The Reckless Fellows
Režie:
Július MatulaScénář:
Miroslav VaicKamera:
Jiří MacháněHrají:
Marek Vašut, Ivana Chýlková, Eva Jeníčková, Boris Rösner, Karel Roden, František Němec, Karel Vochoč, Helga Čočková, Jiří Císler, Jan Toušek, Luděk Kopřiva (více)Obsahy(1)
Budovatelská témata, byť jakkoli modifikovaná, do znárodněné kinematografie pronikala po celou její existence. Tentokrát si režisér Július Matula soustředil na mladého konstruktéra, jenž s velkými nadějemi přijme místo v jednom proslulém zemědělském družstvu. Záhy však pozná, že za vyhlašovanými frázemi se ve skutečnosti skrývá pokrytectví a protekcionismus. Tvůrci kritizují, že neschopnost bývá zastírána, že nedostatky končí obratně zakamuflovány, že společenské naladění přeje veskrze průměrným a všemu přizpůsobivým. Hauři předkládají výpověď odvážnou tak říkajíc v mezích zákona, vybízejí ke zvýšení pracovní uvědomělosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Počátky kapitalismu v Čechách... ()
Senziš muzika. ()
Vzpomínám si, že Marek Vašut v nějakym rozhovoru řikal, jak je to strašně pitomej film a že se takovejm rolím snažil vyhejbat. Podle mě ten film zase tak pitomej neni. Vašut hraje týpka, kterýho nebaví ta každodenní rutina v zaměstnání, tak to zkusí jinde, ale tam se mu vůbec nedaří. Sice žádný extra lákavý téma, ale něco podobnýho si dost lidí zažije i na vlastní kůži. Prostě takovej obyčejnej film z konce 80. let. Já mam pro český filmy z období konce socialismu tak trochu slabost. Pobavily mě některý dobový reálie - nezbytnej walkman, Fiat Uno za 30 tisíc tuzexovejch bonů nebo výpovědní lhůta 7 měsíců. Jinak si myslim, že Vašut to moh dotáhnout i dál než na minutový štěky typu "Kurva, píča!" v blbostech typu Blejt 2. Jestli to bylo tim, že v 90. letech bojoval s depresema nebo prostě měl jenom smůlu, těžko říct... Ale v poslední době jsem ho viděl v několika filmech z 80. let a nevzpomínám si, že by snad někde zahrál špatně. ()
O hvězdičku víc za hudbu Pavla Dobeše, který si do té doby díky soudruhům nikde moc nezahrál. ()
To je tak blbe, az je to genialni, uz dlouho jsem se tak nepobavil. Mel jsem tu cest cist i mnoha socialistickymi vyznamenanimi ovencenou knizni predlohu Stanislava Vachy a to byla taky pecka. Pavel Jaros tam vystupoval jako ten nejschopnejsi a nejuvedomelejsi inzenyr, az to bolelo. Na druhou stranu byly v knize v pozitivnim slova smyslu ponekud dramaticteji vyliceny zdravotni komplikace postav a krachujici vztahy se zenami. Tim vsak klady samozrejme konci. Znamy tvurce normalizacnich skvaru Julius Matula ze zcela vazne minene predlohy vytvoril kabaret, kteremu vevodi haur vsech hauru Marek Vasut, vecne nosici sluchatka na usich a pronasejici sexisticke vtipky na adresu soudruzek pracujicich povetsinou jako sekretarky, pricemz aby na konci zjistil, ze haurovstvi k uspechu nestaci, a to i presto, ze nad jeho vysnenym JZD nekdo zrejme nepatricne drzi nahore ochrannou ruku. Zvukovou stranku Matula obdaril temer nepretrzite hrajici dobovou muzikou. Vasutuv tanec na Tanecnice z Lucnice se okamzite zaradil mezi sceny, na ktere jen tak nezapomenu. Kdykoliv jedu treba metrem a najede mi tato etuda v hlave, smeju se tak, az se po mne lide ohlizeji a cumi jako na blazna. Jelikoz jako frydecky rodak mam velmi rad sveho mistniho soukmenovce Pavla Dobese, mel jsem radost z mne dosud neznamych a na deskach nevydanych slok pisne Zum Zum II, presto ale nechapu, jak se pisen tohoto s rezimem zneprateleneho muzikanta mohla do filmu vubec dostat. Plejadu frydeckych rodaku doplnuje Ivana Chylkova chodici vecne v cernych lodickach a bilych ponozkach. Eva Jenickova hraje opet stetku. No proste je to naloz, kdo nevidel, prohloupil :-) ()
Nadčasový snímek o tom, že co si o sobě myslíme sami, nemusí být vždycky pravda. 1) Spoiler. Nadčasovost filmu vidím v zobrazení odvěkého lidského konfliktu mezi vlastní představou o sobě a schopností tuto představu naplnit. Ing. Pavel Jaroš to neumí. Příčiny svého neúspěchu vidí všude, jenom ne u sebe - ve společenských poměrech, v chování druhých. Zatímco v běžné práci obecný zmar jeho nešvary spíše zakrývá a to i před ním samým, quasikapitalistické pracovní podmínky v JZD Podhůra (čti Agrokombinát Slušovice) postaví Jaroše před holý fakt, že toho prostě moc neumí. Pavel tuto výzvu neustojí a neschopen sebereflexe zneuznán utíká z boje a vrací se na své původní pracoviště._____ 2) Spoiler. Pavlovu neschopnost prosadit se ilustrují i jeho vztahy se ženami. V Praze přistupuje na ponižující hru rodičů své milé, k níž leze oknem jenom proto, aby jeho vztah nedostal oficiální punc. V Podhůře je využíván svou dívkou jako dočasný zástup za vážnou známost, která si právě kroutí roční vojenskou službu. V obou případech Pavel vyjadřuje svůj nesouhlas s poměry jen verbálně, aniž by skutečně vzal svůj osud do vlastních rukou._____ 3) Role mladého kohoutka, který si vyskakuje, ale nemá výdrž, byla pro 27letého macha Marka Vašuta zajímavým protiúkolem, kterého se zhostil s překvapivou jistotou a přesvědčivostí. Milý byl i pohled na 25letého Karla Rodena (Jarošův spolubydlící v Podhůře)._____ 4) Vzhledem k délce trvání socialismu v Československu je přirozené, že revizionistické tendence šly ruku v ruce s generační obměnou. Režimová propaganda často vydávala touhu po změně režimových pravidel za záležitost výměny generací - tak, jako i v tomto snímku. Perestrojková atmosféra plná nedůvěřivé naděje dodává filmu zvláštní pro mě nostalgický nádech. ()
ANO - Zlatá 80. léta!!! Neskutečnej námět JZD á la Slušovice s nedořešenou (ne)podporou "shora". Moderní technologie, managerování, počítače etc. A do toho uvolněná partička Vašut, Chýlková a Roden. I přes moje hodnocení tohle MUSÍTE vidět. Protože jinak byste nevěřili.... ()
Solidni vzpominkovy film na konec 80. let u nas. Na walkmana jsem uz skoro zapomnel:-). Zajimave herecke obsazeni a dobra hudba. Vasut se ve sve roli skoro porad choval jako idiot a vubec se nedivim jeho karienimu sestupu. Velmi dobre a chladne se ujal sve role Frantisek Nemec. Film na ktery si asi dnes malokdo vzpomene. ()
Perestrojka se nám odrazila ve filmu. Mladí muži nažhavení do nových časů bojují proti zapšklým zkostnatělým metodám, chtějí inovovat, měnit svět. Marek Vašut je mladý inženýr, chce něco dokázat, v podniku ho všechno brzdí. Přijme místo v moderním JZD ala Slušovice, kde jde vše jako na drátkách, mají se jak prasata v žitě, ale musí se makat. Tento "kapitalistický" přístup nezná bratra, chce výsledky, kdo nestačí, odpadá. A odpadá i náš hrdina. Toť vše. Nejzajímavější je pozadí celého příběhu a Vašut sám. Film, ač politicky velmi angažovaný, vnucuje ideologii jen ve vkusném množství. Marek Vašut a plejáda dnes slavných herců činí snímek zajímavým a velmi dobře snesitelným. Dovedu si docela dobře představit, jak bych se někde plácal já coby novopečený inženýrek, kdyby včas nepřišla Sametová revoluce...70% ()
Před 22 lety se to dalo ?Ale dneska už ne...Hlavně jak tam hraje Vltava je děsně " nadčasové " :-) ()
jedna hvezdicka za film, jedna za blatnicke druzstvo kde stryc kdysi delal predsedu a jedna za obecni palac, ktery je porad stejny:)) ()
kóduješ? - no, moc ne - tam kódujou všichni......to oblečení,ty účesy,ty vztahy,je to vůbec možné,že člověk tak rychle zapomene na rysy té doby?...ale písničky se mi vybavily,jen ten Pavel Dobeš mi nejde na rozum :-) ()
Vašut s walkmanem, Roden s vlasama, Chýlková ještě se svejma zubama. Retro jako blázen. Nebýt příšerný doprovodný hudby i tři bych dala. 2,5* ()
Reklama na walkman. ()
Štěstí přeje odvážným. A natočit toto odvaha asi byla. Samozřejmě, že nosné téma je poplatné době, tedy že ambice a osobní rozkvět musí být dostatečně korigován vedením a člověk samotný je tu hlavně na práci a ne na nějaké přemýšlení. Na druhou stranu spousta věcí a narážek je skryta nebo zakamuflována tak, aby vypadala prorežimně, v podstatě i ta ústřední písnička Pavla Dobeše zní budovatelsky. Ale dneska už s odstupem a volnýma rukama vidíme zřetelněji o co šlo. Výborný Marek Vašut se může opřít o další postavy (nepřekonatelný František Němec v zeleném bavoráku, slizouni Rösner, Roden či Stropnický, neskutečně nagelovaná Eva Jeníčková, skvělí Císler, Kopřiva, Kostelka a nevyzpitatelná Chýlková v bílých ponožkách). Skvěle je zachyceno prostředí pozdních osmdesátek s těmi všemi technickými vychytávkami. A co by ne, ve Francii už mají počítače i na chodbách... ()
Eva Jeníčková jako vždy v roli lehké ženy a Vašut to hraje docela dobře. Každopádně se jedná o zajímavý nostalgický snímek. ()
Svojim spôsobom priam neskutočný snímok, v ktorom sa snúbi typická normalizačná tématika s novým filmárskym spracovaním a celkovým hereckým, režijným a scenáristickým prístupom. Už len to je zaujímavé, že hlavnú úlohu si tu zahral Marek Vašut. Je jasné, že celý film je narážkou na výkladnú skriňu socializmu a to Agrokombinát Slušovice ( zaujímala by ma reakcia samotného riaditeľa tohto megapodniku, Františka Čubu, ak tento film niekedy videl ). Ono o koľko bol oproti iným podnikom tento agrokombinát finančne naddimenzovaný je dnes otázka, ale jedno je isté, keby takto vyzerali u nás všetky podniky, tak už v tej dobe by sme boli československé Švajčiarsko. A na margo hudby, ktorú tu všetci ospevujú, tak do takéhoto typu filmu vôbec nepasuje, hlavne tie úrivky zo skladieb Bedřicha Smetanu, ktoré sa tu hodia tak, ako keby mal hrať Lanďák Gottwalda. ()
Osmdesatkove natocenej, ale docela zajimavej film, Myslim, ze postavu Vasuta byl mel pozorne prostudovat kazdy, kdo nadava na praci (resp. neuspechy). Celkem poucne. 4- ()
V době vzniku to muselo být poměrně odvážný... "Bolševici zasraní" tam vypustil z huby ten podvratnej živel v podání Borise Rösnera, výraz Perestrojka už se asi taky vyskytoval, ale stejně to byl troufalej kousek. Stejně jako celek, kterej znevažoval (asi nejen) Slušovice. Jinak to byl malej českej film, skutečně žádný zázrak, má ale určitou výpovědní hodnotu o době svého vzniku. Z toho důvodu bych ho úplně nezatracoval. ()
Shlédl jsem na HBO znovu po 24 letech pozoruhodný a „dojemný“ československý film z roku 1987 Hauři pojednávající o JZD Slušovice. Mladý nadějný inženýr (vlasatý a mladý Marek Vašut) jezdící vozem Škoda Š 105 se střešním oknem (na kterém s oblibou tancuje breakdance) je znechucený nefungujícím státním podnikem, švagrem bohatým vexlákem (Boris Rösner) jezdícím v červeném Fiat Uno první generace a snoubenkou, která se touží vdát do Dánska (herečka Eva Jeníčková se skutečně vdala do USA :-) ). Nechá se zaměstnat v kapitalisticky fungujícím JZD Podhůra (Slušovice). Zde dostane nadějný, mladý, dynamický inženýr lekci „z velice, ale velice sametového kapitalismu“. Naivní představy o svobodné demokracii jsou ve srovnání s naší skvělou současností až dojemné. Výroky jako „Zasraný bolševici“, „Chtěl bych konečně zažít jaký to je, když se někde pracuje doopravdy“, „Dovedeš si představit kdyby se takhle makalo všude“, „Letošní zima mnohé naše podniky a pracovníky opět nepříjemně zaskočila“, „Řidiči jsou prémiováni tak, že se jim nevyplatí krást naftu“, „Umíš programovat? V Podhrůře umí programovat každej“ a „Tohle koketování s kapitalismem musí skončit, o tohle jsme přece nebojovali“ mi až vrazily slzy do očí. Film je z historického hlediska pozoruhodný přehlídkou tehdejší výpočetní techniky. Sinclair ZX Spectrum, magnetopáskové jednotky, výpočetní středisko, závěje terminálů Robotron z rozlišením Herkules (kde udělali soudruzi z NDR chybu?), 5ti-leté dítě bezmyšlenkovitě bušící do klávesnice osmibitového PDM-85 apod. Opět slzy v očích … Víte že v roce 1984 stál osmibitový osobní počítač ZX Spectrum (procesor Intel 8088, frekvence 4,7 MHz, místo hardisku kazetový magnetofon, monitor černobílý televizor Orava) 10 000 Kčs. Průměrný plat byl 2 500 Kčs, měsíční nájem dvoupokojového družstevního bytu byl za 150 Kčs. Nevěříte :-) ? Kdyby lidi tenkrát tušili, že za dva roky to dostanou naplno a z vlastní vůle :-). Nekompromisní personální metody jsou ve filmu přehnané a odpovídají naivní představě barandovského režiséra o kapitalismu (po první chybě sesazení na nižší pozici to se neděje ani dnes v pobočkách nadnárodních společností. Ovšem intenzita práce je taková, že by tehdejší borce přešel úsměv). I v kapitalismu se člověk může úspěšně flákat, být neschopný a brát těžké peníze (ve státní správě, v politice, pokud jste blbý, omezený a neschopný syn předsedy představenstva soukromé firmy). I v kapitalismu po dvaceti letech můžou věci úspěšně nefungovat (zdravotnictví, soudy, státní zakázky, korupce, Česká pošta a České dráhy apod.). Tehdejší problémy (vexláci, zvláštní prodejny pro papaláše KSČ, TUZEX) jsou viděno prizmatem dnešní doby roztomile malicherné. Kdo by dnes vydělával na směně valut, když může vytunelovat banku nebo světovou ekonomiku viz současná krize :-). Silně herecky obsazený film tenkrát jen tak nenápadně bez zájmu prošuměl tehdejšími kiny. Bezvadný František Němec jako předseda družstva Janovec – František Čuba (jezdi v jedovatě zeleném tehdy nedostupném BMW 320), sympatický, sebejistý, revoltující Marek Vašut, kapitalisticky pragmatický zemědělský inženýr Karel Roden (umí programovat), čestný a rovný vedoucí Ladislav Křiváček (tomu jsem toho vedoucího věřil – hrál to jako by to dělal celý život. Nedoceněný herec.), selsky prostá Ivana Chýlková jako inženýrka původem z valašských chotárou, bezcharakterní mamonářský vexlák v podání Borise Rösnera, Martin Stropnický (po revoluci velvyslanec v Portugalsku, Italské republice, u Svatého stolce ve Vatikánu a krátce ministr kultury) jako kolega hlavního hrdiny, konstruktér v Technostroji s.p., Lubomír Kostelka jako zklamaný poctivý a doufající v obrat k lepšímu člen strany a mile slizký náměstek státního podniku Technostroj s.p. Jiří Cízler. Filmem se dokonce, ve vedlejší roli maloměšťáckého potenciálního tchána, mihnul věrohodný Luděk Kopřiva. Z celého filmu vyznívá dojemná beznaděj zahnívajícího socialismu, kdy lidé s nadějí toužebně čekali až to konečně rupne a nastane „kapitalistický ráj“. Takovéhle filmy podrývaly socialismus :-). Filmu může porozumět pouze člověk, který tu dobu zažil. Kde jsou ty doby kdy to stálo za …….. Skvělá a humorně případná hudba Pavla Dobeše, Olympic, super skupina Elán, Vltava a Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany (proč?). () (méně) (více)