Režie:
Norman JewisonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Haskell WexlerHudba:
Quincy JonesHrají:
Sidney Poitier, Rod Steiger, Warren Oates, Lee Grant, Larry Gates, James Patterson, William Schallert, Beah Richards, Kermit Murdock, Matt Clark (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kriminální román Johna Balla V žáru noci (1965, česky 1992), líčící vyšetřování vraždy podnikatele v malém jižanském městečku, jehož se ujme projíždějící policista černé pleti, se stalo podkladem jednoho ze stěžejních filmových titulů šedesátých let. Z víceméně standardního detektivního příběhu se na plátně stala aktuální výpověď o stavu společnosti na americkém jihu, kde i po podepsání Zákona o občanských právech (1964) neustále doutnaly rasové konflikty. Snímek je postaven na hereckém mistrovství dvou naprosto odlišných představitelů, černošské hvězdy na vrcholu popularity Sidneyho Poitiera a předního exponenta Stanislavského herecké metody Roda Steigera. Jejich přístup k herectví je stejně rozdílný jako postavy, jež ve filmu vytvářejí. Na jedné straně elegantní, vzdělaný a sebevědomý černý detektiv Virgil Tibbs a proti němu zavalitý, životem ostřílený, ale bigotní jižanský šerif Gillespie. Rasové napětí mezi oběma protagonisty se postupně mění ve vzájemné pochopení a dokonce respekt, a díky oběma hercům je tento posun uvěřitelný, jakkoli se může zdát scenáristicky vykonstruovaný. Snímek se při oscarovém účtování dočkal pěti zlatých sošek, které si odnesli producent Walter Mirisch, scenárista Stirling Silliphant, herec Rod Steiger, střihač Hal Ashby (jemuž toto ocenění velmi pomohlo při startu režijní kariéry) a zvukaři filmu. Naprázdno vyšel režisér Norman Jewison (ten prohrál s Mikem Nicholsem, režisérem Absolventa) a také kameraman Haskell Wexler, který dokonce ani nebyl nominován. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (243)
Velmi pěkné a napínavé drámko, na kterém oceňuji nejvíce to, že nemáte absolutně tušení co příjde během následujících minut. V pozadí se odehrává nádherný dobový rasismus. V popředí pak jedna obyčejná vraždička s nejasným vrahem. Zní to primitivně a nezajímavě. Zapomněl jsem ovšem dodat, že je film solidně napínavý a kurevsky dobře zahraný. A vlastně film popírá i legendy o tom, že jsou negříci hloupí. V tomto filmu platí pravý opak. Alespoň, že inteligenci policie si drží ve veřejností přijímaných normách. Lepší 3*. ()
Sem tam zvyknem v Slovenskom rozhlase natrafiť na "Pálenicu" Borisa Filana, ktorého počúvam rád. Nedávno jednu celú reláciu venoval svojmu najobľúbenejšiemu filmu- In the Heat of the Night, ktorý tradične svojsky podrobne opísal a na film ma dokonale navnadil. Bavilo ma počúvať jeho obľúbené scény, jeho chválu na český dabing, v ktorom ho má napozeraný i jeho najobľúbenejšiu vetu, ktorá mimochodom znie: "Jakpak vám tam říkají?...Říkají mi pane Tibbs!" Oscarový film má i dnes stále čo ponúknuť. S. Poitier na seba nepochybne strháva pozornosť, ale Rod Steiger je v tomto filme nezabudnuteľný. Najskôr plný nenávisti, neskôr si všimne, že ten čierny inšpektor je naozaj trieda a začne svoje rasistické názory mierniť. Moja najobľúbenejšia veta: "Ja poznám zákony štátu Mississippi!!!" Rod Steiger je v tomto filme vážne skvelý. 80%. ()
Černošský policajt se ocitne v jižanském městečku a zrovna ve chvíli, kdy tam dojde k vraždě. Logicky se tak z normální detektivky stává drama s rasovým zabarvením, protože otroctví už sice neexistuje, ale tam to ještě moc lidí nepochopilo. Virgil ovšem svojí zarputilostí a umíněnou hrdostí pomalu obrací na svou stranu nejen na první pohled buranského a zaslepeného šerifa. Sidney Poitier tyhle role umí jako málokdo a Rod Steiger si rozporuplného šerifa střihnul velmi dobře. ()
"Tady je Spartaaa!!!" Takhle by snímek zřejmě uvedl Gerard Butler a docela by to sedělo, pokud nahradíte mrzáky černochy. Jinak je to samozřejmě poučný film o tom, jak největší exportér "demokracie" řešil a stále řeší situace, za něž kritizuje ostatní, na svém vlastním písečku. No, vlastním... Ale vlastně jo, když někomu něco uloupíte a projde vám to, je to prostě vaše. Nepatřím k lidem, které přivede k slzám, když parta policistů "nešťastnou náhodou" až příliš důkladně zaklekne zasloužilého feťáka a násilníka, na druhou stranu jsem se nikdy nebál, že se po kontaktu s černochem nakazím černotou, takže to dělení na "Pouze pro bílé" a "Pro barevné" nějak nechápu. No, a to vlastně znamená, že s Virgilem Tibbsem a s černochy v nesnázích způsobenými rasistickými vypatlanci sympatizuji, až do chvíle, kdy se objeví někdo s nápisem BLM na tričku a s plnou hubou důvodů pro to, abych si šel kleknout na stadion. V té chvíli mi pokaždé dojde, že jsou rasističtí vypatlanci na obou stranách a já jsem rázem velmi vděčný za svou šedou zónu. Tento snímek mě bavil a za jiných okolností bych hodnotil čtyřmi pěticípými, protože jsem si mimo jiné velmi užíval výkon Roye Steigera, šel jsem ale přece jen o jednu níž, protože to byla paradoxně právě stereotypní figurkovitost postavy náčelníka Billa Gillespieho, která mi kazila výsledný dojem. / Poučení: Zadrženého vždy legitimuj. ()
Sidney Poitier ve své klasické roli nasraného černocha. Líbila se mi sebereflexivní linka, která rasismus komplexně definovala jako problém, na jehož odstranění musí pracovat všichni bez rozdílu. Naopak, tupost některých postav a neschopnost policejního sboru degradovala snímek na spíše průměrnou detektivní konverzačku s několika výbornými momenty. 6/10 ()
Galerie (33)
Photo © The Mirisch Corporation
Zajímavosti (29)
- Sidney Poitier (Virgil Tibbs) počas nakrúcania ihneď dostal niekoľko vyhrážok, takže nakoniec spal s pištoľou pod vankúšom a vo finále produkcia práce prerušila a vrátila sa späť do Illinois (classic)
- Slovo "neger" bolo vo filme použité celkovo sedemkrát a vždy vyšlo z úst Virgila Tibbsa (Sidney Poitier). (WalterIK7)
- Snímok mal veľmi dramatické pozadie. Pôvodne sa mal nakrúcať v južných lokáciách, ale Sidney Poitier (Virgil Tibbs) a Harry Belafonte zažili pri pôsobení v Mississippi útok zo strany Ku-Klux-Klanu a takmer prišli o život. Preto Poitier trval na premiestnení na sever, takže bola vybratá Sparta v štáte Illinois. Mesto v príbehu bolo zmenené na Spartu, aby sa miestne nápisy nemuseli meniť. (classic)
Reklama