Zkáza Dejvického divadla

No mrkla jsem na všechny díly a nic moc pecka to pro mě není. Docela jsem čekala, že když tam hrají sami sebe, že se budu celou dobu popadat za břicho. Já myslím, že z tohoto prostředí musí být hodně vtipných historek. Jenže jsem se pořádně nezasmála ani jednou. Nehledě na to, že v některých dílech se řešili fakt hovadiny. (09.04.2019)

Některé vtípky (a vlastně i samotný námět) operovaly s tak svébytným slohem, ulítlostí či trapností, že vyšláply hodně mimo (mé chápání humoru, abych tak řekl). Jiné, a nebylo jich málo, rozesmály nahlas. Nejvíce jsem však obdivoval ochotu, elán a odvahu prvotřídních herců a hereček dělat si ze sebe drsně absurdní srandu. A přiživit tím (sežrat) "zapáchajícího" ducha Dejvického divadla. :-) (29.11.2019)

Mě asi nejvíc mrzí to, že když se už tahle vynikající skupina herců, jeden jak druhej, do něčeho pustí, má to pár dílů. Tento konkrétní počin se ani pořádně nerozjel a bylo po všem. A všechny díly opravdu nebyly až tak top. Mrzí, protože to v nich je. Ve všech. Nejen hercích. Ale prostě je to vždycky jen taková svačinka. Hrozná škoda. (29.09.2019)

Kdysi jsem zkoušel hrát amatérské divadlo, a když na různých přehlídkách seděli v porotách ti vědoucí pánové a dámy, často se souboru ptali, jestli víme, o čem to hrajeme. Obávám se, že Dejvické divadlo si tuto otázku nezodpovědělo. To, že divadlo nedostalo dotaci, nemělo pro děj vlastně žádný význam. Dramatická linka tu neexistovala, a připadalo mi, že se prostě nahodil nápad na díl, a pak si každý improvizoval na dané téma jako v učebně na DAMU, když je učitelem dán úkol. Výsledkem není ani tak seriál, jako spíše intelektuální estráda. Není špatná, ale ucelený děj tady prostě chybí.. (09.04.2019)

"Sedáváš tady často?" "Jo." "Krmíš holuby?" "Jo." "Žádný tu nejsou." "No, to mě mrzí. Ale choděj sem volavky popelavý." "Jo?" "Jo." "Děláš si prdel?" "Jo." Tak 50:50. Upřímně, jak začátek, tak konec téhle šestidílné minisérie jsou děsně slabý díly, ale ten zlatej střed, těch pár týdnů, během kterých jsem viděl AIDS, Vládce loutek, Šmejdy, Smrad a interview, propagující show, byly opravdu solidní zábava, speciálně AIDS je konceptem absolutní trefa a je to jen cinknutím sofistikovanější, než co řadoví diváci asi můžou očekávat. Koneckonců, já se do divadla nedostanu, ale jednou jsem měl možnost si jeho zákulisí projít, vidět, jak to tam žije a funguje, takže to na mě taky dýchá trochu jinak. Jo, bylo to slušnejch pár týdnů s tímhle, hned po MOSTu. Ale definitivně to, ať už kvůli zvolenému stylu, nebo humoru, nesedne každému. Navíc, já mám rád Krobota, asi bych řekl, že víc před kamerou, než za ní... což může znít jako urážka, ale mě jeho lakonickej projev děsně baví. A na "Zkázu Dejvického Divadla" jsem čekal snad od doby, kdy o tomhle projektu poprvé padla zmínka. 8/10 (08.04.2019)