Revoluční rok 1848

Na to, že je to Vávrův film z roku 1949, na který se asi jen tak někdo nepodívá, se mi překvapivě docela líbil, neboť historický dozor Arnošta Klímy se zde zapřít nedá a film byl tedy opravdu koukatelný. (02.11.2014)

Rok 1848 se v české historii zapsal historickou událostí, která bývá označována jako vůbec první česká revoluce. Podrobnosti ponechme odborné literatuře https://www.dejepis.com/ucebnice/revolucni-rok-1848-1849/ důležité je, jak se s tím poprali filmaři. Snímek mající stopáž něco málo přes dvě hodiny se snaží divákům osvětlit to nejdůležitější v dobře uchopitelném pojetí. Když bychom to měli porovnat s husitskou trilogií Otakara Vávry, který je mimochodem na tomto snímku uveden jako spoluautor scénáře, veze se to celé na stejném konceptu. Pevný děj, pevné herecké výkony, pevné podchycení dramatické atmosféry a dokonale zvládnuté bitevní scény. Výprava je skvostná, byť místy viditelně levná. Kulisy jsou takové jaké jsou, ale dá se konstatovat, že černobílý obraz mnohé neduhy dokázal zakrýt. Vlivem doby svého vzniku je však už bohužel na snímku znatelný politický zásah, ale ještě to není tak hrozné, jako ve zmíněné husitské trilogii. V podstatě se jedná o jediný film přibližující onu událost v plné parádě, která se dnes už jedinou zmínkou nepřipomíná. A čert ví proč. (03.05.2020)

Československý historický film o příčinách, průběhu a zániku pražské revoluce v roce 1848. Domnívám se, že tendenční poúnorová propaganda se v tomto případě vyskytovala pouze v nejnutnější míře, a sice zejména v přehnaném zájmu o dělnickou třídu a tradičními plamennými až hysterickými projevy řečníků. V dramatu se objevuje vskutku neobyčejné množství slavných historických postav té doby, zejména úvodní scéna, v níž jsou všichni v jedné místnosti, se stala proslulou. Hlavní postavy představující radikální křídlo české opozice vedené J. V. Fričem (prchlivý a neústupný V. Ráž) a K. Sabinou (elegantní V. Voska). Ve vedlejších rolích ukázali svoje umění charismatický Z. Štěpánek (umírněný F. Palacký), J. Marvan (mluvčí opozice Faster), prvorepublikový milovník J. Dohnal (P. J. Šafařík se svým dojemným slovanským proslovem), překvapivě k režimu neutrální J. Bek (zdrženlivý novinář F. Havlíček), pražský místodržící hrabě Thun (aristokratický B. Vrbský) či nenápadný B. Smetana (V. Salač). Groteskního pražského klenotníka Housku, jenž se přidával k politickým hnutím, podle toho, co se mu jevilo jako nejvýhodnější v daném okamžiku, ztvárnil S. Rašilov. Ve druhé polovině se děj přiostří, revoluční snahy radikálů se vedle rakouské armády ukážou jako naivní a jsou generálem Windischgrätzem (K. Dostal) a jeho dělostřelectvem rozprášeny. Ze ženských postav mě kromě nevýrazné B. Němcové (V. Fabianová) zaujala obětavá kyprá revolucionářka Filoména v podání E. Karelové. Revoluční rok 1848 měl zřejmě sloužit jako manipulující paralela s pučem, jenž nastal v Praze o sto let později, avšak domnívám se, že se tento záměr bohudík nezdařil, neboť Krškovo drama podle scénáře O. Vávry hodnotím jako nadprůměrné a byl jsem mile překvapen jeho neposkvrněnou historickou autentičností. (23.11.2015)

Hned první záběr: Smolík - zase Merkelsign. Úvodní sedánek elity - máme tu Palackého, Friče (2x), Havlíčka, Němcovou, Smetanu, Sabinu... Samej prominentní politik, novinář, spisovatel - jedna parta. Dodnes povinně uctívané "osobnosti". Každý se o nich ve škole musí učit. Nikdo se nedostane do nejvyšších kruhů, pokud s nima není v jedné partě. Politické filmy vůbec nemá cenu brát vážně. Vypovídací hodnota: nula. Film přesně odpovídá pravému významu slova historický - his story. K nulové důvěryhodnosti přispívá i bohatá přehlídka globusů. Propaganda 100 %. Žádná revoluce nikdy nevznikla na popud "lidu". (13.02.2021)

Když si uvědomíme, kdo tohle psal a v jakém roce to vzniklo, tak výsledek prostě nemohl být jiný. Je to prostě zajímavé už z toho pohledu, jak poválečný etos zachycoval dobu událostí 1848. Za zmínku stojí především typografie obsazení - především otázka Františka Palackého, který ve filmu nakoec vyznívá dosti negativně, ale zase ho hraje "charakterní" Zdeněk Štěpánek. Jinak samozřejmě výprava a davovky jedna báseň. Musím dodat, že film silně připomíná sovětskou propagandistickou školu a to docela " v dobrém." Jeho poselství je ahistoricky naroubované a jasné, že prostě víme, kam to má směřovat. Navíc minimum schovávaček, což je paradoxně co se týče vyznění filmu k lepšímu. Pravda, že v otázkách tehdejších soudobých souvislostí (první republika, důstojnící v armádě) je tento styl jednoznačně konfrontační, ovšem v záležitosti interpretace starších dějin se jedná již "jen" o účelové naroubování. Tvůrci to udělali asi nejlépe jak mohli, aby se zachoval dobrý film. A povedlo se, dle mého soudu. (09.02.2015)

Dějepis touto formou? Inu proč ne. Možná kdybych tento snímek viděl, nemusel jsem mít v dějepravě tolik problémů. Na tehdejší dobu neuvěřitelně dlouhý film se skvělými herci. (04.05.2018)

Krásně popisuje revoluční rok 1848. Moc krásné. (04.03.2015)

V dnešní době, je zvláště třeba, si takovéhle filmy připomínat! (22.02.2017)

Naprostá a totální ideologická sračka bez přesahu. Historická hodnota nulová. Nebo spíš záporná. Po stránce filmařského řemesla také nula. Ráž v roli Friče je místy až groteskní. Ne. Tento film nemá ohledně roku 1848 naprosto nic co nabídnout. Je to pouze ukázka dobové komunistické propagandy. (31.08.2017)

Palte! Vydržte! Palte! Vydržte! Palte! Kapitulujte! Ještěže naši hurá revolucionáři měli v záloze malého Honzíka Nerudů z Malé Strany. (09.07.2017)