V žáru noci

Pýcha a předsudek amerického jihu. Souboj kultivovanosti s primitivností. Ne, neděste se, myslím to vážně. Samozřejmě, s románem Jane Austen nemá společného vůbec nic. Ale jinak je ten film pýchy a předsudků plný. Pýcha bílých - když se zamyslím nad hlavními postavami filmu, tak ale nevím, nač vlastně - na to že jejich kůže má tu správnou barvu? Ale černému policistovi nesahá snad jediná "bílá" postava ani po kotníky. Všichni "bílí" jsou tu omezení, chudí duchem, proti kultivovanému Sidney Poitierovi působí uboze a ... špinavě ..., a to včetně Billa Gillespie, který snad jako jediný obyvatel městečka pochopí, že při hledání pravdy musí předsudky stranou. Předsudky bílých - vraždu nejdůležitějšího obyvatele městečka přece nutně musel spáchat neznámý černoch, jak by to mohl být někdo z nich, že ...? Z tohoto pohledu by se film mohl jevit poněkud schematickým. Hodný, kultivovaný černoch vs. bílí omezenci ... Ale není to tak úplně, tvůrcům se podařilo se této schematičnosti vyhnout. I sám Virgil trpí předsudky, díky nimž dělá ukvapené závěry, i on sám trpí pýchou a jistým pocitem nadřazenosti vůči obyvatelům městečka, i když on možná větším právem. A ... málem bych zapomněla ... tenhle film je, samozřejmě, také výborná detektivka, s výborně vystavěným dějem, který nás neustále udržuje v napětí a s nečekaným rozuzlením, jak se sluší a patří. A s výbornou muzikou. (29.10.2014)

Ak je niekto negatívne zaujatý voči mysterióznosti vo filmoch, nedajte sa odradiť, pretože tento film je naozaj kus perfektnej práce. Zápletka je síce záhadou, no nemá s nadprirodzaným nič spoločné. Postupným odhaľovaním sa dokáže, že každý zločin je vypátrateľný a nakoniec aj triviálne spáchaný. Do thrillerovej atmosféry je k tomu neskutočne elegantne zasadená dráma s rasistickým podtextom, ktorej tempo s prehľadom určuje Sidney Poitier a Rod Steiger. 90%. (04.10.2007)

Kvalitní příběh, pitoresknost jižanského maloměsta, absurdní humor často vycházející ze zakořeněného rasismu a segregace, časté konfrontace mezi Tibbsem a Gillespiem, šerifovo neustálé žvýkání, revoluční scéna fackované. Tohle všechno (a mnoho dalších drobností a jednotlivostí) dělá z filmu V žáru noci jednu z nejlepších kriminálek, co jsem kdy viděl. (08.09.2014)

Po Hádej, kdo příjde na večeři a Panu učiteli s láskou jsem se dostal k tomuto kriminálnímu dramatu. Charismatický Sidney Poitier si tu opět musí protrpět narážky na barvu své pleti a získávat si respekt v rasistické společnosti. K tomu všemu se ještě ujímá vyšetřování vraždy a dokazuje, že policisté městečka Sparta mají místo hlav cukety. Náčelník tamní policie by z vraždy obvinil snad i psa, kdyby u něj našel něco, co patřilo oběti. V žáru noci má sílu v hereckých výkonech, příběhu, hudbě, ale také výborných dialozích a vztazích mezi hlavními hrdiny. (01.11.2011)

In the heat of the night je klasický predstaviteľ liberalizmu. V záujme polemiky o rasizme mierne potlačuje ústredný kriminálny dej a zameriava sa na vývoj vzťahu medzi charizmatickými policajtmi odlišnej pleti. Na scenári je chvályhodné, že prvoplánovo neodsudzuje Steigerovu postavu a načrtáva aj opačný, vo filmoch málokedy ukazovaný problém, rasizmus afroamerického obyvateľstva voči bielym. Riešenie vraždy je ale tiež napínavé a jeho vyvrcholenie súladí s hlavnou témou právom uznávanej klasiky. (10.06.2012)