Režie:
Andrej ZvjagincevKamera:
Michail KričmanHrají:
Marjana Spivak, Alexej Rozin, Matvej Novikov, Vladimir Vdovičenkov, Anastasija Stěžko, Andris Keišs, Polina Aug, Jevgenija Dmitrijeva, Marina Vasiljeva (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Žeňa a Boris procházejí bolestným rozvodem. Pohromadě je drží už jen poslední starost, prodej bytu, jinak si oba zařídili nový život po svém. Žeňa si našla staršího bohatého muže, Boris čeká dítě s kolegyní z práce. Jejich dvanáctiletý syn Aljoša je spíš přítěží. Nestojí o něj ani jeden, jako by jim připomínal vlastní selhání. Neprojevují mu náklonnost, zdá se, že toho nejsou ani schopni. Všechno se změní ve chvíli, kdy Aljoša zmizí. Náhlý pocit prázdnoty dožene oba rodiče k pátrání nejen po vlastním synovi, ale i po kořenech vlastního emocionálního chladu. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (179)
Povedal by som, že Zvjagincev urobil dobre, že svoj príbeh pojal ako čistokrvnú rodinnú/vzťahovú drámu, ktorá by sa mohla odohrať kdekoľvek a kedykoľvek na svete. Pri konci už zasadzuje do hry aj kritiku súčasného Ruska a možno je škoda, že sa chce takýmto spôsobom zapáčiť na európskych festivaloch, pretože dráma je to dosť nosná sama o sebe. Zvjagincev si dáva načas a so zásadným zvratom prichádza takmer až v polovici snímky a distribútor nám ho zase ako psychopat vykecá v obsahu. Vážne tomu nerozumiem a neviem, prečo tu na tejto bázi nefunguje niečo ako cenzúra sprievodného textu. Herci sú dokonalí, možno aj preto, že ich nepoznáme a nedokážeme si ich tak spojiť s fotkami z bulváru alebo iných rolí. ()
Skoro dokonalé a skoro perfektní. Chladně vystavené, vztahové drama, u kterého je už od prvního okamžiku patrné, že jej točil Pan režisér. Je moc dobře, že se Andrej vrátil s tématem rodiny, rozchodů, rozvodů, protože tyhle věci mu šly vždycky nejlíp. A fakt, že pro mě skvostný Návrat tímhle filmem nepřekonal, mi náladu dnes rozhodně nezkazí. ()
Hm, akosi som stále nedošiel tým Zvjagincevovým filmom na chuť. Doteraz som od neho videl tri filmy (Vozvraščenije, Jelena a Leviatan), ale ani jeden z nich ma akosi neuchvátil. A obdobne moje dojmy pokračovali aj pri Něljubov. Na jednej strane oceňujem ten chladný naturalizmus a sociálny rozmer filmu, ale čo sa týka epického podania deju a zápletky, to bolo pre mňa dosť nezáživné. Pritom námetovo to malo sľubné predpoklady na kvalitný film. Nuž, na viac ako 3* to nevidím - no napriek tomu mám z tohto filmu zrejme najlepší dojem spomedzi tých 4 spomínaných kusov, ktoré som z dielne Zvjaginceva videl. ()
Mám takový dojem, že takovýto film by na "Západě" asi nevznikl. Neznám sice poměry v Rusku do detailů a nedokážu říct, na kolik to odráží současnou situaci, ale dokážu si představit, že třeba ne Státech by se jednalo o film s relativně s velkým množstvím akce a triků atp. Přišlo mi, že jsem si celou situací procházel dost jako ty rodiče. Film svými dlouhými scénami, hlavně z pátrání, člověka vtáhne do děje. A místy jsou opravdu zajímavé záběry. A na některé věci jsem už v ruských filmech viděl, ale i tak tu bylo pár novinek. Prostě zase jiný svět... ()
Od symbolismu se Zvjagincevova imaginace během let překlopila v až nesnesitelně doslovný naturalismus. Příležitostná zajiskření čehosi nečekaného jako by nyní jen utvrzovala v povrchnosti celé existence. Jako Emile Zola se i tento pozdně moderní režisér zamiloval do popisování a jako dávný francouzský romanopisec i on vědecky vykládá, jak se z lidské existence prosáklé egoismem, konzumerismem a prostředečností rodí odcizení. Nic nového pod sluncem. I ten nejpovrchnější divák ale může ocenit, jak rafinovaně a mnohotvárně tuto pozdní fázi civilizace Zvjagincev vyjadřuje. A jak demokraticky: dostane se na každého… Pro jednoho je tu napětí, pro druhého erotika, pro třetího technicistní džungle sociálních sítí prorůstající setrvačně tepajícími organismy nebo kriticky státních institucí v postkomunistickém Rusku. – Ale abych jen nekritizoval, druhá polovina filmu – po nekonečné, vyprázdněné expozici, polopatické a na umělecké dílo příliš pravdivé – má spád, který by mu mohla závidět nejedna detektivka. Na druhou stranu – zajímá ještě diváka, co se s chlapcem stalo? Nebo jen hledá klíč k jinotaji, který si jej přitáhl a který – doznávám – doslovuje skvělý záběr na krkavčí Žeňu v dresu s nápisem Russia na trenažéru. Tato alegorie Ruska, žena běžící jako krysa v kole, doslovuje dějiny ruské mentality i předznamenává zkázonosnou vyprázdněnost budoucnosti té velké smutné země. – Za dočasné uzavření režisérského příběhu Andreje Zvjaginceva vděčím Edisonline a jen lituji, že tato platforma nezpřístupňuje svým pravidelným uživatelům jeho podstatně důležitější filmy Vyhoštění a Návrat. ()
Galerie (25)
Photo © Atlantic Film
Zajímavosti (1)
- Film se natáčel v Moskvě. (SONY_)
Reklama