Threads
Režie:
Mick JacksonScénář:
Barry HinesKamera:
Andrew DunnHrají:
Karen Meagher, Reece Dinsdale, Rita May, Anne Sellors, Phil Rose, Patrick Allen, Richard Albrecht, Ed Bishop, Michael O'Hagan, Brian Grellis, David Brierly (více)Obsahy(1)
Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (404)
Dokument je to zdařilý, velmi realistický, to rozhodně ano! Co tu ale postrádám je to, jak se k této jaderné katastrofě staví okolní svět! Ostatní země světa, jak ty se snaží pomoci Velké Británii a zamezit ničení světa? Dále bych také uvítal záběry na ty, kteří tuto válku rozpoutali a jak se vede jim, státní vyšší třídě než se jen koukat na bídu a hladomor obyčejných lidí, kteří vedli protesty proti této jaderné válce! ()
Odvolávám se na uživatelku Galadriel... napsala to moc krásně. ()
Vlákna jsou v prvé řadě filmem neobvyklým. Ač známe pár lidí jménem, sledujeme je podrobněji, snímek nikdy nenabízí hrdiny jak je známe odjinud. Ač očividně na snímek nebylo moc peněz, režisér se této skutečnosti vůbec nezalekl a představuje naprosto minimalistické pojetí, které by se dalo zrealizovat třeba i na zahrádce s menším sklepením pod chalupou. Plíživý, až téměř dokumentární, styl zaleze pod kůži a i to zpropadené předhazování neuvěřitelných čísel v titulcích zapůsobí. Ano, Vlákna jsou vrcholem minimalismu, na který by byl Philip Glass či Chuck Palahniuk hrdí. Srovnání s Dnem poté? Britové jedna, Američané nula. 75 % ()
Až do toho dne si všichni mysleli, že válka se jich netýká - vždyť ty rozbroje mezi Spojenými Státy a Sovětským Svazem se odehrávaly daleko v iránských horách. Až do toho dne, kdy Velkou Británii zasáhlo několik atomových pum. To, co se děje v prvních okamžicích po výbuchu, ale i v dalších měsících a letech je ten nejhorší sen... Narozdíl od Djkomy si nemyslím, že by se tento film měl pouštět po základních nebo středních školách. Naopak bych tento film pouštěl všem těm, kteří mají (resp. měli, doufám že už nemají) prst na tom obávaném červeném tlačítku. Každý den ráno shlédnout tento film, a pak teprve jít do práce držet ten prst na tom tlačítku. Myslím si, že by si případný jeho stisk hodně dlouho rozmýšleli. Ale zpět k filmu - ten se částečně tváří jako dokumentární, ale jen velmi málo - spíše to co se odehrává na obrazovce doplňuje několik zajímavými (nebo spíš hrůznými) statistikami. Dlouze jsem přemýšlel, jestli mám dát filmu plný počet hvězdiček, ale bohužel televizní zpracování i rok vzniku filmu, stejně tak vcelku nesympatičtí herci mně donutili jednu hvězdičku srazit. Pokud jde ale o téma, dávám hvězdiček deset... ()
Shodou okolností jsem si tento film stáhla v doporučení, že se jedná o depresivní dokumentární "horor" s tématikou, která mě zajímá. A taktéž jsem shodou okolností pár dní předtím viděla díl seriálu Přežij, který se zaobýval tím, co má člověk udělat, aby "přežil" nebo spíš co nejvíce se vyhnul ozáření, následku z výbuchu atd. Tudíž poučena tím, že se člověk nemá dívat do záře výbuchu, jinak dočasně oslepne, má si lehnout na zem, otevřít ústa, aby mu nepraskly ušní bubínky a 20 minut po výbuchu má čas se někam ukrýt, než začne padat radioaktivní spad - nejlépe někam do sklepa a zatarasit dveře a okna skříněmi a papíry - jsem od tohoto filmu čekala něco víc. Nic z toho se ve filmu nedozvíte, neboť jen sledujeme příběhy několika lidí, k nimž jsem si nenašla žádné sympatie (kluk a holka, kteří se musí vzít, protože dívka je těhotná, starosta města, který musí převzít veškerou zodpovědnost či rodiče zmíněného chlapce s dívkou). Sledujeme degradaci populace Velké Británie, svět ve kterém peníze ztratily smysl a jídlo je jediná nejdůležitější věc. Když vezmeme v potaz, že film se zaměřuje jen na to, že bomby dopadly na nevýznamné město v Anglii a jeho okolí a že zbytek světa by měl být jakž takž v pořádku, nedává celý děj smysl (USA či Rusko, kteří bombardování způsobily se nesnaží škody odčinit a pomoct?) Navíc se film odehrává v 80. letech 20. století, což je pro dnešního člověka ve světě počítačů, internetu a mobilů jako doba kamenná, tím více se film odcizuje modernímu divákovi. ()
Velice autentický a opravdu depresivní film, který vás vyděsí více než kterýkoliv horor. Pocit úzkosti mě doprovázel celým filmem, tohle by měl vidět každý.,,,tohle zažít nechceš. ()
Velmi pravdepodobne. ()
Tento film se dostal z prachu na povrch krátce po začátku Rusko-Ukrajinského konfliktu aby nám připomněl, co všechno se může reálně (ale spíše teoreticky) přihodit. Syrové, hlavně tedy popisné drama, které šroubuje míru deprese každou minutou - až do zdrcujícího nihilistického konce... naší civilizace tak, jak ji známe teď. Pravda, v dobách studené války se o jaderném konfliktu mluvilo vždy téměř bezvýhradně jako o konci světa a tak "Vlákna" i vypadají. Film popisuje ten úplně nejčernější možný scénář, kdy se "využije" většina funkčního arzenálu na planetě. Jsme ale o 40let dále a dneska si troufnu tvrdit, že by podobné hrůzy byly realizovány pouze v lokálně - podobně jako na konci 2sv. války. ()
Chcete si uhnat depku? Tenhle film to umí nejlíp. Všechny ostatní postapokaliptycký filmy co jsem zatím viděl, byly proti tomuhle čajíček. ()
Je potřeba takových filmů... sice, mně to nezdepresovalo asi tolik, kolik jsem si představoval, ale to je tím, že jsem hnán skoro bezmeznou vírou v to, že něco takového světové vlády nikdy nedopustí. Jak totiž zazní i v tomto filmu - "Jadernou válku nemůžete vyhrát". Lidi už tohle dobře vědí. Konec studené války budiž tomu zatím důkazem. Každopádně opakování matka moudrosti a lidem by vůbec neuškodilo, kdyby se tento film dostal do širšího povědomí ()
Jadrová vojna sa nedá nikdy vyhrať! To je jediná istota ktorú môže človek mať. Zostáva len dúfať že krik ktorý nie je počuť nikdy nenastane. Koniec filmu 100% ako celok 70%.3/5* ()
Po dlouhé době film u kterého jsem ani nedutal. ()
Co do sugestivity a naléhavosti sdělení Velký film. Máte rádi District9, Cloverfield či obdobné formální filmy? Dle mého Vlákna těmto filmům nastavuje laťku, na kterou stěží dosáhnou. Téma ani ve své době nebylo nikterak objevné a i přesto je v dnešní době stejně aktuální. Forma, masky, herecké výkony, to vše vytváří ucelenou mozaiku globální katastrofy, kde ani na chvíli nezapochybujete o kontinuitě. Je pravda, že cca ve dvou třetinách filmu se to trochu táhne, ale s odstupem pár dnů a dojmem, který ve mě zanechal odpouštím. Je zajimave, že dodneška jsem o filmu neslyšel, v TV snad nikdy neběžel. Tímto chci poděkovat Kamilce P. za osvětu. ()
Ja len dúfam že sa nikdy a nikde nenájde taký ..... ktorý by to odpálil. ()
Nejděsivější film, který jsem poslední době viděl. Plíživá hrůza a beznaděj se člověku vkrádá až do morků kostí. Tohle se skutečně mohlo a co je horší, ještě může stát? Lze žít ve strachu z toho, že zemřeme, ale není pro dnešního člověka horší žít ve strachu z toho, že přežije a bude žít v post-apokalyptickém světě. Umírající troska, která se pohybuje mezi ostatními troskami, sen který se nesmí nikdy naplnit. Tvůrci vytvořili skutečně mrazivý film, který by měl být promítán povinně všem a to nejenom těm, co rozhodují o „mačkání knoflíků“. Velmi dobrá je i jeho propracovanost, kdy autoři mysleli např. i na degeneraci řeči u nové generace lidí. Možná si po vzhlédnutí tohoto filmu začnou někteří lidé vážit toho co mají a budou to chránit. ()
Tak k tomuhle snímku můžu už jen pouze dodat. Nemělo by to být povinné ?????? ()
Velice drsný, znepokojující a děsivý film. Fikce s dokumentárním nádechem ukazuje, co by se stalo, kdyby někdo zmáčkl knoflík. Osobně si myslím, že by realita mohla být ještě hroznější, než jak ji ztvárňuje film. Příběh je slabší, dokumentární hodnota a informace dosti povrchní, některé věci nedotažené a vizuální stránka s provedením odpovídá době vzniku a televizní produkci. Ale přesto dávám 5* protože až na pár výjimek se jedná o snímek ojedinělý (Den poté), který na mě hodně zapůsobil a po jeho shlédnutí jsem zůstal ještě dlouho sedět… ()
WW3 - i po třiceti letech od doby vzniku nejreálnější filmová vize, zároveň také díky hutnému pesimismu a naturalismu i ta nejděsivější: 80% (2604 hodnotících přede mnou dává v průměru 89%). ()
Hodně děsivý, zvlášť v kombinaci s reálnými záběry. ()
Filmů s postapokalyptickou a válečnou tematikou vzniklo v průběhu desetiletí bezpočet, ale existuje i hrstka takových, jejichž intenzivní účinek vám dokáže totálně rozhodit vnitřní čakry a přivodit neklidné spaní. Do této kategorie spadá i spekulativní televizní snímek z produkce britské společnosti BBC Vlákna (1984), který nám zkázonosné důsledky atomové války servíruje bez patosu a s neuvěřitelným smyslem pro autentičnost. Každý mladý člověk, který chce zjistit, proč byla generace X tak cynická, by se měl na Vlákna povinně podívat, aby pochopil, jakou budoucnost si lidé tehdy malovali. Všichni v osmdesátých letech žili ve strachu z jaderné války. Vlákna jsou bez nadsázky jedním z nejúčinnějších vyjádření tohoto strachu, jaká se kdy objevila. Více. ()