Režie:
Norman JewisonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Haskell WexlerHudba:
Quincy JonesHrají:
Sidney Poitier, Rod Steiger, Warren Oates, Lee Grant, Larry Gates, James Patterson, William Schallert, Beah Richards, Kermit Murdock, Matt Clark (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kriminální román Johna Balla V žáru noci (1965, česky 1992), líčící vyšetřování vraždy podnikatele v malém jižanském městečku, jehož se ujme projíždějící policista černé pleti, se stalo podkladem jednoho ze stěžejních filmových titulů šedesátých let. Z víceméně standardního detektivního příběhu se na plátně stala aktuální výpověď o stavu společnosti na americkém jihu, kde i po podepsání Zákona o občanských právech (1964) neustále doutnaly rasové konflikty. Snímek je postaven na hereckém mistrovství dvou naprosto odlišných představitelů, černošské hvězdy na vrcholu popularity Sidneyho Poitiera a předního exponenta Stanislavského herecké metody Roda Steigera. Jejich přístup k herectví je stejně rozdílný jako postavy, jež ve filmu vytvářejí. Na jedné straně elegantní, vzdělaný a sebevědomý černý detektiv Virgil Tibbs a proti němu zavalitý, životem ostřílený, ale bigotní jižanský šerif Gillespie. Rasové napětí mezi oběma protagonisty se postupně mění ve vzájemné pochopení a dokonce respekt, a díky oběma hercům je tento posun uvěřitelný, jakkoli se může zdát scenáristicky vykonstruovaný. Snímek se při oscarovém účtování dočkal pěti zlatých sošek, které si odnesli producent Walter Mirisch, scenárista Stirling Silliphant, herec Rod Steiger, střihač Hal Ashby (jemuž toto ocenění velmi pomohlo při startu režijní kariéry) a zvukaři filmu. Naprázdno vyšel režisér Norman Jewison (ten prohrál s Mikem Nicholsem, režisérem Absolventa) a také kameraman Haskell Wexler, který dokonce ani nebyl nominován. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (244)
Kriminálna dráma z "kolísky demokracie" 60-tych rokov, kedy čierny bol menej ako nič. V buranskom južanskom meste Sparta bol zavraždený biely podnikateľ, sympatizant s černochmi. Musí prísť černoch Sidney Poitier, aby mali koho obviniť z vraždy, aby mali koho zavreiť do väzenia, aby on začal vyšetrovať tento prípad, aby bol napadnutý bielymi rasistami a aby on ten prípad vyriešil. ()
„Říkají mi PANE Tibbsi“. Na začátku byla stejnojmenná píseň Raye Charlese a ta dala první podnět ke vzniku poctivé detektivky. Poctivé detektivky, která by však s největší pravděpodobností – nemohu si pomoci – bez rasového podtextu žádného Oscara nezískala a příliš pozornosti nevzbudila. Film sice vzniknul speciálně pro Sidneyho Poitiera, Oscara si však nakonec po zásluze odnesl Rod Steiger. Jeho postupná proměna se odvíjí od nenápadných náznaků a na konci z něj rozhodně není bojovník za práva černochů, naopak mě napadlo, že cestou od nádraží ze závěru filmu jen tak, ze zvyku, zabásne prvního nachomejtnuvšího se barevného. Jak ukázalo několik podstatně slabších pokračování, hlavní zásluhu na úspěchu V žáru noci měl režisér Norman Jewison. S pomocí střihače Hala Ashbyho (Harold a Maude) dodal filmu mladistvý vzhled, takže má i po letech čím zaujmout. Jeho vykřikování „rasismus je špatný“ navíc není zbytečně hlasité a na svou dobu v porovnáni s jinými filmy ani ne moc naivní. 80% ()
Sebevědomý černošský detektiv a bohužel pro místního bigotního policejního šéfa i velký expert na vraždy Sidney Poitier „přesvědčuje“ bělochy z jižanského městečka, aby společně vyšetřili vraždu vlivného podnikatele. Uvedení tématu rasové intolerance mělo výborné načasování (mimochodem oscarový ceremoniál, kde film shrábnul sošku za nejlepší film a další čtyři ceny, byl odložený kvůli vraždě Martina Luthera Kinga), navíc těžilo z hereckého koncertu nejen Poitiera, ale právě i ztvárněním policejního šéfa Rodem Steigerem, který se naučí svého kolegu respektovat. Přiznejme si ale, že bez nich by to bylo jen docela průměrné kriminální drama rýpající do rasové problematiky. ()
Ve městečku zavraždí známého průmyslníka a hrozí, že mohou být ztraceny veškeré investice. Policie má podezřelého, ale při vyšetřování se omylem připlete inspektor černé pleti, což je na tehdejší dobu značný problém. Střet šerifa s barevným inspektorem se daří perfektně budovat po celý film. Nejdřív nevraživost, která se mění ve vzájemný respekt. Během celého vyšetřování je vidět názorný kontrast dobovou Amerikou, rasové nesnášenlivosti. Jde vidět, že celý film cílí na obrázek společnosti, možná i na úkor detektivního příběhu, který není tolik poutavý.......8/10 ()
Sidney Poitier ve své klasické roli nasraného černocha. Líbila se mi sebereflexivní linka, která rasismus komplexně definovala jako problém, na jehož odstranění musí pracovat všichni bez rozdílu. Naopak, tupost některých postav a neschopnost policejního sboru degradovala snímek na spíše průměrnou detektivní konverzačku s několika výbornými momenty. 6/10 ()
Galerie (33)
Photo © The Mirisch Corporation
![V žáru noci - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/217/217969_d810fd.jpg)
Zajímavosti (29)
- Dej je situovaný v letnom Mississippi, ale natáčalo sa na jeseň v štáte Illionis. Kvôli tomu muselo mať veľa hercov pred natáčaním v ústach kocky ľadu, aby v noci nebol vidieť teplý dych. (fishki)
- Do zoznamu zmien môžeme zahrnúť i mimoriadny výdaj za vybudovanie skleníku pre orchidey pána Endicotta (Larry Gates). Stál 15 000 dolárov a bol svedkom ďalšej nečakanej zmeny - totiž keď Endicott udrie Tibbsa (Sidney Poitier) do tváre, ten mu políčok vráti, čo v knižnej predlohe nebolo. Poitier si ju presadil do prvého skriptu, trval na tom, že takto scéna prebehne, a dokonca požadoval záruky. (classic)
- Horúcim favoritom pre postavu šerifa Gillespieho bol George C. Scott, ale ten dal prednosť úlohe vo filme Švindlíř (1967). Ďalším adeptom bol Lawrence Tierney. Roli nakoniec získal Rod Steiger. (classic)
Reklama