Vlákna

TEĎ NASTAL ČAS, ABY JSTE PŘIPRAVILI VŠE PRO SEBE A SVOU RODINU PRO PŘÍPAD NÁLETU. NEZNAMENÁ TO, ŽE URČITĚ VYPUKNE VÁLKA, ALE TA MOŽNOST JE REÁLNÁ A VŠICHNI NA NI MUSÍME BÝT PŘIPRAVENI.... Tenhle film asi nemůže zestárnout, tedy ztratit na významu. Názory na něj může ovlivnit asi jedině neexistence jaderných zbraní. Myslím, že tenkrát v roce 1984 (příhodné datum...) , kdy nebyla míra informovanosti na takové úrovni jako dnes, musel být film ještě působivější! Není film jako film! Vlákna asi (už) nikdy a nikde jako trhák týdne nepoběží. Tenhle polodokument totiž odpovídá na vše, co jste kdy chtěli vědět o atomové válce, ale báli jste se na to zeptat. Tak si dobře rozmyslete, jestli máte chuť a hlavně vůli jej vidět. Jedná se totiž o DEPRESIVNÍ A VÝSTRAŽNÉ MEMENTO! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Potřebuju vědět, za jak dlouho po výbuchu dopadne na zem radioaktivní spad. 2.) Chci vidět symptomy nemoci z ozáření. 3.) Zajímá mě, jak dopadne porod několik měsíců po výbuchu. 4.) Řeším dilema, jestli mám dál vyvíjet jadernou zbraň. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (11.01.2011)

Osmdesátý léta mi už dlouho přijdou jako příšerná éra a tenhle film je jejich typickým dítětem. Námět bezprostředně vycházející ze studené války, zašedlost všeho (celé se to odehrává v jednom anglickém zapadákově), hnusný herci, auta i interiéry, a celý to působí strašně nízkorozpočtově (výbuch bomby je vyloženě směšný, ty neustálé mezititulky datující děj jsou otravné, stejně jako ten voicover, a místy tam jsou dokonce vloženy statické fotografie, které bych tipoval, že byly z Hirošimy...) Někdo bude tvrdit, že tenhle typ filmů má působit jaksi "preventivně" - já si spíš myslím, že to brnkání na apokalyptickou strunu a univerzální strachy současných zpovykaných euroamerických obyvatel v sobě mají něco nemravného a že koukat na ty obrázky zkázy prostě lidi fascinuje, a každé takové "přivolávání" konce světa je už ze své podstaty trapné, protože zde bylo už tolikrát, že nechápu, že to ještě na někoho působí. Beznadějně zastaralý film, který mě nebavilo sledovat, a ta jeho pseudodokumentárnost mi přijde osobně přijde směšná. (23.09.2022)

Etalon k hodnocení všech ostatních post-apokalyptických filmů, které vedle Vláken působí jako selankovité mýdlové opery. Není ale úplně fér Jacksonův super-realistický thriller posuzovat dle stejných kritérií jako „narativně integrované“ hrané filmy. Zápletka v tradičním slova smyslu chybí, inscenované situace doplňují dokumentární záběry a chladnokrevný mimoobrazový komentář (který oslabuje autenticitu sledovaného a vyvolává spíše pocit, že sledujeme edukační pomůcku). Stejný chlad jde z celých Vláken, která jsou skvělým prostředkem k šíření jaderné paniky díky převládajícímu pocitu bezvýchodnosti a vyeliminování přímé kritiky (ať už individualit, nebo systému) a tedy možnosti se vůči něčemu konkrétnímu vymezit (chybí jednoznačně daný nepřítel, člověk nebo objekt, jehož zničení by mohlo představovat řešení, jak tomu bývá v hollywoodských katastrofických filmech). Proč si však nalhávat, že ve skutečnosti by situace vypadala lépe. Film lze naopak považovat za optimistický alespoň v tom smyslu, že neoperuje s „alternativou“ hromadných sebevražd, která mi osobně přijde za podobných okolností vysoce pravděpodobná. 85% Zajímavé komentáře: Cappuccino, Martyr (02.04.2012)

No nevím, nemůžu si pomoct, ale dle mého názoru silně nadhodnocený film. Na toto téma mi přišel o dost lépe zpracovaný Americký Den poté který vzniknul o rok dříve. Tady mě příliš nezaujali postavy ani to polodokumentaristické zpracování. A taky tady vidím až moc prvoplánovitou snahu šokovat publikum za každou cenu, ale tak dobře nebudu nadávat. Film podobného stylu asi nemůže i vzhledem k tématu úplně zklamat, ale Day After mi prostě přišel komplexnejší a propracovanější. Vlákna vidím pouze na lehký nadprůměr.60% (16.07.2016)

Z počiatku očakávajte klasické rozbory charakterov. Kto je kto, kto s kým čo má, kto koho miluje.. a koho nenávidí? Nie, nenávisť vo filme nebola prítomná. Ale všetky postavy, či už vedľajšie alebo hlavné majú jedno spoločné. Keď sa spustil hrôzostrašný a mrazivý piskot sirén, nikto neváhal. Každý do najbližšieho úkrytu, smrť v očiach, plač, krik, chaos, beznádej. __ A k porovnávaniu s The Day After (1983). Až do poslednej minúty som očakával, že Vlákna na celej čiare pred Dňom Poté (1983) vyhrajú a tým pádom si odo mňa zaslúžia plný počet, ale.. nezaslúžili, i keď boli setsakramentsky blízko. Niektoré komentáre užívateľov na csfd obsahujú jednu pravdu - a s ňou súhlasím. The Day After (1983) je kontra k Vláknam len slabý čajíček. Avšak, naopak oproti Vláknam na mňa Den poté (1983) zapôsobil po citovej stránke omnoho intenzívnejšie. Každému zo zúčastnených a predovšetkým hlavnej trojke - štvorke som celý čas držal palce, zatiaľ čo pri Vláknach sa nenaskytla príležitosť darovať akejkoľvek postave kúsok svojho srdca. Áno, snímok ponúka katastofický obraz na situáciu, ktorá dúfajme ostane len na filmových plátnach, ale k prezentovaným udalostiam sa divák stavá o niečo viac pasívne než u The Day After (1983). Pochopiteľne, každú udalosť pri oboch duelantoch prežívame s rovnakou hrôzou, no Mick Jackson nás k hercom nepustil tak blízko. A práve z toho dôvodu hodnotenie zostáva na štyroch hviezdach a duel končí mierovou remízou. (25.12.2010)