Jackie

Darmo predstierať, faktom zostáva, že film vznikol ako odrazový mostík pre akúkoľvek herečku, aby naplno ukázala, svoje herecké kreácie. Je to film pre herca a na oscaroch viete tieto konkrétne filmy veľmi ľahko rozlíšiť. Minulý rok to bol napríklad Kráľ Richard, ktorý staval na banálnom príbehu, ale zaujímavý bol práve pre herecké kreácie Willa Smitha. Jackie je síce starší film, ale na hereckom perfekcionizme mu to neuberá. Larraín je aj napriek pomerne jednoduchej téme hravý a nejednoznačný. Časové roviny sa menia jedna cez druhú a až na konci klikne, aká bola vlastne chronológia všetkých scén. Paradoxne to film ozvláštňuje ale nie natoľko, aby ho to spravilo pamätným. Syžet je síce hravý, ale všetko to stojí a padá na formálnej čistote. Či už je to Fontainova kamera a špinavosť obrazu, ktorá je uhrančivá alebo hudba Mica Levi, kde stačí jeden jediný klavírny tón a máme na obraze emóciu. Natalie je potom už len čerešničkou na torte. Film, ktorý je doplňujúci v rámci spomínaných udalostí, a neprinesie historicky nič nové, len nám osvieti problematiku z iného uhla. Na to, o aký film sa jedná ide o formálne aj emočne veľmi dobre spravené dielo. Stavajúce na dialógoch a tichu, ktoré dokonale využíva svoje prostredie, v ktorom sa postavy nachádzajú. A je jedno či je to upršaný hmlistý cintorín, alebo štyri steny prázdneho Bieleho domu. (17.11.2022)

Byl jsem varován, nedal jsem si říct a byl jsem po zásluze "odměněn." Tedy, po chmurném začátku jsem čekal, že budu trpět mnohem více, ale nakonec jsem k mému překvapení až do posledních 10 minut celkem nenudil. Jackie je ve své podstatě dost přesnou exkurzí do 60. let, i když vpravdě dost nepřístupnou. Chillský režisér Pablo Larraín točí art filmy a tento film do tohoto subžánru rozhodně patří, ačkoliv jak upozorňují Odvážné palce, podle plakátů a trailerů to vypadá na něco úplně jiného. Natalie Portman dala roli všechno, její herectví je nepoddajné, věrohodné a je z něj cítit zármutek zlomené Jacqueline Kennedy Bouvier, ovšem leckomu to může přijít poměrně otravné (já se držel, ale ty close-upy v koupelně mi daly zabrat). Tuto první dámu pravděpodobně u nás mnoho lidí nezná a i jsem se divil, že film nakonec šel k nám do distribuce, ovšem za oceánem je podle všechno kult osobnosti velice silný, včetně černobílého promo filmu z Bílého domu, který byl odvysílán rok před smrtí Kennedyho a i v tomto filmu se přehrané ústřižky v jednom ze třech časových období objevují. 100 minut je naprosto dostačujících a dává naději mnoha nešťastníkům, kteří zabloudili na jiný film, že jej většina z nich i dokouká do konce. Jakožto fanouška JFK od Olivera Stona mě to v mnoha věcech obohatit nedokázalo. PS : Jedna z posledních rolí Johna Hurta, ovšem prostoru má nepřekvapivě málo PPS : Oscara očekávám tak akorát za ty kostýmy...5/10 (24.02.2017)

Rozporuplné. Portmanka mi v tom nevadila a ano, cíleně přehrávala a ano, je to film ála "Koukněte, jak umím skutečně dramaticky hrát, navalte Oscara!" Jako příběh manželky veřejně nezbedného manžela, ale zároveň první dámy amerického prezidenta, zavražděného po jejím boku a rozprsknutého vůkol a vyrovnávající se s tímhle zážitkem přípravou pohřbu, zanechávajícím v lidech vzpomínku a odkaz na jejich velkého vůdce, to bylo dobré. Nemyslím, že si o filmu budou lidi vyprávět a budou se prodávat tuny placek a bude považováno za prestižní mít ve své sbírce tenhle film ve Steel booku, ale jako životopisné drama to bylo prostě dobré. Jen si nejsem jistý, jestli ty jakoby historické záběry z průvodcovství Bílým domem měli ukázat, kterak se ze slepičky stala silná a odhodlaná žena v nejhorší chvíli jejího života, nebo jsem prostě jen něco nepochopil - protože ten kontrast mezi Jackie, provádějící kamery po Whitehousu a Jackie ovládající, už za Lyndonova oficiálního prezidentování, lidi v okolí i najatého reportéra, byl poněkud propastný. (11.02.2017)

Brilantní expresionistická óda na žal a okázalé truchlení. Larraínův film je mytizující, stejně jako je dekonstrukcí mýtu. Uvědomuje si, že "pravda" je něco, co nelze nikdy plně uchopit a spoutat, a tak se místo toho hluboce noří do "performance" - v první řadě Jackiiny, ale v obecnějším smyslu "performance dějin." To vše v naději, že z obnažené brutality historie a jejího stylizovaného zmatku se vynoří kousek "pravdy", který budeme schopni ne pochopit, ale pocítit. (14.03.2017)

Očekávala jsem něco mnohem více emotivnějšího, jen tak ledabyle odfláklý souhrn vzpomínek a pocitů. Nic, co by jsme už nevěděli, nic, co by mě donutilo zhlédnout film na jedno nadechnutí, každopádně to bylo znuděné, je to škoda, myslím, že takový film by si zasloužil mnohem větší hloubku, lepší přehlednost dění .. Natálie se snažila, ale bylo to prázdné ... i tak dávám 4***, už jen pro památku na pana Kennedyho, který si zaslouží určitě víc, než tohle. Takový film by se neměl o Oscara ani otřít! (02.03.2017)