Zapomenuté světlo

Ukázněný Bolek Polívka doma nechal všechny své klaunské atributy a coby farář řeší svůj vztah k Bohu i režimu. A přitom se pokouší zakrýt děravou střechu kostelní věže. A nejen ji. Nejsou peníze a hlavně chybí dobrá vůle. Jenže on se ve stále ještě dobách socialismu nehodlá vzdát. Tahle dědinka kdesi na severu Čech prostě nebude přihlížet, jak dešťové kapky znehodnocují oltář či obrazy svatých. Navíc se faráři stává blízkou nemocná Marjánka ztvárněná velmi slušnou Veronikou Žilkovou, kterou zájem někoho těší a posiluje. Celkově je to milý čistý film: sice bez vrcholů, ale rovněž bez výraznějších pádů. (08.10.2019)

Prierez "najlepšími" snímkami českej, ČS, či slovenskej tvorby pokračuje (podľa % hodnotenia na ČSFD), do cesty sa mi postavila Michálekova dráma "Zapomenuté světlo", ktorá mi námetovo nič nehovorila, lebo cirkev, jej starosti a moje pochopenie pre ne, idú asi tak ruka v ruke, ako LockDown na Slovensku a prázdne obchodné centrá. Hovorím si, vybral si si túto cestu, užívatelia tvoje názory milujú :D zanechaj odkaz aj v prípade snímku, ktorí ti nie tak celkom bude po chuti. V zásade so samotným námetom problém nemám. Miesto kostola som si predstavil činžák na sídlisku Luník IX - veď záchrana takejto, priam historickej budovy, by snáď bola na rovnakej, ušľachtilej úrovni. Lenže mne tá celková dráma okolo bitky za kostol, prišla akási nijaká. Cirkev bola komunistami pošľapávaná, jej predstavitelia prenasledovaní, do morku kosti znevažovaní. No a čo bolo vlastne z tohto všetkého a mnoha iného z onej doby vlastne znázornené? Myslím po emocionálnej stránke? Možno niekoho iného tento snímok pohltí, ba dokonca pobúri, no mňa, až na jednu, možno dve scény, zanechal absolútne chladným. Chladná ma nechala aj odbočka v podobe vážne chorej Marjánky. A to je na tak silné téma dosť trestuhodné. Nezískalo, nebavilo .. (01.12.2021)

Útlá knížečka Jakuba Demla se mi dostala do rukou zvláštní cestou. Dychtivě jsem jí otevřela a četla. Intimní zpověď člověka zasvěceného Bohu mě svou otevřeností překvapila. I když je film zasezený do jiné doby a z předlohy je použit jen základní motiv, niternost a síla výpovědi zůstává. Mileně Jelinek se povedlo vystihnout podstatu. Farář Holý se tak nepřiřadil k podivným karikaturám nebo nudným patronům, jak jsou kněží často prezenováni. Z příběhu vystupuje jako člověk, který má své chyby a slabosti, chybuje a pochybuje, ale především žije. Není ikonou, možná boří představy nebo pohoršuje, ale rozhodně vzbuzuje respekt a uznání. Jakub Deml měl odvahu vyjevit cit a myšlenky tak otevřené, že hned první vydání Zapomenutého světla poznamenal zásah cenzury. Dle mého soudu zbytečně, lidé by se měli dovědět, že i kněz, který se zřekl blízkosti milované ženy dokáže milovat čistě a nezištně, aniž by porušil slib celibátu. Film, který byl oceněn právem, přesto se domnívám, že stále zůstává nedoceněn. (25.03.2016)

Co napsat o filmu? Bolek Polívka v něm ukazuje, jak poeticky zvládl formu filmového vyprávění. A výsledkem je krásná opravdovost filmařské kultury. (13.04.2009)

Líbivou iluzi pochmurného dramatu z českého prdelákova dokonale roztříští legrační akční scéna se psem, slepicí a hrdinským Bolkem. Chápu, že tam dramaturgicky byla správně, v souvislosti s výstavbou děje naschvál a prostě přesně podle scénáře, ale bohužel: po ní už jsem si to jen nervózně odseděl a děsil se toho, co přijde nakonec... (02.10.2016)

Měl jsem tuto ve své době oceňovanou záležitost zaškatulkovanou jako povedenou záležitost, kterou je potřeba vidět a doplnit si filmové vzdělání. Očekávání tedy logicky nějaká byla. Jaké to nepříjemné zjištění pro mě bylo, když je mě předkládán příběh, který by mohl být zajímavý, který by mohl být správně osudový, který by mohl být silný, ale ani jedno se nekoná. Místo toho Žilková předvádí možná svůj nejlepší výkon kariéry, ale to u herečky, která toho na plátně nikdy mnoho nepředvedla, přeci tohle automaticky neznamená skvělý výsledek. Bolek mě, v této pro sebe atypické roli, rovněž nenadchnul. Jeho farář se sice modlí ke svému kostelu, evidentně je zamilovaný do Žílkové, ale rovněž se ve filmu 4x opije. Vzhledem ke svému zdejšímu hodnocení se pro mě jedná o zbytečně nadhodnocený snímek. 50% (02.04.2021)

Je zde velmi dobře vyobrazen vztah představitelů státu a kněží v 80. letech, jinak mě ale film ničím výrazněji nezaujal. Polívkův farář je jednou z nejlépe ztvárněných kněžských rolí v českém porevolučním filmu, ale i tak má do věrohodného zobrazení člověka žijícího v křesťanských ideálech pořád dost daleko - udivující je např. s jakou nevírou řekne tento muž modlitby větu "Já se můžu tak akorát pomodlit". Přemíra zbytečné hudby a nesjednocený herecký projev herců a neherců. Nápaditá, ale ne zrovna precizní režie. (13.02.2011)

Nesmirne poeticky a nadherny film. B.Polivka a V.Zilkova jsou nesmirne hodnoverni a jejich postavy jsou nezapomenutelne. Tento film cloveka dokaze hluboce oslovit. (07.09.2003)

Drama s výborně ponurou a zašedlou atmosférou, kvalitním scénářem, dobře nastaveným zrcadlem tehdejší době, několika skvělými dialogy a perfektními kázání faráře Holého. Bolek Polívka tento snímek pozvedl neskutečnou měrou, je ve své roli tak přesvědčivý a charismatický, že mu věříte každé slovo. Drobný nedostatek: POZOR, obsahuje SPOILER - Při pohledu na mrtvou Marjánku můžeme vidět, jak mrká :) (25.05.2011)

Velmi dobře natočené drama muže, který brání poslední církevní pozůstatky ve svém kraji před Komunisty a o ženě, kterou čeká životní boj s osudem a nenaplněnou láskou... (11.07.2011)

Výborná Demlova předloha, perfektní zpracování, dokonce i ta mizerná Žilková hrála jako o život. Michálek je jeden z těch, kteří dávají českému filmu smysl a tvář, za kterou se stydět nemusí. A koukám, že si tu štěkla i ta čubka Špagáta, asi ji maminka přivlekla:-))) (06.04.2010)

Dle mého zatím nejlepší vážná role ze všech natočených filmů Bolka Polívky včetně Musíme si pomáhat. Zde prokázal že umí být nejen mimem, šaškem královny či mladý strojvůdce motoráčku, ale že může v klidu vyseknout nádhernou roli mladého vesnického faráře. Faráře který se ,,pere" nejen s režimem ale i s city ve svém srdci. Stejně jako Bolek faráře, zahrále zde Veronika žilková svoji životní roli v postavě nemocné Marjánky. Krásná byla i postava ,,človíčka Božího" Pechy. Nádherná věc, nutno vidět! (31.07.2011)

Nádherný film. Jestli jste znali Bolka Polívku jako buranského Bohuša z Kurvahošigutntag, tak vám možná - stejně jako mně - spadla čelist. Protože on zahrál kněze dokonale, nebyla to černobílá postava, co věčně bublá jakási moudra (tak, jak to filmaři umí), ale skutečný člověk, který svou víru v Boha žil, snažil se pomáhat lidem a zachránit rozpadající se kostel. Stejně jako kostel působí v té komunistické blamáži plné krabicovitých betonových staveb jako zjevení, tenhle film je v české kinematografii podobný - poetický, citlivý a nutí k zamyšlení. Existuje Bůh? Může o tom rozhodnout nějaká...komise!? Nádherný film. (02.10.2008)

Michálek je jistota a Bolek opravdu zvládá jakoukoliv roli. Ve filmu je mnoho neherců a hrabě Kinský hrající sebe sama a pro autenticitu je to jen dobře. Zapomenuté světlo dělá medvědí službu pro cirkev a maximálně zlidšťuje faráře. (18.08.2010)

Když jsem Zapomenuté světlo před lety viděl poprvé, připadalo mi příliš šedivé a smutné, příliš nasáklé dobou, na kterou jsem ani pořádně nepamatoval, leda ze školky. Bylo mi právě patnáct, zvenku útočilo léto a Anička, do které jsem byl trochu zamilovaný, zhodnotila celé dílo lapidárním: "Pchh... ňákej bůh." Pak jsme se šli všichni koupat do jezera. Tolik jen na kajícnou objasněnou, jaké může být člověk pako, obzvláště když se v patnácti zamiluje ("Proč pod paprsky slunce, Die, usadils / nám ženy, ono zlo tak svůdné pro lidi?" četl jsem včera u Eurípida). Mně se totiž už tehdy Zapomenuté světlo docela líbilo, zejména výkon Bolka Polívky, ale zůstal jsem mlčet. Teď na podruhé mi nezbývá než uznat, že je to dílo v české kinematografii devadesátých let jedinečné už svým námětem a krásné především v oné postavě neokázalého kněžského hrdiny všedních normalizačních dnů. Ostatní výkony, až na Veroniku Žilkovou, jsou ve srovnání s Polívkou poněkud mdlé. Ale i s pár drobnými vadami se jedná na jednu stranu o skvělý portrét jedné doby a toho, jak bolestně poznamenala katolickou církev, na druhou stranu o neméně skvělou, volnou demlovskou variaci na téma kněz a láska k ženě. (06.02.2009)

Má ubohá duše touží a žízní po špíně, tak jako duše ctnostné a zbožné křesťanky touží a žízní po čistotě a cudnosti a po svatém pokoji ode všech chlapů. (katolický kněz Jakub Deml, Zapomenuté světlo, 1934) (22.06.2017)

Polívkovi bych jeho faráře neuvěřil, ani kdyby mě mučili. Tak blbě zahrané, až je mně stydno. A neškodila by návštěva logopeda, pokud možno, zbavit se brněnského neposlouchatelného přízvuku. O ostatních rolích platí to samé, s tím rozdílem, že jsem tam otřesnou "brněnštinu" neslyšel. Taky bydlím v Brně a nemluvím jak zaostalá "plotna". Nejlepší byl útok psů, to jsem vyprskl smíchy, protože proč tam tu scénu vůbec dali, když byla tak otřesně natočená. Patrně se jednalo o parodii, zde chybně uváděnou jako drama. Film celkově šílený a ztráta času. Když budu mít před smrtí poslední přání, bude to už nikdy nevidět tenhle film. 0% (12.01.2012)

Ak by bolo zabudnuté svetlo rovnako natočené v dobe nekompromisnej českej novej vlny, inými slovami jeho tvorcovia by si "říkali o kriminál", asi by som mal z neho autentickejší pocit. Natočiť ho v 90tych rokoch totiž žiadne riziko v tomto smere nepredstavovalo, Michálek sa mohol obávať iba tak komerčného neúspechu. Nie je to síce fér tvrdenie, ale aj pán farár Holý vie, že život fér rozhodne nie je a ak sa boh modlí k človeku a v jeho existenciu môže už iba veriť, musí rátať s tým, že niektoré bytosti v ľudskom tele sú iba hovná. Možno najsympatickejšia úloha Bolka Polívky, scénu v podnapitom stave si ale odpustiť pochopiteľne nemohol. Nie je ale z tých, na ktoré si budete po čase spomínať. Tou je posledný rozhovor s umierajúcou Žílkovou. (07.12.2013)

Počet vážných rolí, ve kterých jsem dosud viděl Bolka Polívku bych spočítal na prstech jedné ruky a ještě by mi dobré tři prsty zbyly. Snímek točící se kolem náboženství a víry a přitom je více o mezilidských vztazích. Režisér prokázal mimořádný cit a vytvořil nesmírně citlivý film plný lidskosti a přirozenosti. Obsazení Bolka Polívky do hlavní role byl v mých očích velice odvážný čin, nicméně evidentně věděl, co dělá, neboť Bolek byl v této roli naprosto dokonalý a tento výkon bych zařadil velmi vysoko v rámci jeho bohaté filmové kariéry a jednoznačně ukázal, že dokáže utáhnout v hlavní roli i velmi dramatický film a není zdaleka jen tím skvělým komikem, jako kterého ho má většina národa zafixovaného. Veroniku Žilkovou jsem doposud viděl jen v několika málo filmech a až do teď jsem nevěřil, že je dobrá herečka. Zde byla ovšem naprosto fantastická. A vůbec k hereckým výkonům takových těch výraznějších rolí nemůže mít snad nikdo z diváků jakékoli výhrady. Příběh mě do sebe pohltil a nechyběly ani velmi úsměvné momenty. Především lapálie se zapomenutou tetou. [77 %] (15.05.2021)

Překvapivě dobrý český film, skvělý herecký výkon Bolka Polívky v roli faráře. Je to spíše film o lásce (i Lásce) a o komunistickém pronásledování Církve, než vysloveně spirituální film. Dalo by se napsat více, ale pro účely internetové diskuze stačí tato charakteristika. Viděno podruhé 27.12.17: zvyšuji na plný počet... (28.06.2007)