Nastala chyba při přehrávání videa.
  • misterz
    ****

    Krásna ukážka ľudskej stádovitosti a tuposti. Úvod bol perfektný, to ako sa tá fáma o zatknutí medzi ľudmi šírila a ako sa pravda prekrúcala od jedného tupoňa k druhému, to je presný príklad toho, ako to celé v nejakej uzavretejšej komunite po psychologickej stránke funguje. Z tohto pohľadu sa dá snímok považovať za náučný, pričom sa nedajte pomýliť jeho starším dátum vzniku - všetko to funguje dodnes, človek sa v tomto smere nemení. Následná pomsta ma už oslovila menej, je tu pár nelogických lapsusov, ktoré trocha naštrbili inak výborný dojem zo snímku. Našťastie trocha to dorovnal výborný a uhrančivý výkon S. Tracyho. Slušný nadpriemer. 80/100(7.9.2017)

  • sud
    ****

    Strhující kriminální drama se silným morálním apelem. Nezabývá se jen a pouze žalobou lynčování a braní "spravedlnosti" do vlastních rukou, ale rovněž motivu a účelu pomsty. Spencer Tracy podal jeden z nejlepších výkonů své bohaté kariéry. Jeho hodný hoch se mění v tvrdého mstitele, aby v sobě dal skutečný průchod svému srdci a svědomí. Fritz Lang nedokázal natočit špatný film. Ale tohle, i po tolika letech svěží dílo patří k jeho vůbec nejlepším. P.S.: Závěr, který zde někteří zatracují, se mi líbil. 85%.(26.4.2008)

  • Toj
    *****

    Další neuvěřitelně milé překvapení. Fritz Lang umí a vytvořil svůj portrét USA a její mentality. Bohužel film je i po 75ti letech vlastně neustále aktuální a je možné ho aplikovat i v rámci ČR. Tenhle film bych nejradši pustil všem diskutujícím na serverech jako novinky.cz, kteří (s trochou nadsázky) u článku o krádeži čokolády napíšou, že by toho zmetka nejradši sami umučili.. Přesně takoví lidé totiž jsou: primitivní, davoví a také pomstychtiví... Tento film se s těmito tématy vypořádává výtečně...(1.7.2010)

  • Ajantis
    ****

    Brzy po svém příchodu do USA se Lang silně opřel do americké společnosti i s jejím justičním systémem a pojetím spravedlnosti. Pohled na dav, beroucí tuto svévolně do svých rukou a chystající se zlynčovat nevinného, by bylo lze šířeji chápat i jako údiv Evropana nad americkou občanskou společností, v níž jsou lidé zvyklí podstatně více spoléhat sami na sebe namísto centrální moci. Zároveň je však v čistém protikladu ukazuje jako neschopné samostatně přemýšlet (roztomilé prostřihy na hejno slepic) a tendující k davovému jednání; k čemu jsou pak výhody systému, pokud je lidé nedokáží užívat? Druhá část filmu týkající se pomsty onoho nešťastníka pak silně evokuje Dogville, lidstvo je rovněž souzeno za své hříchy odrážející jeho nikoli dobrou podstatu, žel namísto trestu na samém konci přichází smíření, což není zdaleka tak efektní, ani uspokojující. :-) Kromě explicitní kritiky je film prošpikován řadou ironických narážek („já vaši Ústavu číst musel, vy ne, vy jste se tu narodil“, nebo „vždyť to byl dav, ten za nic nemůže!“) a celkově mě mírou své otevřenosti vzhledem k době vzniku překvapil. Oproti „M“ je pak režijně o nemalý kus dál, slabinu bych spatřoval v přece jen jisté vykonstruovanosti scénáře a hereckých výkonech. Slabší ****.(18.4.2008)

  • igi B.
    ****

    Velmi působivý - a ve své době asi stále ještě i živý a o filmové ztvárnění si říkající - námět lynče, režijní prací a hereckými kreacemi však dnes už přece jen poněkud zestárlý film, navíc s poněkud zbytečně odlehčujícími momenty, nelogičnostmi a přece jen příliš >hollywoodsky< srdcervoucím závěrem. Pro současného diváka pak sice jde nesporně o další zajímavý pohled na americký styl zpracování žánru soudního dramatu, d.m.s.n. si však maximální možné hodnocení - právě i za onen >happyend< s patetickým proslovem hlavního hrdniny a závěrčným polibkem před soudní stolicí - prostě nezaslouží. - - - - - (Poprvé viděno 17.4.2008 na ČT2, komentář zde jako devátý - 18.4.2008)(18.4.2008)

  • - Fritz Lang čekal na svůj americký debut tři roky, během kterých mu byly zamítnuty filmy Plovoucí peklo a Propustka do nebe. (Mr.Ocek)

  • - Film vznikl na základě povídky Normana Krasny „Zákon davu“. (Mr.Ocek)

  • - Fritz Lang chtěl, aby Spencer Tracy hrál právníka, producenti si však prosadili, aby ztvárnil automechanika. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace