Tenká červená linie

There's only a thin red line between the sane and the mad… Nikam nespěchající švédská trojka, kde si to nejdřív něžně rozdávají panenská příroda Tichomoří a hloubavý existencialismus, načež se do toho vloží majetnická nymfomanka zvaná válka („The whole fucking thing´s about property..“). Malick filozoficky o válce, válečně o filozofii a vše co vidíte, máte možnost i cítit vnitřně a to, přiznejme si, dokáže málokterý film daného žánru. Donutí vás přemýšlet, vstřebávat, probouzet empatii a já třeba přemítal o tom, kdo v širokém spektru charakterů je mi nejvíce podobný a vyšel mi z toho seržant Welsh Seana Penna, neboť i on se cítil osamělý pouze mezi lidmi.. Pan režisér umí, o tom není pochyb, jen by nemusel tou rozvleklostí nutit některé diváky skočit na odjištěný granát místo Harrelsona.. (02.08.2010)

Já zrovna na válečné filmy nejsem, ale tenhle mě hodně moc zaujal. Naprosto úžasné exteriéry, ten dokonalý kontrast temně modré oblohy a zelených planin. Skvělé herecké obsazení, kde co voják to herecká legenda. Nijak nepřikrášlené scény bojů a naprostá realističnost. Klidně bych dal pět hvězdiček a vůbec by mě netrápilo svědomí, žel třeba v porovnání s Vojínem Ryanem tam ještě malilinko chybí. Škoda že tu není aspoň ještě půl hvězdičky navíc. Zkrátka stručně a jednoduše, tohle je jeden z nejlepších válečných filmů posledních 20ti let a zaslouží si pozornost. Takže přímo hleď, kazetu do videa nebo DVD do přehrávače a ovládání do bojové pozice. Přeju příjemnou zábavu. (09.02.2004)

Sbohem, Ryane, i přes svoji extrémně efektní syrovou vizuální stránku dostáváš na frak od tohohle filozofického válečného eposu, který má mimochodem IMHO i lepší soundtrack. Když se to umí, není ani 170 minut, během kterých pomalu plyne děj, nijak dlouhých. 90% a odmítám cokoliv dalšího dodávat, tohle je třeba vidět a zažít. (09.02.2005)

Film, který se spíše prožívá, než sleduje. Zpočátku atmosféra navozená kamerou snímajícím dění v "panenské přírodě" jakoby mimochodem a nádhernou sugestivní hudbou vyvolává pocity uvolnění, postupně se začíná vkrádat pocitnapětí. Jak se vojáci přesunou na Guadalcanal, víme, že budeme svědky čehosi hrůzného. A pak přijdou na řadu brutální válečné scény komentované vnitřními hlasy vojáků střídají se s pohledy na přírodu a flashbacky ze zázemí. Dojmy z filmu jsou značně hluboké a 5 nedávám jen proto, že přece jen mé prožívání je trochu jiné, než jaké tento film žádá, a že pohledy do nitra a vnitřní monology mi nepřišly nijak zvlášť hluboké. I tak se podle mě jedná o jeden z emočně nejsilnějších filmových zážitků. Scéna, kdy hraje skladba Journey to the Line je jednou z emočně nejsilnějších a nejlépe zrežírovaných scén filmových dějin. (08.06.2006)

Poměrně slušný, vydařený válečný snímek z Tichomoří s výbornými výkony herců a s působivými válečnými scénami. Zajímavý je kontrast čisté přírody a ničících lidí. Nádherná je zde hudba Hanse Zimmera a kamera Johna Tolla. Nicméně celkově je na mě film moc dlouhý a chvílemi docela nudný. Ve stejném roce natočený Spielbergův vojín Ryan zůstává jednoznačně nejlepším válečným filmem. Z 8 oscarových nominací (film, scénář, kamera, střih, zvuk, střih zvukových efektů a hudba) nezískal film ani jednu. (05.08.2003)