V žáru noci

Pro zajímavost jsem si zjistila, zda ve státě Mississippi stále trvá možnost udělení trestu smrti, kupodivu ano. Pak se tedy divím, že čítá bezmála tři miliony obyvatel - s policejním postupem při vyšetřování vražd, jaký jsem měla možnost včera večer vidět. Inu, ne nadarmo v TV frčí jen Kriminálka Miami, New York a Las Vegas a ne třeba Kriminálka Jackson, že... taky to jsou pěkný konzervy, za ukradení dobytka vám dodnes hrozí expedice na věčnost, muži mají zakázáno být na veřejnosti vzrušení a v Oxfordu je trestné "vytváření zbytečných zvuků". Takže si o zde přetřásaných rasistických upocených jižanských vidlácích již nemyslím, že by přílišnou nadneseností jejich charakterových nedostatků nějak utrpěli na pověsti, stejně jako pomalu chápu smutek faktu, že o lidských kvalitách, bez ohledu na barvu pleti, se jedinci, kterým snad ještě nedošlo, že válka Severu proti Jihu skončila, musí přesvědčovat kus od kusu, krok po kroku... ale jen ti, co nejdou do přízně Normanu Batesovi, a takových tam byla, bohužel, většina. Napětí mezi Virgilem Tibbsem a náčelníkem Gillespiem těžklo úměrně vedru a urážlivým narážkám na inspektorův původ a rozhodně mu neulevila ani konfrontace se "svobodnými otroky", kteří si stále byli vědomi svého podřadného místa ve společnosti. Spíš, než o vraždu samotnou, zde kráčí o kritiku rasové nadřazenosti a lidské omezenosti, kterou jsem si díky sympatickým výkonům Sidneyho Poitiera a Roda Steigera, ve velmi slušném českém znění, celkem vychutnala. (20.11.2014)

V ŽÁRU NOCI neuchvátí svojí prostou kriminální zápletkou, ta je jen pozadím k sílné reflekci amerického jihu, který měl i v 60. letech ještě daleko k rasovému smíření. Věřím, že Norman Jewison tehdy píchnul do vosího hnízda, pokud se V ŽÁRU NOCI promítalo ve Spartě, Mississippi (pro účely filmu se jedná o fiktivní místo), muselo by místní kino přinejmenším shořet nenávistí. (05.02.2014)

Poctivo vyrozprávaný príbeh s antirasistickým akcentom, ktorý zbytočne netlačí na pílu, úspešne sa vyhýba akýmkoľvek klišé a okrem pozornej réžie sa môže oprieť o naozaj vynikajúcu hereckú dvojicu Steiger a Poitier. Práve ich zásluhou sa tu kdesi na pozadí črtá myšlienka, že tentokrát nešlo ani tak o vyšetrenie vraždy, ako o skôr záchranu duše jedného šerifa. (05.02.2009)

V některých komentářích se objevuje povzdech, že by to mohla být perfektní kriminálka, kdyby Jewison neztrácel tolik energie rasovou otázkou. Potíž je v tom, že jádro režisérova zájmu spočívalo právě v problému rasismu, konec konců psala se 60. léta a film se dá považovat za aktuální politický příspěvek do vášnivé debaty o tomhle problému. Film měl zjevně fungovat jako společenské drama, kde kriminální zápletka slouží jen jako pozadí, resp. východisko, pro angažovanou společenskou kritiku. I s odstupem času film funguje výborně, přesně tak, jak to Jewison zamýšlel - a představuje svědectví o době, kdy rasismus měl v americké společnosti nesrovnatelně větší vliv než dnes. K tomu si připočtěte dva špičkové charakterní herce, kteří chytili příležitost za pačesy, a máte film, který neváhám ohodnotit maximálním počtem hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. (04.10.2015)

Dobrá detektívka tvoriaca pozadie pre ukážku rasizmu v jednom mestečku na juhu USA v 60. rokoch 20. storočia. Človeka poteší, keď vidí vo filme tak dobre vykreslené charaktery postáv a ešte väčšmi, ak sa počas deja vyvíjajú (viď zmena vo vzťahu Gillespie/Tibbs). Príjemná soulová hudba a detto herecké výkony Sidneyho Poitiera a Roda Steigera. Nenapadá mi dôvod, pre ktorý by ste sa mali vyhýbať tomuto filmu. (18.02.2009)