Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (72)

Prekarkar 

všechny recenze uživatele

No, jak tak hodnotím filmy, hlavně po technické stránce, musím uznat, že tento film měl "hlavu i patu". Filmové záběry jsou v souladu s kompozicí záběrů a mají i velký umělecký význam. Černobílé zpracování připomíná "ty doby...". Ještě jednou vyzdvihnu uměleckou stránku díla. Vím, bylo to natočeno na zakázku... a přes to vlak nejede. Ale i tam se dalo najít pár pravd. Pan herec Sovák řekl moudro, totiž - "Dalo by se to vyřídit i jinak, něž flintama" :-) ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta byla peklo. Vše zalil rudý háv a inteligenci vytřídala tupost. Režim se nejen vypořádával s těmi, jejichž odvaha prokázaná doma či na západní frontě mohla spolu s demokratickým smýšlením ohrozit diktaturu jedné strany. Církev byla samozřejmě jedním z logických nepřátel, protože mohla ovlivňovat velkou měrou lid a jeho uvažování a to zejména na venkově. Tento film tepe do církve seč může. Je to totiž právě ona, kdo se snaží Banderovi a jeho ozbrojeným bandám umožnit přechod přes naší republiku do Západního Německoa v ústrety Američanům. Naštěstí tu máme naši skvěle vycvičenou armádu s bratry ze SNB a ti sic s oběťmi tlupám projít znemožní. Film je čistě propagandistickou záležitostí a opravdu zaujme snad jen ukázanou výstrojí a to zejména německou. Taktéž průhledy na hory a kopce ve kterých se štvanice na Banderu odehrává byly krásné a je škoda jak již podotkl i Enšpígl, že to nebylo v barvě... Ačkoliv přestřelky jsou tam četné, divák může v úžase sledovat jak pár českých vojáků ukrytých v hájence odolává přesile banderovců, kteří běhají po nekryté louce kolem (ale nic se jim neděje) ačkoliv sapíky střílejí až se z nich kouří. Nakonec pěkně po rusku jejich velitel Rudolf Deyl ml. do té doby pálící dobře kryt roubenkou z okna, otevře dveře, vyjde na otevřené zápraží a dávkou pokosí banderovce. Samozřejmě jednu při tom hned koupí do prsou.... Takových to scén je tam vícero a jedna z nejstrašnějších je ta, kdy po sobě pálí dvě roty ze samopalů (naši mají dokonce bren) ale nikomu se nic neděje, jen hlína ze zěmě odlétává.... Naši nakonec samozřejmě zvítězí a v závěru zdůrazní bratrství se SSSR... No co chcete od filmu z roku 1951 ? ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Standardní dílo své doby s řadou černobílých charakteristik, přímým falšováním historické paměti, ale také solidně zvládnutým filmařským řemeslem a atraktivními krajinnými exteriéry. Ponorková teorie spiknutí tu má pro sebe k dispozici až neskutečně velký prostor a využívá ho k žalu poučenějšího diváka až neskutečně. Druhá strana - banderovci z OUN - ovšem na sobě mimo uniformy všeho druhu má také krev a její exscesy se ve své podstatě ničím neliší od jejích protivníků z SNB a armády. Ustálení evropské společnosti po druhé světové válce vůbec trvalo mnohem déle, než se dnes připouští a tuší, ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Kreativci ministerstva vnitra se trhají ze řetězu a výsledkem je propaganda bez smyslu pro snesitelnou míru. Pod takovým ideologickým vedením není přáno ani zdatnějším umělcům. Na straně hrdinných vojáků se z trapnosti vykopal snad jen obdivuhodně přirozený Sovák, který měl ale oproti ostatním tu výhodu, že si mohl dopřát pár pochybovačných vět [aby byl záhy vyveden z omylu]. Zábavu ale zajišťují karikatury na obou stranách barikády: na straně Banderovců pobaví Mata Hari Dana Medřická a ještě víc hrbatá a neholená partyzánka Vlasta Chramostová, které možná právě v tom pitomém kostýmu došlo, že film pod taktovkou politruků je svinstvo. Nepodařilo se vytěžit ani z toho, co se vucovalo. Tatranské scenerie ustupují záběrům hrdinných a padoušských xichtů a tupě akčnímu rojení fízlů. Makabrózní. ()

Kovaja 

všechny recenze uživatele

At už je to s politikou jak chce ale musí se nechat tomuto filmu že je prostě na co se koukat!!!!!spousta lidí tenhle film hodnotí odpadem a to jen kvuli politice ale už si nevšimne celkem dobrych hereckých výkonů našich herců ať už Sovák,Mareš.Mám moc rád válečné filmy a hlavně ty naše a ktomu ještě se tenhle odehrává v krásné horské přírodě. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)
  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)

Reklama

Reklama