Anděl Páně 2

Jiřímu Strachovi se povedl husarský kousek. To, co tvůrci dokazovali v předchozích dekádách pravidelně, a v porevoluční kinematografii to naopak byla většinou jedna velká křeč, zvládl báječně. Tím myslím pokračování. Zvlášť v žánru, který to má u tuzemských diváků sakra obtížné. Česká pohádka je roky v přetěžké krizi, chybí kvalitní autoři, páč se nedá furt přehrabovat v Němcové a dalších. Nejprve se mrkneme, co nového tam nahoře, ale většina děje se opět přesune mezi smrtelníky. Dvojice domýšlivého anděla Petronela a poťouchlého čerta Uriáše shodí z nebes jablko poznání a musí dolů, pokud nechtějí být hvězdnou mlhovinou. Vánoce se blíží, ale zatím chodí malebnými zasněženými ulicemi Mikuláš, takže naše povedená dvojice může zůstat ve své běžné podobě. Připletou se do osudu mladé vdovy a její dcerky, které třou bídu s nouzí. Režisér Jiří Strach se předvádí jako jistý a sebevědomý filmař, ač mohl být odvážnější a celkově šlo pokračování posunout o trošku dál. Řemeslná stránka šla logicky s rozpočtem nahoru, je to tak akorát rozmáchlé, tak akorát napínavé, tak akorát poetické. Hlavně je to naše. Tuším, že Strach do toho půjde i potřetí. Až uzraje ten správný čas. (23.07.2017)

Osobně přemýšlím mezi silnými 3 nebo slabými 4 hvězdami. Zkusím si tu pro sebe sepsat důvody, třeba se k něčemu doberu. Třeba se mi líbí, že je využit Český Krumlov - nasvícení a prezentace uliček je jako vždy dokonalá. Na druhou stranu se mohlo točit jen asi na pěti místech, a je pak divné ve filmu vidět, jak postavy utíkají někam, kam podle předchozích scén to nedává smysl, nebo se dokonce svezou někam, co by mělo být za rohem. Pak pořád přemýšlím, jestli byl dobrý nápad dát více na „nebeské“ vtipy před zápletkou na zemi - ta je v podstatě jalová, a se závěrečným rozřešením i lidsky podivná (SPOILER! třeba párkař - kolikrát odbyl matku s dcerou, že na dluh nedává, a nakonec se dozvíme, že jim stál pod okny, aby si ho krásná žena všimla?). Vůbec adorace ženských postav mi zde přijde ad absurdum, jež pro mne je nakonec nešťastně dovršeno zjevením Kláry Issové jako Marie v kostele - přehnaný kýč, to jediné mne v té chvíli napadlo. K těm nebeským vtipům - někdy mi přijde, že jsou za hranou. Jo, znám vtip o Panně Marii, která by se měla zjevit v Lurdech, ale tady se mi zdá nepatřičný, takový na sílu. A přijde mi, že Trojan zde v herectví silně pokulhává za Jirkou Dvořákem. Ale na druhou stranu u spousty scén se člověk zasměje, spousta dialogů je kouzelná, písnička anděla a čerta v šicí dílně je dokonalá. K tomu vážně skvělá kamera, tradičně vynikající lokace. Přesto jsem se chvílemi díval na hodinky, kolik chybí do konce - třeba, když bylo jasné, že holčička hledá čerta a anděla do party, pořád někam chodila, a mezitím anděl s čertem pořád a několik minut bloudili zasněženými lesy a pláněmi. (Logická chyba - kdo by v zimě, v zasněžené krajině, odkud kam svážel seno, mankote?). A rovněž mi přijde, že zlo nebylo pořádně potrestáno, nehledě na to, že i Herodes dostal šanci, takže to bylo takové relativizování zla v jedné chvíli, a pokus o potrestání v jiné (byl víc zlý Herodes, nebo majitel šicího salonu?). A rovněž těch věroučných, pro ateisty pozlátkově zabalených věcí z výuky katechismu mi přišlo moc a až okatě přímočarých. Tak vám pořád nevím. Film je zcela určitě na české poměry velmi nadprůměrný, dobře natočený, relativně odněkud někam spěje, ale celkově mi i u buddy linky chyběl chvílemi větší drajv. (17.11.2016)

Dvojka by měla nejen obhájit, ale také překvapit a zásadně nově posunout koncept i smysl, aby to nebylo jen protahování dosaženého. To se tu nepovedlo, a k tomu je dokonce mírně slabší i vtipem, i příběhem. Což vůbec neznamená, že by snad nestála za podívání, jen že vzbuzené očekávání zkrátka nejen nepřekonala, ale i trošinku zklamala. Milá a pěkná pohádka s rozverně katechistickým rozměrem to ale pořád je. *~ (16.12.2017)

Anděl Páně po deseti (skoro) letech už není natočen podle scénáře Lucie Konášové, ale samotného Jiřího Stracha a Marka Epsteina. Druhý z pánů nějakým záhadným způsobem dokáže už léta přesvědčovat zástupy lidí o tom, že je dobrý scénárista, což je zázrak hodný nebeského panstva s Jiřím Bartoškou v čele. Není náhoda, že Šťastného Smolaře pana režiséra Stracha a pana scénáristy Epsteina jsem nehodnotil zrovna nadšeně. Ale zpět k Andělům. Jak jsem na prvním dílu oceňoval jeho atmosféru a ducha, který přebíjel nemálo formálních nedostatků, tady je situace naprosto opačná. Nádherná kamera, kulisy, světla, kostýmy, hudba, pochopitelně obsazení, jemuž vévodí perfektně sladěné duo Trojan - Dvořák... "jenom" ten příběh je tak nějak podivně poskládaný (a vůbec nechápu smysl scény s poutí hrdinů přes hory a doly do Českého Krumlova), obývaný hrdiny, jejichž jednání se nedá hodnotit česky, ale pouze anglickým WTF. Nejlepším vtipem, který je s druhým dílem Anděla Páně spojen, je několik let starý rozhovor s Vicou Kerekes, v němž se kriticky stavěla ke svým rolím řekněme spíše vizuálního doplňku na plátně/obrazovce:) Tady nemá smysl hledat hlubší smysl (yes, pun intended) v tom, že arcizloduch je ateista, nebo dumat o tom, co nám chce básník říci příběhem o sázce anděla a čerta, kdo z nich se dostane žádoucí zrzce minimálně pod živůtek. To by totiž musely dávat smysl i další věci, ale takhle to budou další výplody z generátoru náhodných myšlenek bez nějakého záměru;) Je až s podivem, že i tak se mi nechce Anděla Páně 2 potopit. Nějakým kouzlem jsem si od jeho uvedení v kinech, kdy jsem film prvně viděl, do dneška, kdy ho vysílala ČT, zapamatoval silněji to lepší, a moje výhrady jaksi vyvanuly. Teď jsou zpět v plné síle (a potvrdilo se mi, že jsem si nic nezkreslil), ale i tak nějak se cítím po závěru s "povinnou" moralitou a zpěvem Lucie Bílé příjemně, byť vrtím hlavou nad tím, co se to s tím příběhem proboha;) stalo... 60% (27.12.2020)

Uriáš si čte Kladivo na čarodějnice a říká, že je to napínavé. Jako kovaný ateista mám jistý smysl pro znevažování kolektivní halucinace zvané náboženství. Na druhou stranu, s ohledem na žánr, bych trochu té absolutní dobroty uvítal. Příběh tak nějak nepůsobí pohádkově, spíše jako nenáročná komedie. A to s celkem dobrým základem, což je na dobu a místo vzniku věc nevídaná, protože u českého filmu jsem se naposledy smál v souladu se záměrem tvůrců - no, nějaký pátek už to bude. Vadila mi ovšem příliš rychlá a občas málo srozumitelná mluva. Nevím, kde se vzalo tohle překotné mluvení, kde se jedna věta nenechá pořádně doznít a už začíná nová, hezké češtině by se alespoň v pohádkách mělo věnovat víc pozornosti. Druhé, co považuju za nedostatek, jsou nedotažené jednotlivé prvky. Např. párkař by si s ohledem na pointu zasloužil mnohem víc času, aby to trochu gradovalo k vyústění a nebylo to tolik deus ex uzenina. Naproti tomu třeba osoby opouštějící očistec vlastně nemají žádnou jinou úlohu (podle římského vavřínu jsem myslel, že jeden z nich je Pilát a ne Herodes), než aby byl nějaký ten vtípek navíc. Docela se mi líbilo to dickensovké prostředí salónu, ale to byla zrovna jedna z věcí, která by zasloužila rozvést víc, na úkor zbytečně vsunovaného humoru. Zkrátka Petronel a Uriáš by byli dobří spíš jako vedlejší, ne hlavní postavy. To mi ostatně vadilo už na prvním dílu. Víc vážné pojetí s občasným vtipem by podle mě vyznělo lépe než naopak. Pochválit ale rozhodně musím Jiřího Dvořáka, čert, který dokáže být přátelský, pokušitelský, místy ďábelsky úlisný, ale přitom důstojný a sympatický, to je hodně příjemný rozdíl oproti stále se opakujícím nešikovným breptům (o Blanarovičové ani nemluvě). Po loňské pohádkové tragédii o dvou dějstvích je to každopádně snadno stravitelný vánoční film, lepší průměr. (24.12.2017)