouska pozitiva ani v tom pověstném ň. Ve výsledku ani nedokážu říct, jestli depresivněji působí bezútěšné prostředí a tehdejší před-revoluční doba, která je zde tak autentická, že mi místy nebylo moc do zpěvu; nebo skutková podstata celého snímku ve smyslu zločin a trest. Vše je tak realistické a surové až z toho jde mráz po zádech. Tohle jednoznačně nedoporučuji slabším povahám, protože vám to na náladě opravdu nepřidá... (11.03.2014)

Takový nepříjemný pocit v žaludku a celkovou tíseň ve mě vyvovalo naposledy Requiem za sen. Krátký film o zabíjení vypráví svým působivým obrazem, plným zajímavě použitých kamerových filtrů, dodávající filmu tísňivou, bezútěšnou atmosféru. Dialogy jsou velice úsporné, na divákovi leží nelehký úkol - přebrat si to všechno v hlavě sám. (08.09.2007)

Film tak působivý, že se budu ještě dlouho odvažovat znovu si jej pustit. Emociální dopad ale není to nejpodstatnější, co film s divákem provede. Druhá a daleko podstatnější věc je, že budete ještě notnou chvíli po skonční snímku přemýšlet, jestli má člověk může ukončit život někoho jiného, i když na to má morální právo a zákon mu tak nakazuje. Jsme skutečně dost objektivní na to posoudit to? Máme kompetenci brát něco, co nám nepatří, i když by si to ten druhý zasloužil? To jsou všechno otázky, které na nás hlavně ve druhé polovině filmu vyplavou a vy se jich ještě dlouho nezbavíte. (13.04.2008)