Čistá duše

"Představ si, že jsem řekl to, co jsem měl říct a teď bych s tebou chtěl mít co nejdříve pohlavní styk." Mám rád čísla, jelikož bez politických úprav nelžou a dá se jimi vyjádřit cokoli. Proto jsem se na film o geniálním matematikovi těšil asi víc, než jsem měl. Z hlediska čísel funguje snímek bezvadně, ale často ukazovaná skutečnost, že génius a blázen jsou dvě od sebe těžko rozpoznatelné osoby, dokonalému zážitku poněkud podrážela nohy. (25.07.2011)

Moc se mi líbil scénář - první třetinu divák počítá s jednou realitou, prostřední tápe a v závěrečné čeká, jak si titulní postava se svým údělem (v realitě zcela jiné) poradí. Nicméně je pravda, že závěrečná část už není tolik poutavá, jako ta úvodní. O Croweově výkonu už bylo napsáno moře oslavných vět, takže jen dodám, že je opravdu na co koukat. Uvěříte mu popsaná okna, vyhozený stůl, matematiku při navazování kontaktu s dívkou; uvěříte mu rozštěp skutečnosti a vztah s milující ženou. Zaujme i sugestivně nasnímaná automobilová honička, která de facto tvoří dramatický předěl mezi oběmi polohami snímku. Fajn film. 8/10 (20.06.2010)

na schizofrenii je nejhorší, že nikdy nevíte co je pravda. a při sledování tohoto snímku, se vám to bude občas stávat. režisér R.H. a většina jeho filmů patří mezi moje oblíbené. také zde se rozhodl odvyprávět příběh, který by v nás měl aspoň chvíli zůstat. v mém případě se mu to (zase) povedlo. jaký je rozdíl mezi géniem a největším géniem? jen jeden z nich hledá algoritmus definující pohyb holubů. john nash je právě ten typ génia a jeho život musí být zákonitě (pro ostatní) velká nuda. zde obdivuji R.H., jak dokázal vykreslit studentská léta a díky jemnému humoru situovanému na podstatu génia jsem byl nadšen. R.CROWE zde skvěle ztvárňuje nejdříve ,,zdravého" podivínského muže a přidává na tempu poté, když má ukázat nemocného člověka na pokraji fizických a hlavně psychických sil ( jeho výkon bych přirovnal k D.HOFFMANOVI v rain man). skvěle mu sekundují J.CONNELY a P.BETTANY. napsal bych víc, ale nezlobte se, nemám důvěru v cizí lidi..... (15.08.2005)

A od odpadu to zachránil jen Russell Crowe. Jinak absolutně nechápu pochvalný kritiky, který o tom filmu jedou všude kolem. Asi jsem cvok, ale ve filmu chci taky aspoň trochu zábavy, ale tohle bylo tak strašně nudný, že jsem se málem ukousal. Ještě teď mám na zadku jizvu. Pravda, je to silně dramatický příběh, ale to ho od nudnosti a zdlouhavosti nijak neodvrátilo. Pravda, Russell je naprosto úžasnej psychózami pronásledovanej génius, ale ve skutečnosti mi bylo naprosto fuk, co se s ním stane a to od úplnýho začátku. Howard je poctivej řemeslník (skoro jako Jihlavanka), ale to neznamená, že by se mi vizuální stránka nějak extra líbila. Prostě, tenhel film je pro mě absolutní podprůměr kromě výkonu představitele hlavního hrdiny. Co se týká toho Oskara, jakej by byl rozdíl, kdyby ho místo PP dostala ČD? Sračka jako sračka. (05.12.2005)

Další kousek, který až příliš dlouhou dobu šel mimo mě. Možná přeceňované, ale na mě zkrátka tohle funguje. Russel Crowe dlouho patřil mezi herce, kterými jsem vesměs opovrhoval, nemůžu mu však upřít, že se upsal tolika zajímavým projektům a hlavně předvedl v každém diametrálně odlišný, a vesměs skvělý, herecký výkon. Ron Howard dnes spíš natočí jeden skvělý film ze dvou, dříve to však byla oscarová jistota, která dokázala těžkou látku pojmout jak se patří a naplno vtáhnout diváka do děje i přes trošku delší stopáž a několik velice dlouhých scén. Tento fakt však zdárně vyvažuje mnoho emotivních scén a 2 zcela strhující. Životní příběh Johna Nashe jsem neznal, takže jsem byl velice překvapený, co se z příběhu nakonec vyklubalo. A velice to na mě zapůsobilo. A ten soundtrack je boží, sice se vesměs opakuje jeden a ten samý motiv, ale baví mě to poslouchat až do konce a filmu to dodává grády a vám pak emoce...90% (17.11.2014)