Chvilky

"Spalte nás oba !!" ;) Skvostně odehrané nic.. Pořád málo na celovečerák a zvláště drama.. (24.11.2020)

Když tuzemští mistři dělají velké umění je to obvykle problém. Výsledek je takový nijaký, budí dojem stokrát viděného, něco tomu prostě chybí. Chtělo by to více invence, pokud mám ambice dělat art. A nebo si přiznat, že každý nemůže být Godard či Bergman. Statické kompozice tou invencí nejsou, působí spíše pozérsky v kontextu nevyrovnané formy. Jen Jenovéfa mne dokázala přesvědčit že není nejhůř. 50% (21.08.2019)

Prázdné, ale zároveň zajímavé. Všechno je takové skutečné, studené a nemá to žádnou velkou zápletku. Jde o častokrát smutný pohled do jedné rodiny, kde se příběh soustředí na nejmladšího člena. Zahrané je to dobře a konec působí, jako když film skončil v půlce. (01.07.2021)

Anežka se ocitla v nezávidění hodné situaci, na její mladá bedra dopadla tíha zodpovědnosti a povinností za celou rodinu, matka je v podstatě mimo hru, neb je nemocná a má co dělat sama se sebou, tudíž není s to postarat se o své staré rodiče. A tak Anežka jezdí s babičkou po doktorech, po nákupech, vozí ji na návštěvy za velmi nemocným dědou. K tomu ji každý člen rodiny častuje nevyžádanými radami, kritikou či zesměšňováním. Křehkost Anežčina nitra byla zřejmá, stejně tak chápu, že v podstatě nemluvila, ono totiž nebylo s kým. A když už bylo s kým, bylo to tak těžké, vyjádřit slovy, že se rozplakala... Moc se mi líbil závěr filmu, být na chvíli sama, uprostřed krásné přírody, zhluboka se nadechnout a povznést se, získat tolik potřebný nadhled... (12.08.2019)

Mám ráda artové filmy o holkách, které žijí zdánlivě obyčejný život, ve kterém jim je ale neobvykle smutno. Jenže Chvilky to úplně zazdily závěrečnou scénou po běhu. Cože? Chcete běhat, nebo zažít novou perspektivu? Mně to přišlo strašně divný, neuvěřitelný, bizarní. Stejně zvláštně na mě působila Lenka Vlasáková v roli psycholožky, protože mi přišlo, že každou chvíli musí přijít nějaký vtip. Svou rolí mi připomněla jinou svou roli (Ženy v pokušení) a mně to přišlo takové vyumělkované. Strašně mi ale sedla Jenovéfa Boková. Asi jsem ji ještě neviděla v takhle velké roli a mám pocit, že tahle postava jí byla ušitá na míru, protože její Anežka působí neuvěřitelně plasticky, uvěřitelně. Není to film, který by se třeba líbil mým rodičům, ale klidně ho můžu za čas vidět zase. Hodnotím velmi silnými třemi hvězdičkami (ten jeřáb byl fakt moc). (29.04.2019)

Děkuji za tento film. Trochu mi připomíná Chatu na prodej, kde se také pravdivě vykreslují rodinné vztahy. Oceňuji především pravdivost, autenticitu a reálný příběh. Nutně potřebujeme takové filmy a také nutně potřebujeme ženské hlavní postavy. Takovýto film tady zcela chyběl. Hlavní hrdinka nežije svůj život, je skoro otrokem okolí, které ji využívá, ponižuje a citově vydírá. Z toho pak vyplývá nízké sebevědomí, sebehodnota a téměř nulová sebeláska. Nakonec si uvědomuje, že ani neví o nějakých vlastních potřebách. Čeká ji velmi dlouhá, bolestná a strastiplná cesta k nalezení sebe sama a nastavení hranic svému okolí..... A potřebuje se naučit vytvářet plnohodnotné partnerské a ostatní mezilidské vztahy. Za mě Objev roku 2018 - 2. místo. (27.12.2018)

Jako sonda do různých chvilek života mladé ženy film celkem funguje. Dialogy jsou autentické a jako ze života.. A Jenovéfa Boková předvedla fakt neskutečný výkon. Naprosto skvěle se do Anežky ponořila. (12.08.2019)

Film byl pro mne docela velkým zklamáním. Tři hvězdičky jen za pěknou Anežku (Jenoféfu Bokovou) a její herecký výkon. Ostatně i další představitelé podali dobré herecké výkony. Horší to v mých očích bylo s filmem samotným. V podstatě by se dalo říct, že se jedná o snůšku na sebe nenavazujících příběhů, které spojuje postava Anežky. Nejsmutnější na filmu je to, že k ničemu nesměřuje, není v něm žádné vyústění děje. Vůbec nesouhlasím s tvrzením ve zde uvedeném obsahu „Anežka je mladá žena, která si přeje, aby vztah s její rodinou i partnery byl dobrý a klidný, a to i za tu cenu, že ona sama ustoupí a bude se vyhýbat případným nedorozuměním, sporům.“ Já bych naopak řekl, že Anežka je silná osobnost, která si stojí za svými názory a rozhodnutími. Proto mě velice udivilo, když vyhledala pomoc psycholožky. Tato scéna mi nezapadala do děje filmu. Největším rozčarováním pro mě bylo, že děj nedošel k žádnému závěru. A dokonce to nevypadalo tak, že by konec byl „otevřený“; prostě film skončil, jako kdyby se přetrhl uprostřed děje. (09.11.2020)

Psychologicky výživný materiál, taková sonda do jedné deprese. Možná, že tenhle příběh může některým lidem nastavit zrcadlo a že se v něm poznají. Čekala jsem, že ta psycholožka Anežce něco poradí a někam ji posune a Anežka najde cestu z toho začarovaného kruhu. Místo toho se tam plácala dál. Neměla ve své blízkosti někoho, kdo by jí ukázal, že to jde i jinak. Ona to neznala. Moc se toho tady nenamluví a celé se to táhne jako žvýkačka. (09.11.2020)

Mám jedno slovo... dokonalost! Herecký výkon Jenovéfy byl perfektní, ale stejně tak ostatních herců, kteří nádherně hráli charakterové postavy v životě mladé ženy. Proč dokonalost? Protože prostě film zobrazuje život... normální obyčejný život. Tak jak plyne a běží, žádné velké holywood drama a lásky, žádné happyendy. Obyčejné denní starosti, obyčejné lidské smutné i "veselé" trable, obyčejné lidské nedokonalé vztahy. Obyčejné denní dialogy s lidmi ve vašem životě. Naprosto dokonalé byly dialogy s babičkou a otcem. No dialogy, spíš monology z jejich strany, ale to bylo přesně to dokonalé. Ze života. Taky většinu návštěv babičky trávím jen tím, že poslouchám její neustálý proud slov a občas řeknu "hmm jo" :D I kdyby člověk něco chtěl říct, ví, že to nemá cenu. Buď už má babičku se sklerozou, která vám během třetí věty skočí do řeči, aby zopakovala něco, co již řekla, nebo má babičku, které, když by oponovala - že ne díky, nechci tvoje šaty, cos nosila ve svých dvaceti, tak jste za drzého fracka :D A je jedno, jak moc jste dospělí :D Hrozně se mi líbí komentář troufalky - "komprimovaná deprese" - nádherně to sedí. Prožila jsem s Anežkou takový "komprimovaně depresivní večer". (16.11.2020)

Jenovéfa s holým zadkem! ❤️ Když já jsem skromnej kluk… ale samo sebou to má více předností. (28.04.2021)

Chvilky jsou pro mě zvláštním filmem. Svým ležérním vyprávěním se snímek nikam nežene, ani netlačí na pilu, statické záběry se střídají s dynamičtějšími obrazy kamery a v podstatě ani žádné finále se nekoná. Příběh se odehrává během jednoho roku, kde hlavní hrdinka proplouvá životem, ve kterém se snaží najít nějaký smysl. Absence hudby navozuje realističtější ovzduší a krásné oči Jenovéfy celý film táhnou nejvíc. Povedené dílko, které má co říct a i přes zdánlivě nečinný děj se v něm ukrývá hluboké životní poselství. (01.09.2022)

Zajímalo by mě, komu režisérka a scenáristka v jedné osobě tento snímek adresovala. Zda lidem, kteří si za postavu Anežky dosadí sami sebe (a nebudu zastírat, že několik úvodních scén mi opravdu připomnělo vlastní příbuzné), nebo lidem, kteří zneužívají své nejbližší, chtějí jenom brát a ne dávat. Výsledek je každopádně velmi rozpačitý, protože z hlavní hrdinky si skutečně nelze brát příklad. Nikdo z rodiny se jí nezeptá na její potřeby a přání, a když je konečně může vyjádřit - byť na sezení u psycholožky - raději jen mlčí a pláče. Hm. (05.07.2018)

Dlho som nedokázal prísť na to, čo mi na nových CZ filmoch tak vadí. Je to existenciálny pesimizmus, hraničiaci až s fatalizmom. Ak je tam humor, tak len cynický. To platí pre celú V4, ale zaujímavé je, že napr. Nemecko má oveľa optimistickejšiu kinematografiu. Bratia Češi, radi tvrdíte, ako sa podobáte Nemcom. Lenže to nebude úplne pravda, kým nevyliečite vašu hodnotovo- tvorivú depku. (26.03.2019)

Civilní, pravdivé. Nechci říct, že to bylo úplně smutné, ale moc jste si nezajuchali. A to ani nepočítám ten nudný název. Ale Jenůfka hrála skvěle, Lev jí patří bez debat. (28.05.2019)

Ak máte problém s nespavosťou, tak odporúčam. (02.06.2019)

Zpočátku mě to celkem bavilo, seznamování s postavami bylo zajímavé i přes ty příšerné střihy, které působily strašně amatérsky, jenže mě to pak po čase přestalo bavit, protože seznamování s rodinou Anežky trvá zhruba celou hodinu filmu. Tak jsem čekal, co se bude dít, jak se to celé uzavře, jestli to dá nějaké odpovědi na to, jak by Anežka mohla postupovat ve svém životě dál... a ono to skončí nijak. Takže já vlastně celý film sleduju depku o holce, co sama neví, co se sebou a neví jak v životě postupovat dál (to je taky dost originální téma, hlavně v Česku...), jestli najde východisko ze své současné situace a mám se spokojit s tím, že nějaké vyhlídky na budoucnost asi má? Za celý film se nikam neposune, ani ona, ani její rodina, zůstane to všechno pořád na stejné situaci a s tím se mám spokojit? Já bych si jako divák přál vidět, jestli tu nějaké východisko má nebo ne, takhle mi to připadá, že ani sama režisérka nevěděla, co s tím dělat dál a jak to zakončit. Působí to odbytě. Jo, některé scény se mi ve filmu líbí, jsou povedené a dobře natočené (ale sestříhané jsou blbě, ale to už jsem psal), ale když si položím otázku, co mi to mělo říct, tak vůbec nevím. Nic se tam nestalo, nic se tam nevyřešilo, nikam to nevedlo. Vlastně je to dějové jako většina českých filmů, ve kterých se taky vlastně nic nestane. A to je taky další důvod, proč nepůjdu s hodnocením výš, moc se to od jiných českých filmů neodlišuje. Já jsem nad slabými 3* i přemýšlel, ale to jsem ještě doufal, že se to nějak uzavře. Takhle to za moc nestálo. EDIT: Po nějaké době zvyšuji na 3*, jelikož mi tenhle film uvízl v hlavě a pamatuji si na něj v rámci Česka jako na celkem dobrý. Takže, slabé 3* (04.06.2019)

Spociatku vyborny film, fakt to zacina namakane, holka si udrzuje rodinu v pohode ale za cenu permanentneho ustupovani a vyhyba sa konfliktom a nedorozumeniam. Cesta do pekla jest dlazdena najlepsimi umyslami, o tomto je film, a funguje. Kulisy su vyborne, dialogy obycajne, tempo namakane, skoda len toho ustreleneho zaveru - kludne mohla vybuchnut a film by sa skoncil tym, jak si rodina ide poradit s jej vybuchom a naslednymi nasledkami. To bych uvital, takyto koniec vo filme bol o hovne - teda zase pardon, mne to uniklo a chcel som napisat ze nebol domysleny a posobil slaboducho. Parkanova je zrejme rezisersky talent do buducnosti. sledovat jej tvorbu . 67 % (24.08.2019)

Boková je velmi dobrá, táhne celý film, jinak je to pro mně námět o ničem. (29.04.2019)

Režírovat svůj vlastní scénář, by měli jen opravdu talentovaní, ale hlavně soudní tvůrci. Beata Parkanová minimálně jedno z toho postrádá v tak velké míře, že stvořila film, který působí tak amatérsky, že ho někteří lidé považují za artmovie. Dlouhé záběry o ničem + krátké dialogy o h...ě = spousta prostoru pro úvahy, co se děje v hlavě Anežky (pro 99% heterosexuálních mužů opravdu hooodně složité zadání). Do těch jalových záběrů by se hodily titulky, kde by Beata Parkanová ozřejmila, co se vlastně tímto filmem snaží sdělit. Možná to bylo zřejmé ze scénáře, ale z filmu jistě ne. Pokud se pokoušela ukázat své démony, nebo pohled na svět, je mi jí líto, ale nic víc pozitivního asi o Chvilkách napsat nejde. (27.04.2019)