Cincinnati Kid

Za najlepsi film rezisera Normana Jewissona povazujem In the Heat of the Night s Rodom Steigerom a Sidney Poitierom. Tento film o akejsi kartarskej hre je nudny, dlhy, tempo je rozvlacne, vobec divaka nestrhne. Hra o akysi balik dolarov je nevyrazna, dej tam akysi je, ale postupne sa vytrati. Hm, z tohoto nedokazal ani Steve MekKralovna vyzmykat viac. Nudny priemer : 64 % (03.03.2015)

Tomuto filmu o kartových hráčoch jednoznačne chýba rozvitejší dej aby to mohlo byť pre sledujúce zaujímavejšie, pestrejšie, práve samotný úvod načrtol v celku svižní dej ale potom to upadá a dej sa sústredí len čisto na jeden veľký kartový súboj tých najlepších a práve tu je dej moc pasívni, nič čo by upútalo neponúkne, dokonca sa ani nemôže hlbšie ponoriť do kartového súboja, lebo okrem záveru nám nič bližšie čo hráči majú v rukách nebude ukázané, tým pádom to pôsobí trošku chladno podané. V tejto karetnej hre spraví trošku závanu len malí konflikt medzi Steve McQueenom a falošne rozdávajúcim karty Karlom Maldenom. Z celkového hľadiska je to slušný priemer čo nič na vyše neponúkne. /65%/ (15.01.2009)

Ve všech ohledech průměrná pokerová historka, kde nám nějaký ten fígl nepředvedl Cincinnati Kid ani režisér. Neustále všude propagované charizma Steve McQueena se pro mě začíná stávat záhadou, protože tady s ním šetří opravdu hodně. Přímočarý chudý děj bez atraktivnějších scén nebo dramatických zvratů, o případném psychologickém prokreslení nemluvě. Více zaujmout můžou snad jen vnady Ann-Margret. (12.12.2005)

McQueen, New Orleans a poker celý film sami neutáhnou. Jewison na ně slepě spoléhá a mezi nimi lepí nesmyslnou vatu, tu tam pustí jazz a atmosféru, ale nic se vlastně pořád neděje a přitom se všichni tváří, jak kdyby budovali dějiny. Nevím, scénář byl dost čitelný, Norman až na pár nájezdů kamerou ničím neoslní, takže se pořád čeká na Stevea, poker a atmosféru New Orleans. Věřím, že tehdy bych film ocenil více, ale bohužel dnes už je na něm ten věk až příliš vidět. Poker je hra nervů a bystré mysli, Kid to všechno zvládá, ale zvládne i toho "nejlepšího?"... 60% (10.05.2011)

Kombinace vyprázdněnosti art filmů Jima Jarmusche s romány na pokračování z 19. století, která má hlubokomyslně ilustrovat jedno přísloví. V první hodině sledujeme bloumání hlavního hrdiny mezi městem a venkovem, mezi andělskou a ďábelskou ženou, a to celé existenciální hledání smyslu je rámováno "realistickým" pohledem do střev New Orleans, kde probíhají nelegální zápasy kohoutů i hráčů, říznutého pohledem do soukromí zkažených zbohatlíků (jak to v 19. století nabízeli Féval či Sue ve svých "podsvětích"). Nuda, která se snaží předstírat něco vyššího. (06.01.2011)