Nesnesitelná lehkost bytí

Z jedné strany jde o zajímavé téma, příběh se mi líbil (knižní předlohu znám jenom podle názvu) a přestože nebyl nijak objevný, výjimečný, tak se mě nečím dotkl a hlavně se docela dobře trefil do mého duševního rozpoložení v době sledování filmu. Oceňuji také to, že obraz Československa podle američanů mě neuráží (i když to Landovského prase, no... ) a také slušný casting (kromě Day-Lewise, který sice hraje dobře, ale do své role mi ani trochu nesedí). Na druhou stranu by ani trochu neškodilo sestříhat film pod 2 hodiny a dostat do něj nějakou hlubší myšlenku, místy mi přišel dost prázdný. Škoda, mohl být výborný, takhle jde o dost velký průměr. (28.11.2006)

Podle české knihy ne-český film. Tento film nebyl natáčen v ČR, ale někdy se to těžko pozná. Naprosto skvělé herecké výkony zejména Daniela Day-Lewise a naprosto přesně zahrané (a podle mě velmi česky vypadající a chovající se) Juliette Binoche. Jejich vztah z jedné strany chladný z druhé věrný a hluboký. Režie je výborná. Hudba není moc výrazná, ale jistě průměrná. Nevídané jakým způsobem si poradili filmaři s "umělým" českem. Všude české nápisy, snaha o co největší podobnost a autentické záběry. Nečetl jsem knihu, ale film mě dokázal okouzlit, stejně jako postavy v něm. (14.09.2004)

Tak u tohohle sem se MEGAVAŘIL!!! Z tý komoušský atmosféry se mi dělalo blbě a sterilní režie, bez sebemenšího nápadu, mě nudou doháněla k šílenství. Působilo to na mě dojmem ultralevné televizní adaptace k čemuž přispíval i fakt že scény nepokojů po obsazení Rusákama byly jasně použitý z nějakýho jinýho filmu. Tohle všechno by se ještě dalo jakt takž unést, ale tříhodinová délka to poslala přímo do sraček, ten film opravdu ne a ne skončit, i když se tam už prostě nic nedělo. Herecká první liga v čele s Lenou Olin, které to zamlada fakt slušelo to prostě nezachrání. (19.11.2006)

Když jsem to před léty viděla, měla jsem pocity dost rozporuplné. Když jsem přelouskala Kunderovu předlohu nejprve anglicky a letos konečně česky, nic se na tom nezměnilo. Hodně věcí na filmu může zaujmout a také zaujme, ale ve mně nic zásadního neprobudil. Příliš mnoho věcí je naťuknuto a poté opuštěno bez dalšího vysvětlení a divák často v pohnutkách a jednání postav beznadějně tápe a nerozumí jim. Příkladem budiž samotný vztah Tomáše a Terezy (a Sabiny) nebo jejich návrat z emigrace. A tak v nás vzdor vynikajícím hercům (Daniel Day-Lewis šel při svých obvyklých pečlivých přípravách na roli tak daleko, že se učil česky) neustále a nepříjemně roste pocit, že jsme mimo mísu. I zobrazení českých reálií ve mně budilo spíš rozpaky než co jiného, protože některé scény z předsrpnového Československa působí dojmem, že se odehrávají v carském Petrohradu, a venkov pro změnu dojmem bukolické naivity kombinované s buranstvím. Naproti tomu konec, který znamená pro spoustu filmů pád z výšky, na mě docela zapůsobil. Není to špatný film, to vůbec ne, ale dusí se vlastním příliš velkým soustem. (28.07.2007)

Když před časem poprvé navštívil Prahu jistý jihokorejský mladík, zamířil skoro poslepu, bez potřeby map, k jistému místu na Kampě. Tam zůstal stát, díval se do vody a byl zcela u vytržení. Tohle je místo, které si na základě tohoto filmu a pak i knihy hýčkal v hlavě jako Svatý Grál. Tady stála Tereza... Sám dobře znal polo-diktaturní společnost a ta fantazijní Kunderova Praha pro něj byla odrazem snového domova. V jeho mysli se protnul ten sen a realita (kterou,co si budeme povídat, moc nevnímal)... Cizí představy a sny o místech a lidech, které důvěrně známe, na nás mívají zvláštní dopad. Mohou nás iritovat, pobavit a někdy jen zůstáváme konsternovaně zírat na ten divný svět, který kdosi "odjinud" považuje za obraz naší reality. Dejte tomu šanci. (13.11.2012)