Smrt krásných srnců

Původní Pavlovy povídky jsem nečetla, ale nejen z hodin českého jazyka na gymnáziu si na ně samozřejmě pamatuji. U Kachyňovy adaptace oceňuji především to, že dokázal povídky přetavit v jeden celek, který má hlavu a patu a postupně gradující příběh. Líbil se mi kontrast mezi první, idyličtější polovinou a tou druhou, v níž všechno potemnělo a mířilo k nenávratnu. Celý snímek má kouzelnou atmosféru dávných časů, délka je tak akorát, přesto musím přiznat, že ne vždy mě bavil. (02.07.2013)

Co ve mně měl film zanechat? Nezáleží na tom, jestli jste věrný, poctivý člověk nebo vychcaný kurevník, protože náckové vás budou šikanovat tak jako tak? Přesně to jsem si z filmu odnesl. Nepřišel žádný trest za Leošovo amorální chování. A závěr, kdy asi dvacetkrát zopakoval, že musí klukům dovézt maso, aby byli do koncentráku silní, mně přišel až směšný... 50% (17.06.2012)

Cve, málokdy se stane, že by mě nějaká školní projekce bavila. Tohle je ale výtečnej nádhernej snímek a všechny pauzy mezi promítáním ve škole u mě vystupňovaly napětí na maximum. Pamatuju se, že sem se na to kdysi koukal s dědou a nic mi to nedalo, ale ted sem si ho fakt zamiloval! No a Karel Heřmánek je tu geniální. (25.12.2005)

Za nedlouho budu maturovat a tak jsem si rozhodl ze Smrti krásných srnců udělat takový výtah, co bych tam tak mohl říci, kdybych chytl Otu Pavla. Každopádně se mi to válelo na stole a oko padlo přesně na tento film. Neváhal jsem a s radostí jsem ho vložil do přehrávače. Ze začátku mě příběh okamžitě vrazil do očí, plno známých herců, ale hlavně fantastický Karel Heřmánek. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně tento film viděl jako malý, jen jsem si na to nemohl vzpomenout a tak jsem koukal. Bavil se příjemným průběhem, který později zkomplikovala válka. Příběh výborně funguje jak po komediální stránce tak po dramatické, rozdělený nenápadně na dvě části. Každopádně bych ho po shlédnutí vyslal do kolonky jedněch z nejlepších českých filmů vůbec. Zvláštní, ale neskutečně silný a neobvykle rychlý příběh mi před očima proběhl jako čára života na mé ruce a já po skončení filmu civěl na obrazovku jak vyvoraná myš. Nádherné na tom všem je, že člověk si vždycky po takové kráse uvědomí jednu věc a to tu, že překvapit dokáže opravdu cokoliv a kdykoliv i když si myslí, že už nic překvapit nedokáže. Příjemný a opravdu hodně svižný film, což je neobvyklé, ale postupem času si uvědomuji, jak hodně silná stránka filmu to je. (06.05.2008)

Takhle nějak bych si představoval dokonalou symbiózu Hřebejkovy tragikomedie a Menzelovy poetiky. Jeden z klenotů československého filmu, který mi dlouho unikal. Ačkoli jsem předlohu Oty Pavla nečetl, podle zdejších komentářů to vypadá, že ani v tomto bodě nezůstal film nic dlužen. Excelentně vyprávěný příběh ze života českožidovské rodiny v dobách podzimu a následného pádu První republiky, spojeného s životem v Protektorátu. Strhující příběh ze života plného velkých zvratů, podnikatelských plánů, radosti a zmaru. Lidskost, závist, přátelství a láska, přetvářka i odpuštění. To je směs všech citů, které film mimoděk nabízí. Krásně přirozeně a bez zbytečného patosu. Skvělý Karel Heřmánek v hlavní roli. 88% (13.10.2011)