Král Šumavy

Jo, je to mistrovsky natočené, jo, má to působivou atmosféru a hrají tam skvělí herci, ale nad tím ideologickým marastem, kterým je celý film prostoupen, prostě oči zavřít nelze. Kdybych si měl vybrat, na čí straně budu stát, jestli na straně ozbrojených obránců komunistické klece, nebo na straně přeshraničních převaděčů lidí, kteří chtěli žít ve svobodě a slušné společnosti, zvolím ty druhé jmenované. (27.11.2005)

Z každého filmového políčka zde na diváka doslova dýchá syrová atmosféra sychravé Šumavy, zahalená hustou mlhou, dešti a blátem. Černobílá kamera přidává na působivosti a herectví všech hlavních představitelů dokresluje tento mimořádný zážitek, který neztrácí lesk ani po několika zhlédnutích. Kachyňa prostě uměl. (16.12.2023)

Komunistický noir. Po filmařské stránce lahůdka: nápaditá, rozpohybovaná kamera, pohrávající si s odrazy ve vodě i na skle, spousta typicky noirových záběrů z podhledu. Osudové ústřední hudební téma. Dokonale dusná atmosféra. Femme fatale z konzumu. Ideologicky zvrácenost samozřejmě. Což neznamená, že jsem si to neužil. (01.10.2011)

Už si nepamatuji, kdy jsem vlastně naposled Krále Šumavy viděl, dříve v dobách mých středoškolských let jsem ho příliš v oblibě neměl, dokonce jsem se pak na základě něj dlouhodobě vyhýbal válečným filmům. Ironií je, že se to za války vlastně vůbec neodehrává... i když skrze neustálé střílení to mír příliš též nepřipomíná, dobrovolní strážmistři se svým nadřízeným při svých akcích riskují mnohdy vlastní životy stejně jako za války. Asi takhle to v pohraničí mohlo tenkrát vypadat, vyčerpávějící služba na pokraji ohrožení života a rozhodně příčinou nebyli jen v prologu uvádění banderovci. Příběh mimo jiné o tom, kam až fanatismus (také v politice) může zajít... Ač je film často označován za propagandistický, myslím, že dnes již není problém dívat se na obsah i s otevřeným kritickým úsudkem nad chytáním agentů a úprchlíků, kteří prostě pro tehdejší systém znamenali klidně stejné zlo jako ti banderovští diverzanti. Nad filmařským mistrovstvím ze strany Karla Kachyni (ve znamenité spolupráci s kameramanem Illíkem) se asi není třeba zvlášť zastavovat. Budování napětí (často i skrze náznaky beze slova) a atmosféra prostředí "na konci světa" vyznívají ohromně působivě, Radovan Lukavský předvedl coby zásadový poručík Kot jednu ze svých nezapomenutelných hereckých kreací (z něj ten fanatismus i ohromné zanícení zbraněmi přímo dýchá). Výborné zpracování látky, působivá výpověď doby – s odstupem času skvělý zážitek. Zlatý fond československé kinematografie. 90% (18.12.2019)

Znovu jsem se podíval, už tehdy se mi zdálo, že to určitě bylo jinak. Věřím, že v obrazu doby (komunistické moci) Karel Kachyňa nemohl mít v hlavě kompas na pravdivé informace. Důkazem toho budiž fakt, že skutečnou pravdu znala pouze tajná policie. Navíc se to muselo točit podle scénáře Rudolfa Kalčíka. Na druhou stranu i přes pokroucený obraz Krále Šumavy, jde o profesionálně natočený film. Nasnímaná pochmurná Hamerská slať a spleť holých větví v závoji mlh v hlubině času je mocné kouzlo filmu. Dovedla jaksi utlumit ten ideologický balast. Proto si nemyslím si, že je to vyloženě špatný film. (09.02.2016)