Blithe Spirit
Režie:
David LeanKamera:
Ronald NeameHudba:
Richard AddinsellHrají:
Rex Harrison, Constance Cummings, Kay Hammond, Margaret Rutherford, Johnnie Schofield, Hugh Wakefield, Joyce CareyObsahy(1)
Rozmarný duch naplňuje představu o typickém díle Noela Cowarda mnohem přesněji než Moře, náš osud. Vznikl podle veleúspěšné Cowardovy divadelní hry z roku 1941, o niž jevili zájem filmaři na obou stranách oceánu. Dramatikův vztah k americké továrně na sny byl ovšem proslule zahořklý, nabídl ji tedy svým partnerům ve společnosti Cineguild. Davidu Leanovi se do ní ale příliš nechtělo, zejména proto, že - jak se poměrně právem domníval - duchařská komedie nebyla jeho šálkem čaje. Jeho společník, výkonný producent Anthony Havelock-Allan, ovšem vznesl argumenty, jimž Lean neodolal - poukázal na to, že po dvou dramatech (Moře, náš osud a Ten požehnaný rod/This Happy Breed, 1944 také podle Cowardovy divadelní hry), by pro něho jako režiséra bylo záhodno vyzkoušet nový žánr a navíc, že filmová adaptace oblíbené jevištní komedie by mohla jejich společnosti přinést kýžený zisk.
Z hlediska dobové produkce nebyla Leanova režie Rozmarného ducha nijak nepatřičná - až na několik čestných výjimek plnily britská kina během války ryze oddechové žánry, které měly vyčerpané obyvatelstvo rozptýlit a zabavit.
Coward si byl svou hrou jistý a než odjel bavit vojáky na frontu, instruoval Leana: „Prostě to jen vyfotografuj, drahý chlapče." Jenže drahý chlapec věděl, že sebevtipnější zápletka, odehrávající se v jediném salónu, v kinech neuspěje a postupoval jako každý rozumný filmař: kde jen mohl, vyvedl trampoty spisovatele detektivek Charlese Condomina do exteriérů. Příběh zůstal v podstatě týž: Charles by se pro svou novou knihu rád poučil o médiích a jiných šarlatánech a pozve tedy na večeři madam Arcati. Bláznivá stará dáma sice budí jen smích, přesto se jí (nejspíš omylem) podaří přivolat ducha bývalé paní Condominové, která je viditelná jen pro Charlese a nové paní Condominové příslušně pije krev. A to je jen začátek...
Coward viděl při své návratu až hrubý střih, upřímně se mu nelíbil a obvinil Leana, že zmrvil to nejlepší, co kdy napsal. S odstupem je ale zřejmé, že neměl pravdu. Divadelní původ je na filmu samozřejmě znát, ale Leanova filmařská snaha, vesměs kvalitní herecké výkony (strhující je zejména Margaret Rutherfordová - jinak také proslulá slečna Marplová - v roli madame Arcati) a především Cowardovy dialogy (při jejichž inscenaci Lean prokázal, že o humoru přece jen něco ví) zaručují příjemnou zábavu i dnes.
(Letní filmová škola)
Recenze (27)
Oscar 1 : Speciální efekty ()
David Lean prý neměl smysl pro humor, takže tohle je jedna z pouhých dvou komedií, co natočil a již třetí spolupráce s úspěšným dramatikem Noelem Cowardem. Aby Lean tuhle komediální frašku učinil filmově dívatelnou a setřel ten divadelní pel, trošku jí pozměnil, přidal exteriéry, ale zle pak pochodil u Cowarda, který výsledek šmahem odmítl. Myslím, že neprávem. Výsledkem je docela příjemná konverzačka, sem tam s břitkým dialogem a jako bonus mladý a ještě štíhlý Rex Harrison. Akorát Oscara za speciální efekty nechápu, ty čtyři kraťounké prolínačky v té době již nebyly ničím vyjímečným a to samé v lepším provedení bylo vidět např. v o 12 roku starším ´Neviditelném muži´. ()
Přísně racionální spisovatel Rex Harrison uspořádá ve svém domě spiritistickou seanci, aby získal materiál pro svou novou knihu. Jenže v jejím důsledku má pak dvě manželky - živou a mrtvou. Komedie, která mile překvapí na svou dobu značně černým humorem a Margaret Rutherfordovou v roli bláznivé spiritistky. 60% ()
Pokiaľ sme mladí, čítame o načisto neskutočných veciach a veríme im. Keď sme starší a múdrejší, zistíme, možno aj s trochou ľútosti, že niečo také je nereálne. Ale to je úplny, absolútny omyl. Bol raz jeden krásny vidiecky dom, v ktorom žil veľmi šťastný manželský pár... Týmito slovami začína starý, čiernobiely anglický snímok "Rozmarný duch" (Blithe Spirit), ktorý v roku 1945 natočil režisér David Lean. Je to filmové spracovanie v tých časoch veľmi obľúbenej divadelnej hry z roku 1941, ktorú vyprodukoval dramatik Noël Coward. Divadelná predloha bola skúseným filmovým režisérom umne pretransformovaná do zhruba deväťdesiat päť minútového kino snímku. Vznikla tak príjemná konverzačná duchárska komédia, ktorá i po viac ako sedemdesiatich piatich rokov od svojej premiéry dokáže zaujať a i pobaviť filmových gurmánov. Mne osobne padla vhod, nenudil som sa. **** ()
Konverzacka, ktora sa uplne nedokazala zbavit svojho divadelneho povodu. To vsak nevadi, lebo Lean toci tuto ducharsku komediu ako seriozny mysteriozny horor (podobne ako Zemeckis Smrt jej pristane, ktore mi to pripomenulo najviac) a funguje to vyborne. Krasna kamera, s chutou hrajuci herci a aj scenar ma nieco do seba. 8/10 ()
Viděno na plátně v digitálně zrestaurované verzi. Naprosto brilantní adaptace divadelní hry uznávaného dramatika Noela Cowarda. David Lean prý neměl smysl pro humor. Tímto dílem potvrdil, že na tom není zbla pravdy. ()
Víc než "duchařinou" (nedejbože hororovým filmem) je Leanův film klasickou dialogovou rom-kom z počátku zlatého období romantických komedií, "navíc" je jen mírně černohumorné ladění (a chtělo by se říct jistá dávka cynismu... jenže kdo v tom období v romatických komediích cynický nebyl, že). Dialogy slušně táhnou a režie neuráží, takže jde v podstatě silně času vzdorný film - takže, byť by se našly i o dost lepší klasiky, "Rozmarný duch" baví dnes stejně jako před šedesáti lety. Snad jen to vizuální zpracování "duchů" by dnes nebylo tak primitivní. 7/10 ()
S chutí jsem se podívala na poslední Neameho kameramanskou práci, než definitivně přesedlal k režisérskému řemeslu. Rozmarný duch je velice povedená komedie, staví na slovním humoru a výborných hercích. Břitké dialogy poletují především mezi Harrisonem a Cummingsovou. Rutherfordová je k pomilování ulítlá madam Arcati, s neskutečnou vervou pobíhá po scéně, používá různé kejkle a vyrábí tím jeden problém za druhým. Vzhledem k tomu, co provozuje, by zřejmě měla mít na rameni černou kočku, jenže žádná kočka by se při takovém tempu nemohla na rameni udržet, pokud by se jí to čistou náhodou podařilo, stejně by dostala minimálně závrať a z ramene spadla. ()
Roztomile cynická příjemná konverzačka, plná břitkých slovních přestřelek mezi živými a duchy. Střídmá, trikově nenáročná, postavená na dialozích, poněkud černém humoru a hereckých výkonech. Není nic, u čeho by se člověk válel smíchy, přesto dokáže navodit téměř setrvalý úsměv. Divadelní původ je patrný a vyvedení do exteriérů ho nijak neskryje, takže bylo možná zbytečné. Stejně dobře bych se bavil, kdyby se to vše odehrávalo jen u Condominů v obýváku. Rozhodně mě to bavilo víc než Topper, duchařká komedie, kterou jsem si zopakoval nedávno. ()
"Tak sbohem, pane Condomine. Bylo to úchvatné, od začátku do konce.." Dovolím si s Margaret Rutherford lehce nesouhlasit, začátek byl dost rozpačitý. Pak ale duchařská komedie s divadelním rozměrem dostala správně studený vánek do plachet a vše se divákovi zalíbilo. Konec si můžete snadno tipnout, ale vzhledem k tomu, že postavy svým věčným brbláním stihly divka slušně otrávit, asi nikomu vadit nebude. Vizuálně mi to dost připomnělo spessartskou trilogii. A ten vtípek s autem jsem si musel pustit znovu - vůbec jsem napoprvé nepostřehl, že ve scéně s policajtem na křižovatce neřídí Charles, ale Elvira (a pak jsme doma dumali, proč je jednou volant vlevo, podruhé vpravo..). ()
CHARLES CONDOMINE JE už po druhýkrát ženatý...Áno,je to podstatný fakt! Po pozvaní jeho a druhej manželky Ruth príde istá stará pani MADAME ARCATI k nim na návštevu,aby vytvorili SEANSU spolu s ďalšími dvoma hosťami,nedopatrením vyvolajú Charlesovu prvú ženu Elvíru,ktorá sa akosi usalašila u Condominovcov,a ani za toho čerta nechce prestať,strpčuje obidvom pohodlné bývanie.Charles ju vidí,Ruth nie...Zanedlho sa Elvíre podarí nechtiac husársky kúsok,že v autonehode zomrie Ruth,miesto Charlesa,tak máme tu dve ženy,dve mŕtvoly,ktoré si pôjdu tak nejak po krku...Podarí sa im dvom prilákať do záhrobia i Charlesa? Odpoveď ťažká nie je,treba pozerať pozorne a dostaví sa to samo od seba,ale samozrejme až po 90 minútach! Výborné herecké výkony na čele s Madame Arcati,alias Margaret Rutherford,ktorej by som udelil minimálne aspoň nomináciu na Oscara,ostatní herci:Rex Harrison je vo svojej role patrične vynaliezavý,výstižný,osobitý,chce byť dobrý pre obidve krásavice,ale dajte vedľa seba Leva a Barana,tak čo sa stane? Ale nakoniec si môžu aj takéto znamenia rozumieť. David Lean je zatiaľ vo svojej britskej domovine vo svižnej vtipnej réžie,kde sa tento veľký TATKO veľkofilmov dopracuje na také brutálne extrémne kvalitné snímky,že je potrebné pochopiť tohoto velikána z jeho rannej tvorby,keď bol ešte David Lean,o pár rokov nastáva veľký rešpekt:DAVID LEAN!!! PS:Triky sú naozaj na výbornej úrovni,kde okrem týchto schopností vyzdvihujem všetky herecké výkony! ()
Konverzačná ducharská komédia do značnej miery "trpí" divadelnosťou, niet sa čomu diviť, úspech Noela Cowarda je jednoducho v brilantných dialógoch. Zásluhu na filmovom spracovaní má aj obdivuhodná Margareth Rutherford. ()
Před časem jsem zhlédl nejnovější remake tohoto snímku a dnes se mi dostalo možnosti seznámit se s originálem. Dospěl jsem ke třem zásadním zjištěním. Přestože má snímek bezmála osmdesát, je stále překvapivě svěže zábavný, k čemuž bezpochyby přispělo i jeho obarvení v Technicoloru. Třebaže jde o tak svěže zábavné dílo, bude jistě záhy na černé listině pro znevažování Indů. Třetím poznatkem je fakt, že se poslední verze držela této původní předlohy téměř jako pověstný exkrement košile, ale rozdíly by se i tak našly. Tento originál bych si dovolil označit za komornější a o to víc zaměřený na dialogy. Pokud bych měl vypíchnout, co mi na filmu vadilo, pak by to byli pistácioví duchové, kteří mi až příliš evokovali vodníky. Vlastně evokovaly vodnice. / "Je tam někdo? Je tam někdo? Jedno ťuknutí ano, dvě ťuknutí ne." / Poučení: Nepropadej okultismu. ()
Na teba nedám dopustiť, Rex! ()
Rozmarný duch je původně geniální divadelní komedie od u nás neznámého, v Anglii legendárního Noela Cowarda. Přiznejme si, že divadlo jí sluší mnohem více, ale ani na filmovém plátně se Cowardův sofistikovaný humor neztratí. Margaret Rutherfordová je jako praštěné médium skvělá, ale nejlepší výkon podle mého podává Kay Hammondová v roli ducha první manželky Elvíry. A co se týče Rexe Harrisona, sám Noel Coward na jeho adresu prohlásil, že "je skoro tak dobrý, jako já." ()
S duchařinou nejsou žerty. Zvlášť pokud si za tím účelem pozvete domů zkušené médium a vášnivou cyklistku Margaret Rutherford. Pak se totiž stane, že po takové zdařilé seanci budete mít na krku kromě současné manželky i manželku bývalou, poněkud vakuového vzezření, která nejen že rozbije vaší domácí idylku, ale bude též láskyplně usilovat o váš život. ()
I po těch letech je to v pohodě koukatelné, tahle duchařská komedie stojí totiž na dialozích, ne na tricích.. Asi umím pochopit, že zjevení bývalé manželky po zdařilé seanci není nic, co by si jedna přála.. Je to taková úsměvná hříčka se sympatickým hereckým ansámblem, ode mne slušné tři hvězdy.. ()
Svetlým bodom tejto priemernej duchariny, je herečka Margaret Rutherford v úlohe ´´potrhlého´´ média Madame Arcati. Tá by si Oscara zaslúžila určite viac, ako špeciálne efekty, ktorých tu ani nieje veľa a ktoré ani niesu výnimočné. Ináč len suchá konverzačka. ()
Solidní duchařská komedie, která je však na Leanovy poměry přecejen až moc umírněná, ale každý nějak začíná... ()
Zreteľná inscenácia s nevysokými ambíciami. Charakterizovať ju do rovinu elegancie je na mieste, nepoteší však svojou anti-naratívnou štruktúrou založenou na gagoch, fantázii hlavného hrdinu a improvizačnými mizanscénami. Nestrhnú do takej miery, aby som to dokázal odpustiť. Keď roky 30te (najmä prvá polovica) boli známe svojimi narážkami na kritiku spoločnosti pomocou žánru scien fiction, 40te sa unášali cestou utopizmu, odtrhnutia od všednej reality a blúdením mysle centrálnej postavy. V metaforách, v narážkach a v paralelách. ()