Vstup do prázdnoty (E01)

Být drogovým dealerem a zároveň policejním informátorem není zrovna záviděníhodná kombinace. Cyril Dobrý coby lehce arogantní mladík David z česko-vietnamské drogové party, který se ocitne mezi dvěma mlýnskými kameny, by o tom mohl vyprávět. Zatím teda spíš silácky mele do kamery, jak nemalý význam drogy mají, zatímco nám tvůrci postupně představují další hráče. Především ty z protidrogového oddělení, mezi kterými vyčnívá jistý Blažek, který nechce žádné pěšáky, ale samotné velké hlavy téhle dobře fungující mafie. Až nezdravě posedlý polda z týmu věří hlavně nezkušené analytičce (jedna z důležitých postav Dejvického divadla – Lenka Krobotová). Jenže se nejedna věc zvrtne. Troška toho novátorství a snahy pojmout to jinak, ovšem pilot by měl rozhodně vtáhnout víc. Uvidíme. (26.04.2021)

Po víceméně nuceném zhlédnutí prvního dílu, nemám jiné slovo pro hodnocení, než odpad!. Nesmírně mi vadila kamera. Děj mi přišel moc roztříštěný a postavy nevýrazné. Po deseti minutách jsem to chtěl vypnout, ale neustále jsem se utěšoval, že se to (rozuměj děj) určitě rozvine. Jsem zvědav, jak budu tento podivný seriál hodnotit, pokud se vydržím podívat na všech šest dílů. (24.02.2020)

Po prvním dílu: dějový obsah a herecké výkony prozatím nehodnotím, ale z hlediska profesionality, tedy technického provedení (zvuk, obraz) naprostý propadák. Zvuk je příšerný. Samé huhlání, slova a celé věty mnohdy nesrozumitelné. A hudba? Opět selhání. Jde tady snad o extrémně hlasité reklamy na komerčních TV? Nebo krimi/thriller na ČT1! Herec huhňá? Tak si to zesílíš. Přestanou huhňat a vypálí Ti do uší Ostrouchovova hudba, div se z toho sousedi nad nebo pod tebou nezblázní i Ty sám jsi na pokraji šílenství. A co obraz? Někdy podivně rozmazaný a nevhodně kolorovaný. Celkově: amatérština na hraně pomatenosti a nevšední snahy o získání jakéhosi pochybného filmařského kreditu!? (24.02.2020)

Mělo mě varovat, že to režíruje Tauš. Jeho nápady se většinou týkají režírování kameramana, ne herců, aby ten tvořil co nejpitomější záběry co nejvíc podobné lacinému home videu z opékání buřtů na zahradě, nejlépe pěkně přesvícené. Jinak příběh to nemělo, a když i moje manželka, která je jinak k české, potažmo české televizní tvorbě velmi vstřícná, prohlásí, že to bylo nějaké divné a o ničem, tak to už je co říct. Možná to měla ČT vysílat na Artu po půlnoci, tam by si to pár příznivců, pro které je seriál určen, našlo. (24.02.2020)

Smažky sobě. Tauš v rauši, který zjevně xmrti rád masturbuje u Kašpara Noého, Kretýna Dupijého a jiných mentálních soulsquaterů, odkryptoval další flašku toluenu se Šifrou, pustili si k tomu Mr. Kokota a mocinky se jim líbil. Výsledkem jsou rybím okem nasnímaní dva trapní, brutálně přehrávající slizcí čuráci a trestuhodné plýtvání skvělými dejvickými herci jako komparzem, kde veškeré dění i dialogy připomínají skupinové sezení retardovaných anonymních narkomanů. Úsměvné je, že když se z té naservírované plagiátorské konzervy prošlých lysohlávek poblijete, nazve vás PR toho zoufalce, co tohle produkoval, konzervativním divákem. A v podstatě je to pravda. Když po sobě někdo bude hodinu před konkávní kamerou roztírat hovna, citovat u toho s afektovanou dickcí napřeskáčku z kontextu vytržené žalmy v maďarštině, přiblble se jim chichotat a vám se to celé děsně zalíbí, jste bezesporu liberální divák s vytříbeným smyslem pro novátorství a nemasovou kulturu. Vždycky jsem se domníval, že piloty seriálu by se měly točit tak, aby diváka zaujaly a nutily ho sledovat další díly. Tohle je opět inovativní postup. Odpudilo mě to natolik, že jsem ihned všechny ostatní díly smazal a raději pro sichr i zformátoval disk, abych náhodou z dalšího sledování nedostal neodolatelnou chuť na inhalaci nějaké dobroty s „S 6001“ na etiketě. (01.06.2020)