Zabić Sekala
Je treba zabiť Sekala
Le Piège (Il faut tuer Sekal)
Sekal Has to Die
Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (17)
Babí léto (2001)
- Vlastimil Brodský (František) řekl k režisérovi Vladimíru Michálkovi: "Setkal jsem se dokonce s něčím, co se mi v životě nestalo. Byl jsem na jeho filmu Zapomenuté světlo, pak jsem šel z jeho Sekala a jen tak lehce si uvědomoval, že je mým přáním s takovým režisérem dělat. A strašně mě překvapilo, že byl osud tak příznivej a splnilo se mi to." (NIRO)
Jaroslav Bouček
- Už coby úspěšný filmový a televizní producent rekapituloval své začátky takto: "Víc než dvanáct let jsem se na Barrandově věnoval produkci - od asistenta až po vedoucího produkce. Po nástupu Václava Marhoula na místo ředitele jsem na Barrandově pracoval jako produkční ředitel a později jako šéf jednoho z producentských center, ale pak jsem se rozhodl, že tahle úředničina pro mě není a že to zkusím s kariérou producenta. Začal jsem s Vláďou Michálkem a Amerikou, což je film silně nekomerční, podle Kafky, režisér debutant, já debutant, zkrátka experiment po všech stránkách. Všichni jsme se oťukávali, hledali a učili. Potom jsem dlouho tápal a chtěl natočit úspěšný komerční film. Když se díky Petru Jáklovi naskytla příležitost natočit akční film o kaskadérech, přišlo mi to jako dobrý nápad. Jenže ačkoli mám naše kaskadéry rád, nesmírně si jich vážím a řadím je mezi absolutní světovou špičku, stejně jako si vážím Martina Hollého, je to skvělý člověk a vynikající režisér. Cesta peklem nakonec dopadla tak, jak dopadla. Točit v Čechách akční thrillery prostě není nejšťastnější. Rovnat se v tomhle směru Hollywoodu byl od nás nerozum. (...) Takže jsem bezpečně zjistil, kudy cesta nevede. Alfou a omegou mé producentské práce se stal scénář. Zatímco v Hollywoodu totiž nemusíte mít příběh zrovna nejpevnější a divácké body naženete na tricích a hvězdném obsazení, u nás to prostě takhle nefunguje. Já osobně mám v tomhle směru štěstí, že se dlouhá léta kamarádím s Jirkou Křižanem, kterého považuji za jednoho z našich nejlepších scenáristů. (...) Velmi rychle jsme se domluvili na spolupráci a vznikl z toho film Je třeba zabít Sekala, podle mě jeden z nejlepších českých porevolučních filmů. (...) Ale ačkoliv jsem Sekalem udělal film, po kterém jsem vždycky toužil, bohužel neměl ten finanční efekt, aby se mně a ostatním koproducentům vrátily peníze. A protože z něčeho existovat přece jen musíte, hledal jsem projekt, který by měl jistou úroveň a zároveň i jistý komerční efekt. Zdálo se mi, že televizní seriál typu Pana Tau nebo Návštěvníků by mohl být tou správnou cestou. Pořád jsem hledal dostatečně zajímavou látku nebo schopného autora, až jsem jednou na chodbě potkal režiséra Jaroslava Hanuše a ten mi řekl, že v Táboře je zakopaný jistý Honza Míka. Zavolali jsme mu, sedli si a vznikl Život na zámku. Byla to pro mě další obrovská seberealizace a další mimořádně důležitý krok v mé producentské dráze, protože jsem si dokázal, že jsem vedle uměleckého filmu schopen na točit i vkusný, divácky velmi úspěšný televizní seriál." (NIRO)
Zapomenuté světlo (1996)
- Tutéž kleriku (černou kněžskou sutanu), kterou má ve filmu Bolek Polívka jako představitel faráře Holého, si na sebe o rok později oblékl Jiří Bartoška jako farář ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997). (Antal89)
Spalovač mrtvol (1968)
- Nejen film se stal po srpnu 1969 zakázaným. Zákaz činnosti měli i protagonisté filmu. Kameraman Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Lakmé/Dagmar), která si další velkou roli zahrála až ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997). (mchnk)
Související novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)
Zemřela herečka Vlasta Chramostová
Ve věku 92 let zemřela česká divadelní a filmová herečka Vlasta Chramostová. Chramostová byla výraznou osobností české kultury, v mládí vystudovala konzervatoř v Brně, později během komunistické éry… (více)
Navštivte místa, která znáte z českých filmů
Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)