The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (223)
Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. ()
Tuzemská Sophiina volba za časů Československa od pražského jara do normalizace. Hlavní genialita příběhu spočívá v samotném názvu "Nesnesitelná lehkost bytí", který vydá za celý román, protože vystihuje podstatu vnímání světa moderního nehladovějícího sentimentálního či romantického intelektuála, jenž hodně ví a uvědomuje si, ale příliš pozdě chápe. Bohužel nemůžu porovnat film s knihou, ale svůj osobitý charakter a obraz tento film určitě má, i když je pořád divné vidět Američany v roli Čechů. ()
Když jsem to před léty viděla, měla jsem pocity dost rozporuplné. Když jsem přelouskala Kunderovu předlohu nejprve anglicky a letos konečně česky, nic se na tom nezměnilo. Hodně věcí na filmu může zaujmout a také zaujme, ale ve mně nic zásadního neprobudil. Příliš mnoho věcí je naťuknuto a poté opuštěno bez dalšího vysvětlení a divák často v pohnutkách a jednání postav beznadějně tápe a nerozumí jim. Příkladem budiž samotný vztah Tomáše a Terezy (a Sabiny) nebo jejich návrat z emigrace. A tak v nás vzdor vynikajícím hercům (Daniel Day-Lewis šel při svých obvyklých pečlivých přípravách na roli tak daleko, že se učil česky) neustále a nepříjemně roste pocit, že jsme mimo mísu. I zobrazení českých reálií ve mně budilo spíš rozpaky než co jiného, protože některé scény z předsrpnového Československa působí dojmem, že se odehrávají v carském Petrohradu, a venkov pro změnu dojmem bukolické naivity kombinované s buranstvím. Naproti tomu konec, který znamená pro spoustu filmů pád z výšky, na mě docela zapůsobil. Není to špatný film, to vůbec ne, ale dusí se vlastním příliš velkým soustem. ()
Kunderu jsem nikdy necetl. Ale samozrejme udela ceskemu divakovi radost, kdyz se zahranicni filmovi tvurci rozhodnou tocit podle "nasi" knizni predlohy. Ackoliv jsem jim ceske prostredi sotva veril, myslim, ze si dali s vypravou praci. Dejove to uplne nesedi pohromade, je zde ale cela rada zajimavych momentu. Kazdopadne je zajimave divat se na nasi historii cizim pohledem. Z hereckych vykonu nikdo vyrazne nezaujal, Landovsky potesil. ()
Uznávám, že hvězdička je hlavně za to, jak se tvůrci pokusili navodit perfektní atmosféru Prahy, ačkoliv se kamery, které film točily o Prahu ani neotřely. České nápisy a český duch z ulic ale neudělá objektivně Česko. To prostě nejde. Všecko ostatní bylo špatně a nejhorší na tom všem bylo, že to byla strašná, ale fakt naprosto příšerná tříhodinová nuda. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (19)
- Lena Olin (Sabina) v roce 2001 pro český časopis Cinema vzpomínala: "Ten román se mi velice líbil, ale když jsme pak podle něj točili film, nebyla jsem přesvědčena o tom, že to bude něco velikého. Byl to zvláštní. Nedokázala jsem si představit, že by někdo podle té nádherné knihy dokázal napsat dobrý scénář. Natáčení pro mně bylo zajímavou zkušeností. Hrála jsem tehdy v divadle ve Švédsku a najednou jsem dostala nabídku hrát v americkém filmu. Jak už jsem vzpomínala, moc jsem konečnému výsledku nevěřila. Ale když jsem pak film viděla na plátně, byla jsem okouzlena. Protože pocházím z Evropy, často dostávám nabídky na role žen z východní Evropy, které mluví s přízvukem. A já si pokaždé říkám: 'To přece nemůže fungovat, když se američtí herci snaží hrát Rusy nebo Čechy.' Je to pokaždé zvláštní. Je to stereotyp. Mnoho scénářů, které dostávám, se týká politiky, ale většinou jsou to pouze stupidní pohádky. Byla jsem proto zpočátku podezřívavá. Ale celé natáčení bylo skvělý zážitek. Točili jsme šest měsíců. Přestože se děj filmu odehrává v Praze, nikdy jsem tam nebyla. Když vycestoval štáb do Československa před začátkem filmu na obhlídky, byla jsem právě těhotná. Vše se pak točilo v Paříži, ale po projekci filmu jsme dostávali z různých stran poklony, jak se výtvarníkům skvěle podařilo vytvořit Prahu v Paříži. I lidé z Prahy se nás občas ptali, ve kterých ulicích jsme natáčeli, protože to vypadalo tak skutečně. Byla to nádherná zkušenost. Byla jsem šťastná, že jsem tu roli vzala. Ale v Praze jsem nikdy nebyla." (NIRO)
- Pred natáčaním pricestoval Daniel Day-Lewis (Tomáš) do Prahy, aby sa naučil po česky a podrobne si naštudoval udalosti z leta 1968. (DEGESH)
- Film je adaptací Kunderova stejnojmenného románu. (contrastic)
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)
Reklama