Nastala chyba při přehrávání videa.
  • CheGuevara
    *****

    Zapomeňte na válku jako na atrakci. "Válka z lidí nedělá lepšího člověka. Dělá z nich psi." Terrence Malick posbíral všechny hollywoodské hvězdy a vyrazil s nimi do bitvy o Guadalcanal. Válečná vřava tady však není jen na okrasu. Je vám trapně, když se díváte na utrpení jiných, a to vše v kontrastu s dokonalou harmonií přírody. Tvůrci upustili od jednotného příběhu, opulentních přestřelek, zato natočili pohled na lidskou podstatu, která měla tu smůlu a ocitla se pod svištěním kulek a výbuchy granátů. Smutná epopej jednoho člověka.(22.3.2009)

  • Jossie
    *****

    Nevšední válečný film, vybočující z řady pomalu plynoucími scénami a úvahami jednoho vojáka, které vystřídají výborné válečné scény. Film je nabit neuvěřitelným množstvým hereckých osobností. Nádherné jsou ukázky různých charakterů jednotlivých velitelů ( Nick Nolte původně vypadá jako fanatik, který jde přes mrtvoly, jen aby měl konečně svoji válku, ale pak začne vojákům vysvětlovat, proč to dělá a najednou ho chápete ), krásně jsou vykreslené jednotlivé postavy a postavičky, hudba je výborná. Scény s ženou jednoho z vojáků vůbec neruší, prostě zapadají do netradičního pojetí Terrence Malicka. Určitě jeden z nejlepších válečných filmů, jaký jsem viděla.(12.7.2005)

  • Madison
    *****

    Majstrovský epos Terrenca Malicka, ktorý tak, ako mnoho pred alebo po ňom, zobrazuje hrôzy, šialenstvo a utrpenie, ktoré so sebou prináša akákoľvek vojna. Prekrásna kamera, prekrásna meditácia, týkajúca sa vnútorných osobných postojov k celej vojnovej mašinérii. Malick má pred ostatnými navrch vďaka jednému prostému dôvodu. Takmer všetky vojnové filmy prinášajú akčný hollywoodský drajv, no Tenká červená línia je jedinou snímkou, ktorá takým intímnym duchovným "malickovským" spôsobom rozrýva vnútorný pokoj a harmóniu vojakov čoby obyčajných ľudí, strácajúcich ideu humánnosti, morálky či rešpektovania ľudského života ako toho najväčšieho daru. Malick opäť siaha k princípom dobra, lásky, spravodlivosti, bezmedznej viery v Neho. A podľa mňa patrí k najviac nedoceneným režisérom súčasnosti. ,,Musí trpieť človek, ktorý miluje dobro?" PS: Porovnávanie úrovne kvality s Vojakom Ryanom považujem za bezvýznamné. Oba filmy sú podané svojsky, nenapodobiteľne tak ako sú Malick a Spielberg silne individualistické osobnosti.(30.12.2011)

  • Pepinec
    *****

    Terrence Malick je nenapravitelný poeta. Proto jsem ani v nejmenším nepředpokládal, že by mě výrazněji zaujal. Avšak stalo se, Tenká červená linie s přehledem překonala vše, co jsem dosud s válečnou tématikou viděl. Čím to? Inu, udělejme sumář. Co zaujme nejdříve, je vizuální stránka, které z pozice zapáleného filmového fanouška nelze nic vytknout. Herecké obsazení nejenže si říká o přízvisko hvězdné co do jmen, tak rovněž i co se samotných výkonů týká. Přehršel známých osobností mi, na rozdíl od mnohých kolegů, nevadil, stejně jako stopáž. Ta je zabijácká, přiznávám. Vzhledem k tomu, že v ní jde v podstatě jen o dobytí jednoho kopce na louce, se může 170 minut jevit jako zbytečné mrhání divákovým časem. To by ovšem metráž nesměla obsahovat prvky, které shledávám v konečném vyúčtování za další obrovské přednosti. A těmi jsou Malickova typická poetická intermezza s hlubokými myšlenkami vystihujícími podstatu a (ne) smysl války jako takové. Za doprovodu hudby Hanse Zimmera se tak z Tenké červené linie stává dokonalý válečný epos, jehož hloubka je mnohonásobně větší, než hloubka střelné rány v těle vojáka.(24.7.2011)

  • Radek99
    *****

    Hodně komentujících tu píše, že Tenká červená linie je nejlepší nebo jeden z nejlepších válečných filmů, dle mého názoru ale nepochopili smysl Malickova záměru, nejde o film válečný, nýbrž vyhraněně protiválečný, a možná ještě šířeji, tak příznačně pro Malickovu tvorbu, film o příběhu Člověka a toho, co ho přesahuje, tentokráte na pozadí traumatizujících válečných běsů. Zaujme typický Malickův úchvatný umělecký rukopis - příroda vnímaná jako chrám Boží kreativity, hrdinové v mezních situacích, kontakt s Bohem, meditativní rozměr díla, práce s teplotou barev a s dominantní i určující (zelenou) barvou, překrásná hudba, vlnící se lány trávy, dechberoucí kamerové jízdy a obecně nádherná kamera, komentář a vnitřní monology hlavních postav, nevídané herecké obsazení... Geniální je přizpůsobení se optice přikrčených vojáků zasunutím kamery na úroveň trávy a mezi ní, film má pak zvláštní stísněnou atmosféru... Koncept postavený na napětí mezi nádherou přírody a hrůzou válečného zvěrstva, mezi čistotou jednotlivosti člověka a úpadkem masy, mezi Životem a Smrtí funguje bezezbytku. ,,Viděl jsi hodně mrtvých lidí? Spoustu, neliší se od mrtvejch psů. Když si na to zvykneš, jsou to kusy masa..." Malick je opět neskonale duchovní a celý snímek má zvláštně rozjímavý a hloubavý charakter, jen málokterý film má takhle výrazný přesah. Katarze se ale nedostavuje, spíše hlodá její opak. Strhující, byť velmi bolestivý zážitek...(7.2.2012)

  • - Píseň, která je slyšet při scéně se zadrženým japonským vojákem, je od Charlese Ivese a jmenuje se"The Unanswered Question (Nezodpovězená otázka)". (becki_tu)

  • - Hans Zimmer natočil několik hodin hudby ještě před začátkem natáčení a jeho hudba zněla i při točených scénách a zkouškách, aby se herci i kompars dostali do správného rozpoložení. (Terva)

  • - Průměrná délka jednoho záběru ve filmu je zhruba 8 sekund. (becki_tu)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace