Mrtvá a živá

REBECCA je vůbec první film co jsem od Hitchcocka viděl. Byl jsem ohromen režisérovou genialitou, protože to co předváděl se světlem a hudbou bylo úžasné. Navíc perfektně zvládnutá atmosféra (ta samozřejmě u Hitchcocka není neobvyklá, jak jsem se už dříve dočetl). Laurence Olivier a Joan Fontaineová byli typově skvěle obsazení a hráli skvěle. Každopádně určitě se teď hodně rychle začnu poohlížet po dálších mistrových dílech. Na programu jsou PTÁCI A VERTIGO. :) (30.07.2006)

Prakticky maximální spokojenost, Laurence Olivier a skvěle naivní ( ale strašně milá) Joan Fontaine, ale především až démonická Judith Anderson si mě naprosto získali. Jemná romance postupně přechází v mysteriozní krimi a obě polohy Hitchcock zvládl na jedničku, přesto jsem si celou dobu říkal: skvělé to je, ale k dokonalosti špetka schází a pak přišel závěr...a pro mě zatím nejlepší finální tečka z mistrova pera, uch to bylo něco úžasného... (28.03.2012)

Rebecca je film, kterému trochu podráží nohy první půlka, jaksi literátská a nedostatečně zásobená informacemi - ty se nahrnou až v půlce druhé, zbytečně kvapně, řekl bych. Malinko neústrojně také působí s tím související rychlý přechod od mysteriózního psychologického dramatu k detektivce. Jinak jde ale o solidní thriller se slušnou atmosférou a cílevědomě udržovaným napětím. (11.08.2015)

-REBECCA bez Rebeccy, a pritom je to celé o Rebecce- Dve osoby sa stretnú úplnou náhodou na útese v Monte Carlo. Jeden z dvojice rozmýšľa, že by skočil, jeho meno je Maxim de Winter, ktorý je aktuálne vdovec (šľachtic), a stále smúti nad smrťou svojej ženy Rebeccy, nad ktorou visí kopec otáznikov, čo sa týka jej smrti... Druhá osoba je bezmenná žena, ktorá robí „garde” istej dáme Van Hopper, pri ktorej je ako pes na vodítku. Medzi týmito dvomi ľuďmi vzplanie láska, Maxim si ju vezme za ženu, z čoho vyplýva, že sa poberú na panstvo Manderley, kde de Winter kedysi žil so svojou prvou ženou, Rebbecou de Winter. Služobníctvo žije stále v predstavách, že Rebecca je tam s nimi, akoby duchom prítomná, čo si najmä tak vysvetľuje nepríjemná gazdiná p. Danvers, ktorá to novej manželke Maxima de Wintera nijako neuľahčí, ba naopak, bude ju huckať, aby spáchala samovraždu, pričom samotná Joan Fontaine ( budem ju volať tak, ako sa volá v skutočnosti, keďže nemá krstné meno svojej postavy), je strašne nesvoja, nervózna, nie je vo svojej koži, až bude chcieť byť ako Rebecca, tak chce vyzerať ako Ona, bude sa snažiť dosiahnuť čo najväčšiu fyzickú podobu - (myslené - vystrojí sa podľa Rebeccynho obrazu, t.j. vhupne do takých šiat, ktoré ju budú extrémne pripomínať, že raz na jednej akcii sa osobne Maxim zdesí a zhrozí... ), a aby toho nebolo málo, veci naberú vývoj smerom k postave Jack Favell, ktorý zamieša kartami, lebo bude vydierať zúčastnených ! Pozoruhodný režisér Alfred Hitchcock, ktorý si týmto skvelým melodramatickým thrillerom vyslúžil obdiv, lebo malo by sa jednať o americký debut s vynikajúcimi britskými hercami v úlohách, najmä Laurence Olivier je výnimočný, George Sanders, keď príde po prvýkrát na scénu, tak sa snaží byť inkognito, ale stretne sa s hlavnou postavou, brutálne nádhernou, krásnou ženou Joan Fontaine, ktorú som zbožňoval vždy, keď bola na plátne, obdivujem, že Hitchcock býval obklopený toľkými krásnymi ženami počas svoje vychýrenej kariéry, že to až nie je možné, ale keď si myslíš, že to nie je možné, tak to možné je ! No a spestrenie spočíva v Judith Anderson, ktorá pomaličky a systematicky buzeruje hlavnú postavu, lebo chce, aby sa zbláznila. Ako skončí ? Tak to musíte vidieť sami... Škoda, že HITCH nedostal oscara za réžiu, lebo práve teraz mal na to najlepšie (nakročené) predpoklady, tie ďalšie nominácie, tie sú bohužiaľ, len do počtu, tak aspoň populárny producent si odniesol sošku za najlepší film + patrí sa spomenúť excelentnú prácu kamery Georga Barnesa, ktorá napomáha čoraz viac zlepšovať tiesnivú atmosféru. - R - (13.10.2015)

Ač je zde tradičně patrný femme fatale koncept i s chytrým závěrem, tak chybí zručnější režie (nevyzrálý Hitch), která by rozkmitala vlažnější rozjezd a ucelila delší finále. Šarmantní Laurence Olivier roztomile koresponduje s naivní Joan Fontaine a náhlá změna v jejich vzahu po nalití čistého vína je celkem efektně vykreslena. Tajemná Judith Anderson mi často připomínala hospodyni z Donerova The Omen a sekvence s ní rozhodně patří k tomu lepšímu, co Rebecca nabízí. Nicméně z celkového souhrnu je to čirý průměr díky až příliš častému znění teatrální muziky a několika suchým scénám. Přesto slušný rozjezd v rámci Hitchovy kariéry. (29.07.2020)