Mrtvá a živá

Další z výborných Mistrových kousků, tentokrát s mým oblíbeným Laurencem Olivierem. Začátek se tváří jako romantická komedie se zbytkem filmu je to složitější. Čím dál pronikáte do tajů sídla Manderley, tím více se pro vás stává film tísnivějším, až se nakonec dozvíte tu opravdovou šokující pravdu. Jeden z nejlepších Hitchcockových filmů! (07.08.2007)

Daphne du Maurier autorka předlohy a režisér Alfred Hitchcock, tak tohle spojení vždycky fungovalo (Jamaica Inn 1939, Ptáci 1963). Dramatický příběh podivného milostného trojúhelníku.Bohatý šlechtic Maxim de Winter si na své staré sídlo Manderley přiváží novomanželku. Ta je, ale neustále srovnávána s bývalou manželkou Rebeccou, která sice za podivných okolností zahynula, ale díky nezdravému zbožňovaní hospodyně zůstává i po smrti jedinou a skutečnou paní Manderley. (25.07.2005)

Alfred Hitchcock dodnes patří mezi nejslavnější a nejuznávanější režiséry, i on si ale svou pověst musel pochopitelně vybudovat. Snímek Rebecca z roku 1940 poté není prvním Hitchockovým filmem, přece jen měl tou dobou už za sebou snímky jako Vražda!, Muž, který věděl příliš mnoho nebo Sabotáž, právě Rebecca je ale víceméně prvním filmem, který se dočkal výraznějšího kritického ohlasu a vůbec jako první Hitchockův snímek to dotáhl až na Oscary, kde dokonce vyhrál Oscara za nejlepší film. A šlo tak trochu o zásadní bod Hitchockovy kariéry, po kterém teprve došlo na další legendární snímky jako Okno do dvora, Vertigo nebo Psycho. Osobně mám filmy Alfreda Hitchocka velmi rád a velmi rád se nyní aktivně věnuji dohnání jeho tvorby, Rebecca mi ale prozatím z pětice dosud viděných filmů (další čtyři jsou Vertigo, Okno do dvora, Psycho a Provaz) nejslabší a to z důvodu toho, že mi nepřijde tak brilantně vystavěná a že by hned Hitchock předvedl svůj specifický rukopis, který jeho vrcholné filmy odlišuje od veškeré konkurence. Zároveň mi nepřišlo, že by z románu Daphne Du Maurier vytáhl kdovíjak zajímavé charaktery a i přes to, že má v ruce silné herecké talenty mu ty samotné postavy nestačí k tomu, aby se s nimi dal vystavět ten nejlepší možný příběh. Přes tyto lehké výtky je ale Rebecca pořád mistrovskou filmařskou práci a Hitchockovi se opět daří vystavět naprosto perfektní mrazivou atmosféru a klasicky si vyhrává s faktem, že je příběh tak trochu zamotaný a všechny triky z rukávu nevysolí při první příležitosti. Hitchcock zde vlastně pracuje s pohledem na jedno klasické manželství, které je ovšem právě okořeněné tou thrillerovou zápletkou, která je správně hitchcockovsky napínává a filmařsky krásně uhlazená. Hitchockova Rebecca je vlastně jedna z těch klasik 40. let, která své kouzlo neztratila, přesto ale tak trochu zestárla, což se právě o jiných Hitchcockových filmových klasikách říct nedá. Ani zvraty dle mně zde Hitchcock neprodává tak výrazně jako u svých příštích snímků a i přesto, že jsou vidět očividné trademarky, tak bych se vlastně nedivil, kdyby v době vzniku film točil někdo spíše inspirovaný Hitchockovým stylem. Režie a s ní ujmutí celého příběhu je klasicky vynikající jak se na Hitchocka patří, přece jen to ale opravdu je tak trochu slabší odvar toho na co je člověk od mistra thrillerů zvyklý. Laurence Olivier je famózní, Joan Fontaine je velmi dobrá a Judith Anderson je velmi super. Tahle herecká trojice ve finále finální dojmy dává přece jen o kousínek výš než od hranice dost nadprůměrné atmosféricky zdařilé práce, což je na poměry Hitchockových klenotů prostě tak trochu málo. Pořád je ale Rebecca ukázka Hitchockova specifického režijního talentu, která rozhodně ani po svých 80 letech neurazí..... ale zamilovat se do ní jde přece jen tak trochu těžko. (20.10.2020)

Ač je zde tradičně patrný femme fatale koncept i s chytrým závěrem, tak chybí zručnější režie (nevyzrálý Hitch), která by rozkmitala vlažnější rozjezd a ucelila delší finále. Šarmantní Laurence Olivier roztomile koresponduje s naivní Joan Fontaine a náhlá změna v jejich vzahu po nalití čistého vína je celkem efektně vykreslena. Tajemná Judith Anderson mi často připomínala hospodyni z Donerova The Omen a sekvence s ní rozhodně patří k tomu lepšímu, co Rebecca nabízí. Nicméně z celkového souhrnu je to čirý průměr díky až příliš častému znění teatrální muziky a několika suchým scénám. Přesto slušný rozjezd v rámci Hitchovy kariéry. (29.07.2020)

Na Hitchcockovy poměry nikterak úžasné. Rukopisem zaměnitelná povídačka, v níž jako by Hitchcock brouzdal jen po kolena. Schází mi skutečná vášeň - u režiséra i u postav. Těch pár silných okamžiků, kdy se přízrak mrtvé paní domu sugestivně vznáší nad panstvím, to bohužel na úroveň, která by mě zajímala i podruhé, nevynese. (26.12.2007)