Nesnesitelná lehkost bytí

Ať už šlo Kaufmanovi o cokoli, ke Kunderovu pojetí a myšlenkové síle se nedostal ani na míle daleko... Velike zklamani, neobjektivni hodnoceni a doporuceni k precteni genialniho Kunderova romanu..2,5 hvezdy, ale zaokrouhlim dolu,protoze jsem proste neobjektivni a vim to o sobe (nejradeji bych dal jednu) ... (23.06.2005)

"Take off your clothes." Musím se přiznat, toto dílo Milana Kundery mě nikdy nelákalo k přečtení, ale po zhlédnutí tohoto filmu se k němu jistě odhodlám, protože bude zajisté lepší než film ("syndrom knižní předlohy")..a vzhledem k tomu, že snímek natočený podle této jeho knihy je vynikající, myslím, že to bude výjimečná kniha. Daniel Day-Lewis mívá v některých momentech výraz Jacka Nicholsona (The Shining), Vincenta d'Onofria (Full metal jacket) a zároveň Malcolma McDowella (A Clockwork orange). Režisérsky mi celý snímek připomíná naprosto jiného pána, tím je výborný Krzysztof Kieślowski. Film, ačkoliv téměř tříhodinový, mě ani chvíli nenudil. Provede vás situací roku '68, přes emigraci hlavních postav do Švýcarska, až po jejich návrat zpět do vlasti. Ale..myslím, že to je škoda slov..opravdový zážitek pocítíte, až když se na tento snímek podíváte. "I've met another man. He's the best man I've ever met. He's bright, handsome and he's crazy about me. And, he's married. There's only one thing, he doesn't like my hat." (19.11.2006)

Na Kaufmanově Nesnesitelné lehkosti bytí je nejpozoruhodnější to, že v ní nejlépe fungují okamžiky, které s Kunderovou předlohou nemají moc společného, a naopak nejhůře zde vyznívá snaha nějak do ní toho Kunderu narvat. Třeba zobrazení srpna 1968 vytvořeného pomocí archivních záběrů kombinovaných s těmi filmovými, je úchvatné a pro mě osobně jedním z vrcholů celého filmu; v knize je však tomuto pětiminutovému výjevu věnována snad jen stránka. A tím se ostatně dotýkám jednoho z hlavních důvodů nezfilmovatelnosti předlohy tak, jak by si ji přáli jistě vidět Kunderovi fanoušci: Nesnesitelná lehkost bytí je poskládaná z nechronologicky uspořádaných kapitol, z krátkých výňatků z lidského života, které zkrátka nejdou natočit, protože tam, kde Kundera použije jednu větu, potřebuje filmové médium minimálně minutu, aby ji dokázalo postihnout. Nejvíce si to odskákal asi samotný název filmu, protože zatímco při čtení je vám neustále pomocí nejrozličnějších metafor připomínáno, proč je to jmenuje “nesnesitelná lehkost bytí”, ve filmu o tomto spojení nenajdete ani zmínku. Co se týká úvodních odstavců o Nietzschem, ani mi to nevadí, protože náhodně vytržené úryvky kontinentální filosofie mám jako student analytické filosofie ráda asi tak, jak jen může člověk židovského původu obdivovat myšlenky nacistického Německa, a raději ani nebudu začínat o tom, kolik je toho na tomto Kunderově přirovnání špatně. Pozdější metaforické přirovnání Tomáše k osobě, která je v přítomnosti Terezy zatěžkána břemenem, a přesto si volí život po jejím boku, nicméně v rámci příběhu funguje mnohem lépe a jisté zdůraznění této myšlenky mi ve filmu lehce chybí. To, co zůstalo, je tedy jiná látka než předloha a bylo by asi nefér ji jen kvůli tomu shazovat. Je to film, ve kterém hraje důležitou roli sexualita zdůrazněná neustále se opakující větou: "Take off your clothes," a faktem, že Daniel Day-Lewis souloží s prakticky každou osobou ženského pohlaví, která se objeví na plátně. Film, který na mě i přes nečeské lokace a nečeské obsazení působil česky a který mě i přes svou délku bavilo sledovat. Jinak se připojuji ke komentáři smrt.ky. (13.02.2013)

Film se mi líbil. Podle mého názoru je to jedna z mnoha variant jak mohla adaptace vypadat, určitě ne nejideálnější, ale tvůrci se s tím snažili vyrovnat poctivě. Jako jednoznačný klad filmu vidím určitě výběr herců: jednoznačně Juliette Binoche v roli Terezy, Daniel Day-Lewis jako Tomáš a Lena Olin jako Sabina. Tvůrci dali přednost dějové linii, vynechali tu "snovou" část nebo třeba Franzův příběh, což je možná škoda. Co mi tady vadilo, byla určitá naivita dobových reálií. Co ta sovětská vlajka na československé hranici? Prostě tohle mi připadá ze strany Američanů vždycky k smíchu. Asi tak jako když českoslovenští tvůrci v době socialismu točili kapitalistický západ... Přesně ta samá naivita. I přes to přese všechno si film určitě nezasloužil odsudek, myšlenku i atmosféru si zachoval a Milan Kundera měl dát dalším tvůrcům šanci k natočení svých děl. Tento román by novou adaptaci snesl určitě a srovnání by bylo více než zajímavé. (18.11.2008)

Přesto, že je Kaufman hodně důsledný a předkládá i pro českého diváka reálně vypadající české předměty (dopis je nejen psán v češtině, ale je i velice blízko tomu, jak ho pak Sabina interpretuje), film prostě není český. A je to překvapivě dobře. České zpracování Kundery by se soustředilo na tři ústřední postavy, jejich hořko-sladkou iterakci a tím by byl determinován celý snímek. Kaufman modeluje Československo počátku sedmdesátých let dvacátého století, nehledá šeď v exteriéru, do interiérů dokonce vnáší hravost, ale noří se hloub a probádává, jsa veden Kunderou, šeď mezilidských vztahů. Kaufmanovo pojetí je hodně Kunderovské, mírně plačtivé, trošku nabubřelé a hodně opovrhující Kunderovou bývalou vlastí. Za vše stačí zmínit podprahové sdělení, že pokud chcete mít kamaráda, jemuž můžete bezvýhradně věřit a vše mu sdělit, musíte si pro tyto účely pořídit prase. Záměrně je zde vzorem toho čistého právě prase. Druhým hodně bolestivým políčkem do české tváře je postava inženýra. Kdo by mladému Stellanovi odolal, že? Jenže je skutečně tím, za koho se prohlašoval? A hýbaly závěsem skutečně jen vzdušné proudy? Pan inženýr byl vlastně spouštěčem druhého přesídlení Terezy a Pavla včetně všech důsledků tohoto přestěhování. Sabina, žena s kloboukem po dědečkovi, dokázala uniknout. I když se jí v závěru Kaufman věnuje krátce, není možné si nevšimnout, že dříve hravá, usměvavá Sabina, plná života a chuti nasadit si klobouk, náhle povadla. Místo klobouku si nyní nasazuje frustraci. (06.07.2023)