Blázni a děvčátka

Blázni a děvčátka jsou u mě kulatým 40. filmem Karla Kachyni, který jsem z početné tvorby tohoto jedinečného československého režiséra viděl. Z velké části Kachyňových filmů jsem byl nadšen, okouzlen či někdy i přímo zasažen a odměnil je vysokým hodnocením v podobě pěti nebo čtyř hvězdiček. Je mi líto, ale zrovna tento k nim přidat moc nedokážu. Není zde sice úplně nouze o typickou Kachyňovou poetiku, nechybí režisérovo oblíbené téma pohledu na dramatické události očima dětí, po vizuální stránce zaujmou i pěkné černobílé flashbacky, které znázorňují momentální Jirkovy asociace na již prožité chvíle, většinou s údernými dialogy mezi klukem a otcem, za velmi vydařené považuji opakované scény s jednoucím vlakem. Na můj vkus se ale Blázni a děvčátka až příliš hýří různými divnými a bláznivými postavami, které mi ke Kachyňovu něžnému poetickému stylu příliš neseděly a z celého filmu nemám takový zážitek, na jaké jsem byl dříve u Kachyni zvyklý. A ač dojde i na myšlenkově silná místa (odvoz blázna zakončený poznámkou „A potom, je jinej než ostatní, tak musí být zlej.“), ve srovnání s o 10 let starším „žižkovským“ snímkem Lásky mezi kapkami deště tohle teprve moc neobstojí. Za mě lepší průměr, nutno však říct, že průměr pouze v rámci tvorby Karla Kachyni. [60%] (03.08.2021)

Blázni a děvčátka představují v pořadí druhý Kachyňův výlet do minulosti proletářského Žižkova. Po Láskách mezi kapkami deště situovaných do 30. let minulého století se Kachyňa tentokrát posunul v čase do 50. let, zato v životě svých filmových postav se vrátil z období dospívání a prvních lásek do zdánlivě bezstarostného dětství prožívaného mezi svéráznými postavičkami místních nekonformních týpků, polovičních a úplných bláznů. Kachyňa osvědčuje tradiční smysl pro poetiku a filmovou atmosféru, i když kvalit Lásek mezi kapkami deště nedosahuje. Stále se jedná o nadprůměrnou filmařinu, ke které se drtivá většina dnešních titulů ani vzdáleně nepřiblíží. Celkový dojem: 75 %. (10.01.2013)

Vyrovnaný a kvalitní film, ale na K. Kachyńu průměrný. Film byl dokončován v bouřlivých listopadových dnech a na jeho obsahu, co se týče trefování se do komunistů, je to vidět. Začínající Milan Šimáček jako dementní Pepík byl skvělý a svou roli už nikdy nedokázal překonat, ani svými vojáky v Tankovém praporu a Černých baronech. (02.07.2007)

Srovnání s "Láskami mezi kapkami deště" se přímo nabízí. Tentýž pošmourný a syrový Žižkov, tatáž železniční trať, opět příběh malého kluka, vyrůstajícího bez matky... Samozřejmě jsou zde i citelné rozdíly. Propukající sexuality je tu tak nějak zároveň méně i více, neexceluje zde žádný herec Menšíkova formátu, i když Nový rozhodně nehraje špatně. Navíc je zde jak motiv duševně postižených podivínů, tak důsledky komunistického převratu. Přesto se zdá, jako by šlo do jisté míry o tentýž film a tutéž látku, k níž se Kachyňa s odstupem vrátil. "Blázni a děvčátka" jsou ovšem tak nějak méně okázalí a idealizovaní. Rozhodně poměrně silný film, navzdory jeho obrovské civilnosti a jisté neatraktivitě témat, jež zpracovává... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Bart, Tomes83, wosho, Piškotka, Fajt (29.01.2012)

Jakkoli pana Kachyňu respektuji jako jednoho ze svých oblíbených režisérů, tohle je podle mě slabší odrůda jeho tvorby. Samozřejmě atmosféra je podchycená dokonale, ale příběh je dlouho jednotvárný a určitě na opakované dívání tenhle film moc není. Naštěstí nám tady zanechal dost jiných filmů, na které se dá dívat pořád dokola :-) (07.03.2012)