Barry Lyndon

Tak jak působí po výtvarné stránce obrazy velkých mistrů vrcholného baroka, tak působí i další skvost Stanleyho Kubricka "Barry Lyndon". Bez použití jakýchkoli osvětlovacích zařízení, pouze s použitím svíček a prací se světlem a stínem natočil bezchybný film, ve kterém každý záběr je skutečnou lahůdkou. A v tom všem se odehrává dojemný příběh muže, který se drápe výš a výš, aby nakonec nemilosrdně spadl k začátku. Životní výkon Ryana O'Neala a asi jediný Kubrickův film, který neměl problémy při uvedení s kritikou a jediný plně doceněný (no, kromě Oscara za režii). V době uvedení snímku nebyl nijak diváky oblíben, byl označen za příliš nudný a dlouhý. Blbost. Každý, kdo si dokáže vážit poctivého řemesla, třeba už jen za jedinečnou výpravu a kameru musí tento snímek ocenit. (06.10.2006)

Cynická rokoková noblesa v dokonalém zarámování. Tímhle filmem Kubrick snad nejvíc potvrzuje, že práce režiséra a kameramana je pro něho v podstatě jedno a to samé. Kouzlo obrazu spolu s hudbou bez problému smaže citový chlad a obsahovou netečnost, která u Kubricka občas hrozí. Podobný zážitek mám snad jen z Ciminovy "Heaven's Gate", i když tam jde spíše o fascinaci samotnou scénou. (02.07.2006)

Konečně jsem splatila starý dluh...Barry Lyndon je ledovec. Monumentálně chladný a úchvatný. A většinu z něho tvoří část, která je skryta. Ano, pohltil mě. 184 minut zhudebněných obrazů, fascinující odcizení, které paradoxně přitahuje.....Ne, tohle kouzelné dílo neoplývá duchaplnými dialogy ani nečaruje s psychologickým vývojem hlavního bezkrevného anti-hrdiny..... Středobodem Kubrickovy pikareskní adaptace (Thackerayovo porozumění upravil k nemilosrdnému obrazu svému) pro mě nebyl průměrný hochštapler Barry a jeho sinusoidní toulky světem nahoru a dolů po společenském žebříčku, ale vypravěč, jehož neúhybnou metodou je satirický komentář. Distance je velmi mocnou zbraní, protože nutí diváka pod lupou sledovat dílo, které není řinčivým historickým filmem, ale ani příběhem hrdiny, kterému straníme. Jeden z filmů, kde můžete převyprávět děj obraz po obrazu a přitom o něm nevypovíte vůbec nic. Tenhle obtížně uchopitelný portrét z časů Sedmileté války nenese žádné jednoduše dékodovatelné poselství a ponoření do něj je jiného druhu, protože má jinakou strukturu a pomalost tu není pomalostí, ale procítěností tahů na plátně. Zvláštní smyslový zážitek, ve kterém se i ostrý otisk režisérovy osobnosti nádherně rozpil v barvách a tónech. Drama, díky kterému se mi záhadně zkrátily tři hodiny života, potože v Barry Lyndonovi čas plyne jinak. Kubrick natočil svým způsobem nonverbální film- říká toho hodně, ale jen málo z toho říká slovy. (10.05.2007)

Zavřel jsem oči, odmyslel režiséra a ty tři hvězdičky tam prostě patří. Přes všechnu obrazovou krásu, jde o prostinký příběh, který ve mě nevyvolal požadované emoce (jak by mohl, vždyť Barry je pro mě odcizená osoba, do které jsem nemohl nahlédnout, pouze ji z dálky sledovat, aniž bych ji poznal, pochopil... pro mě v podstatě Barry Lyndon sám neexistuje, je to uměle vytvořená figurka procházející umělým světem, který tvůrce chce prezentovat...je pouze odrazem skutků, které s talentem hodného kapsáře přejímá od ostatních lidí prohnilé společnosti). Hudba, především nádherná Sarabande od Handela, táhne filmu většinu času vpřed, protože tvůrce sám jako by chtěl pouze dokázat svůj důraz na detaily, prostředí a technické schopnosti svého štábu. Působivě chladné dílo. (06.07.2012)

První, co vás na Barrym nejspíše zaujme je jeho uhlazený zevnějšek – širokoúhlý, plný přírodní a tudíž nekýčovité scenérie. Vypadá jako kdyby byl vyňat z pláten starých mistrů a obdařen životem plným nepředvídatelných zvratů. Barry možná není z nejbystřejších, ale právě jeho mladická naivita mu přinesla tak pestrý a velmi lehkou (boží) rukou psaný osud. Občas k dobrému jménu a finančnímu základu stačí umět říkat „Ano, pane!“ ve správný čas. Jenže jak snadno Barry k bohatství a věhlasu přišel, tak o něj (zdá se) i přijde. Ale nebudu vás nudit detaily, když se o jeho životě můžete zpravit sami. Stačí jen obětovat tři hodiny svého života ve prospěch té nejprůzračnější filmařiny pod sluncem. Abych nebyl obviněn ze zaujatosti ve prospěch jistého režisérského jména, nutno podotknout, že toto jeho dítko nese jen minimum mistrova charakteristického rukopisu, až by si někdo kostýmního a tolik nedoceněného Barryho Lyndona mohl splést s do nebe vychvalovaným a tak masochisticky zdlouhavým Jihem proti severu (poslední třetina je taky brzdící rodinné drama). Ba nikoliv, síla tohoto díla tkví v čemsi zcela jiném, přičemž to „cosi“ si vás při vší pokornosti ani nedovolí nudit, resp. po dvou úžasných hodinách bonusem v podobě jedné méně úžasné nepohrdnete. 95% Zajímavé komentáře: belldandy, novoten, MartinNDL (08.04.2006)